Hasta la vista!

Hořkosladká belgická komedie / drama / road movie, inspirovaná skutečným příběhem, o cestě třech handicapovaných paniců – jednoho slepého, druhého na vozíku těsně před smrtí a třetího zcela ochrnutého – do Španělska za sexem, přičemž je na cestě doprovází ošetřovatelka Claude kypřejších tvarů. Všichni čtyři zažijí spoustu dobrodružství i poznání, chvil nádherných i trpkých. ~ Cesta je důležitější než její cíl. Putování hrdinů je protknuto černým humorem, nutno říci vkusným, s akcentem umět si dělat srandu sám ze sebe. Humor je zde prostředkem k vyrovnání se s nelehkou životní situací, prostředkem k upevňování přátelství mezi aktéry, neboť právě oni jsou příklady v onom umu dělat si srandu ze svých handicapů i ze světa. HANDICAP zde není brán tragicky a už vůbec ne jako hlavní charakteristika postav, hrdinové jsou specifickými postavami, jež disponují dobrými, avšak i špatnými vlastnosti. ~ Hasta la vista! vypráví příběh o přátelství a obětování se pro kamaráda, o sobeckosti, o lásce, o touze po životě bez starostí = bez handicapu. A ten prvotní impuls pro uskutečnění této cesty – chtíč, dychtivost jet na jih za kurvama, je v konečném vyznění přeci jen vedlejší… A to je dobře! Hasta la vista! (02.09.2013)

Veľmi rozpačitý snímok. Porovnávačke s Nedotknuteľnými sa asi nevyhne. Tamto bola tiež dobrá blbosť, ale mala viac svetlých a zábavných momentov ako toto. Tu sa veľmi ide po citoch, čo po asi hodine už prestane diváka baviť. Kopec absolútne nepotrebných scén ( sprcha) ma unudilo k smrti. Fakt kvalitne spravené bola tá atmosféra v bordeli. Herci fajn, celkom vierohodne hrali. Neviem, nejak sa ma to nedotklo. 2 z 5 (10.01.2013)

Užitečný nic. Příběh je velmi prázdný, očekávaný a stoprocentně feelingový. Jenže smysl dívat se má. Kluci jsou perfektně zahraní a velice sympatičtí. A není to o brečení a litování, máte radost, že si to ti borci na vozíčku dávaj v podstatě ve stylu teenage american comedies. A jakožto je užitečný, aby to viděli zdraví lidé pro nasazení jiných brýlí směrem k invalidům, ještě víc to asi udělá radost postiženým. Tak trochu jako mustr, trochu poplácání do zad a hlavně konečně možnost ztotožnění se s cool postavami. A nevadí mi, že to není černohumorný jako Poslední skaut, protože tady jde o uvěřitelnost. A i tak je tady těch haha momentů dost. (08.01.2013)

Jestliže jsem předchozímu filmu se stejně handicapovanými lidmi a se stejnou nosnou myšlenkou dala pětku, tak tady rozhodně nemůžu jít níž. Je to pech, pokud je mladý člověk postižený a je jedno jakým způsobem. Naučit se s tím žít vyžaduje hromadu vnitřní síly, což si my relativně zdraví lidé neumíme ani představit. Ale pokud to dokáže takový člověk snášet alespoň s malou špetkou humoru, kterou jsme mohli vidět v Hasta la vista, tak je ten život přece jen trochu snesitelnější. Tahle trojice mladíků na cestě do "bor...bungalovu" mně byla moc sympatická a myslím, že se belgičanům skvěle podařilo vše ukočírovat v akorátních mezích, týkajících se tak citlivého tématu. Tak jako konec byl dost předvídatelný, tak jsem ale nepředvídala, že z tak ze začátku protivné Cloude bude nakonec docela fajn sympaťačka. Výborná road movie, kterou budu určitě doporučovat. 90% (02.10.2012)

Solidní práce. Vozíčkářské Prci prci prcičky ve velmi kultivovaném duchu a se spoustou nepříjemných podtónů a minimem žebrání o soucit s hendykepovanými. Škoda trochu pracovního střihu a iritujícímu sklouzávání k sentimentální roadmovie, ale na to, jak je to předvídatelné, to vlastně udržuje obdivuhodné dekórum. Šlo z toho ale nepochybně vytěžit víc - hlavně z výtečně zahraných postav, jimž vévodí vrcholně nesympatický asociální, panovačný a frackovitý Philip. (20.09.2012)