Nejlepší ženská mého života

Nejhorší podvod mého života. Poslední Fričův film je unikátní prototyp defraudantské burlesky, šmrncnuté svěžím cynickým humorem, kterému vévodí Sovákův vnitřní hlas. A pak jsou tu pomněnkové oči Mileny Dvorské, výstavní poprsí Ivanky Deváté, neodolatelný Čestmír Řanda coby šejdířské rochně ze samoobsluhy a cosi jako ucho vlasti v podobě profesionálního udavače... Výborná zábava i po padesáti letech. (20.02.2018)

Škoda, že nebyla víc rozvedena interakce mezi Sovákem a Dvorskou, třeba i na úkor podvodného plánu. Ty "psychologické" pasáže mi totiž připadaly nejlepší. Naopak Sovákův vnitřní hlas má na můj vkus až moc prostoru (víc než herec sám). Zasmál jsem se u scény, kdy poštmistrová Dvorská s kamennou tváří píše na stroji sama sobě: "kontroluj se huso nebuď zvědavá". :) (06.03.2021)

Po zhlédnutí Přísně tajných premiér jsem od posledního Fričova filmu příliš neočekával, byl jsem pak ale velmi příjemně překvapen, tenhle snímek si totiž v ničem nezadá s nejlepšími kousky tohoto režiséra. Skvělý scénář a výborné herecké výkony jsou dobrým základem tohoto filmu, ze všeho nejvtipnější jsou ale Sovákovy sarkastické poznámky, při kterých jsem mohl smíchy vypadnout z křesla. 100% (12.07.2015)

Upraveno v červenci 2020. Nejlepší ženská mého života je odlehčenou satirou, zlehka našlapuje a má slabost pro křehký půvab žen. Martin Frič z námětu a scénáře Jaroslava Dietla vyzdvihl jízlivost, a všímá si pokryteckého stavu společenské morálky, neutěšené nálady zlodějského manýrismu i zbabělých stereotypů mužského prvku u partnerských vztahů. Aneb muž v krizi středního věku dostal inovativní nápad k nezbytnému vyřešení dlouhodobé finanční tísně života manželského. Slova si hrají na schovávanou s pocity, jízlivost nepropadá obhroublosti, má kultivované vystupování a zdvořilé způsoby, vzpomíná na romantickou nevinnost a na vědomí dává životní poznání, že žena je v mnohém silnější než muž se ztrátou iluzí. Nástrojem satirické jízlivosti je Vláďa Winter (velmi příjemný Jiří Sovák), technolog středního věku s mladou a dosud nedostatečně finančně zodpovědnou manželkou. Smělý plán je inspirovaný všeobecnou socialistickou realitou, normou je svévolné přesouvání majetku do vynalézavých rukou a pokora před veřejnými a kontrolními orgány. Přesto ale nedokáže překonat ani vlastní zábrany, ani svou vypěstovanou sukničkářskou náruživost. Nástrojem niterného vyznání je Kaplanová (pozoruhodná Milena Dvorská), zastupující poštmistr městečka Bystřice. Patriarchální vedení rodiny dostává mnoho ran a štiplavých zásahů do oblasti slabin a muž vyděšen tančí a snaží se zmenšit do neviditelnosti. Důležitou postavou satiry je Kadeřábek (velmi zajímavý Čestmír Řanda st.), prohnaný vedoucí samoobslužného obchodu potravin. A ten malý náznak osobní finanční ztráty se ve jménu vlastní spravedlnosti ohání pomstou. Významnou postavou je Jiřina (příjemná Jarmila Smejkalová), bývalá Vláďova manželka a nejkrásnější vzpomínka na sladké životní štěstí s niterným pocitem naplněnosti. K výraznějším postavám patří také Marta (příjemná Ivanka Devátá), mladá a v manželském štěstí dětinská Vláďova žena. Z dalších rolí: nebezpečně zapšklý a zákeřný důchodce Koula (Vladimír Hlavatý), zhrzený učitel, pokořený systémem, ale i vlastní zkušeností a tím možným kariérním úspěchem manželky, zástupkyně poštmistra, Zbyněk Kaplan (Zdeněk Řehoř), pomalá servírka Blanka (Iva Janžurová), po zatoulaném inspektorovi vytrvale pátrající paní ředitelka školy (Věra Koktová), místní drbna Honzíková (Věra Tichánková), mladý a nezkušený strážník Veřejné Bezpečnosti (Jaromír Hanzlík), či Vláďův kolega z práce a podnikový referent Karel (Zdeněk Najman). Film Nejlepší ženská mého života je lehkou satirou, nebojí se jízlivé kousavosti, dokonce se dochází i k sebereflexi a vyvolává vzpomínku na lásku a zdvořilou omluvu ženám. Příjemné osvěžení. (04.12.2015)

Vzhledem k tomu, že to natočil Martin Frič, musím být na film přísnější, protože tahle satira se nijak zvlášť nepovedla. Možná léty trošku taky vyčpěla, dnes se krade jinak, záludněji. Přestože jde o satiru, neměla scénáři ujet základní záležitost s předáváním tržeb na poště. To se opravdu kdysi takhle hotovost předávala? A všude se dávaly jen stokoruny? Vím, o tohle ve filmu nešlo, ale i satira by měla vypadat hodnověrněji. Jiří Sovák ovšem sehrál svoji úlohu podvodníka začátečníka velmi dobře, ono to dle postelové scény na začátku taky vypadalo nadějněji, ,ale sledovat dlouhé scény přebírání a razítkování bankovek, to bylo i na mne trochu moc. (08.04.2016)