Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví... Film měl původně točit režisér Václav Gajer. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot

Recenze (70)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Bolo krátko po vojne a ešte kratšie po Februári. To boli neprekročiteľné limity, v ktorých sa mohol Martin Frič pohybovať. Preto som musel pri hodnotení zvažovať, či odbojári museli byť takí rafinovaní a prekonšpirovaní, Nemci takí hlúpi a dozorkyne také neskutočné. Ale vcelku sa mu v rámci zmienených limitov podarilo nakrútiť film, ktorý sa napriek všetkým nedostatkom dá pozrieť aj dnes pri uvedomení si, že z daného obdobia existujú oveľa nepodarenejšie filmy. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Co pak si ti Švejkové mohou na nás troufnout?" Na ryze "švejkovský" kousek v tomhle válečném dramatu v závěru nakonec taky dojde a gestapo z toho bude mít z ostudy kabát. Nejsilnější je ale ta linka příběhu spojená s Vlastou Chramostovu, i když ten její útěk z gestapa mi přišel poněkud málo uvěřitelný. "Pašák Růža," směje se příslušník odbojové skupiny Čermák a to ještě netuší, jak  chladnokrevně se Růža vypořádá s  konfidentkou gestapa, které původně ve vězení tak věřila. Mladičká Chramostová tuhle roli zvládla na výtečnou a hlavně kvůli ni stojí za to tento jinak trošku naivní příběh (v němž samozřejmě odbojáři musí být komunisté) zhlédnout. ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Příjemné překvapení letního večera. Bylo velmi zajímavé sledovat, "jak nás ti gestapáci kdysi vlastně brali", co jsme pro ně znamenali. Podle konspirací a plánů představitelů Gestapa, které osnovali, byli pro ně Češi docela oříšek. Hrubou silou a terorem, ale i intrikami a důkladně promyšlenými akcemi se z nás snažili udělat pokorné a vystrašené otroky. S velmi nejistým výsledkem. Aspoň takový dojem jsem z filmu měla a hodnotím nadprůměrně. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Já si Martina Friče spojuju častěji s trošku jinými filmy. Vlasta Chramostová mě hodně překvapila. Většinou jsem ji viděla už jako paní v letech. Místy to bylo hodně naivní, ale jako celek to bylo velmi zajímavé válečné drama, které mě zaujalo a ani na chvilku nenudilo. Miloslavu Holubovi byli Němci zřejmě souzení, ovšem tady byl větší psychopat, který se zřejmě neštítil ničeho. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zdálo by se až nereálné, aby film z roku 1950 pojednávající o akci odbojové skupiny plný výslechů a motáků mohl být dobrý, ale to by nesmělo jít o Fričovu režii. Krátce po válce ještě nebylo zvykem, aby univerzální šablonou pro zobrazování gestapa byly trapné karikatury. Vše, včetně reálií a emocí, bylo ještě v živé paměti a i když Past jen lineárně vypráví o jediné přehledné akci, ve které je na hrdinnou příslušnici českého odboje nasazena německá konfidentka, výsledkem je zdařilý napínavý film. Postavy nejsou jednoduše černobílé, zejména vše, co se týká bývalé herečky Herty (v podání skvělé Majky Tomášové) stojí za pozornost. Jediné, co vyznívá rušivě, je výběr nepůvodní hudby. Je skutečně velmi nepravděpodobné, aby v kavárně jako taneční hudba začátkem 40. let zněly melodie Friedricha Holländera Nimm dich in Acht vor blonden Frau'n a další písně z filmu Modrý anděl (1930), který byl za války už pasé a samozřejmě Marlene Dietrich byla v té době jako americká občanka nepřítelem Říše. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Úvodní sabotáž železničářů u vlaku 513 se odehrává na Hlavním nádraží. Je otázka, proč je odpojována lokomotiva 434.2139 (zvaná Čtyřkolák) a vzápětí zase připojena – pokud měl být stroj vyměněn, pak je nesmyslné, aby se vracela k vlaku ta samá lokomotiva. (Robbi)
  • Vůz gestapa pro hromadné zatýkání je ze série Praga RN/RND z let 1934–1955. Tyto vozy mimo jiné sloužily po válce také jako pojízdné knihovny. (sator)

Reklama

Reklama