Stárnoucí gigolo

Film, ktorý by hravo zapadol do Woodyho poslednej, už tak trochu "zotrvačníckej" fimografie. To nemyslím v zlom, pretože tento typ totálne ľahkých, nič neriešiacich filmov mám naozaj rád, so všetkými pozitívami aj negatívami. Aj tak mám z toho celého pocit, že John Torturro mal hlavnú motiváciu zahrať si s Woodym a dať trojku so Sharom a Sofiou, len nevedel ako na to, tak si to celé sám napísal aj zrežíroval týmto spôsobom:) (29.06.2015)

Turturro evidentně psal roli Woodymu na tělo, používá jeho oblíbené motivy, koneckonců se to odehrává v židovské komunitě. A Woody si to užívá nadoraz, kupodivu věk ho tentokrát nijak nediskvalifikuje. V takovéhle formě jsem ho v jeho vlastních filmech viděl naposledy víc než 10 let zpátky. Jeho kuplíř je hajzlík k zulíbání, zklamaný může být jen ten, kdo by čekal standardní allenovku. Turturro jako režisér je melancholičtější, je to spíš drama s komediálními prvky. Film hodně táhne i vynikajíci hudba. (20.09.2014)

John Torturro má za sebou asi zvláštní zkušenost: Jeden si jako herec s ambicemi horko těžko zajistí režii filmu, jako posilu přizve hrajícího režiséra, a ten z ničeho nic a jako z udělání píše a režíruje místo něho. Bylo to tak? Nebylo? Je evidentní, že přinejmenším svou postavu si Woody napsal sám [k útočící židovské domobraně: What is this? I think you've got the wrong guy. I've already been circumsized! ], a i když možná přímo nehulákal non-stop megafonem na štáb, je nesporné, že přítomnost na placu či jen vědomí angažmá newyorské ikony mělo na hnětení tvaru zásadní vliv. Všechno, co tu není Woody, je televizně mdlé. Dobře, že toho není moc, ale není jisté, že by vznikl lepší film svého druhu, kdyby byl poměr složek namíchán v jiném poměru. Pro příznivce je dokonalá slast vidět Woodyho Allena zase jednou plně soustředěného na herecké úkoly, bez ohledu na to, že se jich zhošťuje stále stejně (dobře). Torturrův přínos spočívá v romantické rovině filmu. Ta ho posouvá blíže k neosobité hallmarkovosti sobotně odpoledních televizních výplní v takové míře, jakou by Woody Allen ve vlastní produkci nikdy nepřipustil. Vidět ho ale v něčem takovém je skoro zajímavé a někteří si vzpomenou na Zahraj to znovu, Same, film, který Woody zkraje své kariéry svým přínosem obohatil, zároveň ale úplně nepohltil. Na všechny v luxusním ansámblu, jaký jsou pro své nevelké filmy schopni zajistit jen režírující herci, se skvěle kouká a to je asi tak to nejlepší, co lze o nich říci. Donde hay amor, hay dolor. (25.03.2017)

Strašne nudný film, na ktorom ľutujem len jedno jediné. Že som ho pozeral cez deň a nie večer, pretože vtedy by mi to veľmi pomohlo prekonať môj problém so zaspávaním. Ale inak celá táto židovsko-gigolovská záležitosť ma neuveriteľne ubíjala. A to asi fakt úplne vo všetkom - od námetu, cez scenár a postavy až po fádne "akože komické" dialógy. Naozaj neviem, čo by som tu mohol zhodnotiť nejako pozitívne, lebo tak nezáživný film som už poriadne dlho nevidel a dúfam, že aj poriadne dlho neuvidím. A pritom podľa popisu to vyzeralo celkom zaujímavo... No zdanie môže klamať, a dosť. (12.10.2014)

Jeho nový /pracovní/ poměr. Milenec ranní, odpolední, večerní... Žádný asketa slasti, svátosti. Plná náruč pomyšlení, voňavosti, které se nestanou iluzí. Miláček žen, které s ním/po něm rády vzdychají. Málomluvný, ale chápavý. Rajský společník. Empatický zahradník. Potěšitel - utěšitel. Šlechtitel dámských duší, který když jimi prostupuje, sjíždí níž, do hlubin, intimita postupuje výš a výš. Vynese ho na špici, na trůn vrcholné důvěry katarzního úspěchu. (05.08.2018)