Režie:
Sebastián BorenszteinScénář:
Sebastián BorenszteinKamera:
Rodrigo PulpeiroHudba:
Lucio GodoyHrají:
Ricardo Darín, Muriel Santa Ana, Ignacio Huang, Enric Cambray, Pablo Seijo, Kevin Schiele, Javier PintoObsahy(1)
Melancholická komedie upoutá pozornost už úvodní bizarní scénou. Po pádu vyděšené krávy z letadla se dějiště přesouvá z Číny do Argentiny, kde mrzoutský dobrák Roberto čelí osamělosti a nudě kousavými poznámkami na účet okolí a vystřiháváním absurdních historek z novin. Setkání s neznámým ztraceným Číňanem pozvolna odhaluje Robertovu opravdovou povahu a rozverný i smutný snímek zálibou v historkách i hudebním podkresem několikrát připomene Amélii z Montmartru. Vděčné divácké motivy tu však mají svou logiku, líbivost nikdy není samoúčelná. (Febiofest)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
tento film mě zaujal nejen hlavním motivem plným absurdit, ale i svým vhledem do současného života plného bezpráví, neporozumění a neschopnosti. Hlavní hrdina mi byl od začátku sympatický svým jednáním a morálkou. Potěšilo mě vidět konečně někoho zodpovědného a poctivého a přitom má stále sílu bojovat proti větrným mlýnům a přál jsem mu zasloužený šťastný konec. Pomalejší, málo ukecaný a velmi vkusně natočený. Navíc první film, kde jsem se pokusil o titulkování, proto 5hvězdiček je jasných ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
起我来不愿, 做奴... 隶的把人们!:D:D 我们的 (血肉筑成), 我中华:)) 们新起来!!!:) Představte si, že se ze dne na den seberete, zbalíte si pár svých košil a spoďárů, na ruku si napíšete adresu vašeho strejdy, kterého jste viděli naposled když jste ještě cucali granko z lahve, koupíte letenku do Buenos AIres a hurá ho navštívit, aniž byste uměli jediné slovo španělsky a vůbec uměli POUZE česky - jej, pardon, čínsky:))) Tak k tomu přidejte skvělou zábavu, skvělé vtipy, skvělé moemntky, promíchejte a podávejte s třešničkou:) DOPORUČUJÍ NA 100 %. Originální, vtipný (a to budete rozumět jen půlce filmu:))) ()
Škoda, že se takových filmů nedostane k nám víc. O krávě spadlé z nebe jsem už slyšel, tak teď to zpracovali i Argentinci. Ze začátku se nic moc neděje, akorát nám představují Roberta jako slušného introverta, trochu autistu. Jakmile ale potká Číňana, děj nabírá na tempu a je radost se na to dívat. Dle mého to není vůbec komedie - spíše drama s občasným vylehčením nějakou komickou situací. Mě to připadalo hrozně smutné, bylo mi líto jak Roberta, že je tak sám a neumí přijímat lásku Marie, i Číňana, který byl taky sám, ale z jiného důvodu. Nebylo mi líto toho vola, co tam chodil pro šroubky :-) A nechápu, proč se to jmenovalo čínský bufet. ()
Ono už je vážně jedno, jestli třeba Dánové cestují do Brazílie nebo Němci do Holandska, o tom všem se u nás filmy už hrály. Ale varianta Číňan v Argentině, to bylo docela nové. Přirovnání k Amélii má svůj důvod, protože skutečně Čínský bufet je tím festivalovým filmem, který pohladí. Příhody Roberta a Juna jakoby vypadly z příručky na téma, jak pobavit a neurazit festivalového diváka. Takže ano, může být. #cineargentino ()
Ne tak moc jako u filmu Oběť, ale i zde jsem litoval, že příběh je vystaven a rozvíjen na tom, že hlavní hrdina neuvažuje. (Ono kdyby uvažoval, film je kratší a méně zábavný, že..) Nenudí, nenadchne. Ve dvou dnech již druhý film s nesympatickou asijskou postavou. Samotnou romanci mrzouta a jeho obdivovatelky bych viděl radši. ()
Reklama