Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poklid podhorské vesnice naruší v předvečer vánoc návrat rodáka – mladého muže Karla z ciziny, kde se mu zjevně dařilo. Karel se rázem stane lákavou partií pro všechny dívky na vdávání ve vesnici, a to do té míry, že vezmou jeho chalupu útokem. Ženění se ale Karel chce vyhnout, naopak touží prodat statek, vzít s sebou mladšího bratra a odstěhovat se natrvalo. Proto vznikne nápad uložit adeptkám nereálné úkoly a stanovit tak jednoznačné podmínky. Prvním úkolem ovšem vypadnou ze hry všechny dívky až na Maruščinu nevlastní sestru Květu. Maruška sama o Karla neusiluje, protože jí zpočátku přijde namyšlený. Jenže je Macechou nucena pomáhat s plněním úkolů Květě. Žádná z nich však netuší nic o tajemných Měsíčcích a jejich možnostech. Přesto není náhoda, že se Maruška k Měsíčkům dostane a ti jí pomohou. Karel si totiž záhy, přes veškeré Macešino a Květino nadbíhání a lhaní, přece jen Marušky všimne a vzbudí její sympatie. Macecha ale Marušku drží v šachu. Vše navíc zkomplikuje Karlův bratr Nosek, který se pod vlivem kouzla vdechnutého do fialek žertujícím měsícem Dubnem, beznadějně zamiluje do Květy. Měsíčci se neúspěšně pokusí patálii odčinit dalším kouzlem, jímž očarují jahody. Tím ale jen spustí další nečekaný zvrat událostí, které ukážou pravou povahu Květy. Dokáže teď Maruška pro Květu splnit i poslední úkol, nechat obrazit starou uschlou jabloň na rynku? A co si Karel počne, když se nakonec bude muset oženit s dívkou, kterou nemiluje? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (642)

UncleG 

všechny recenze uživatele

"Hlavního hrdinu si tentokrát vyrobíme z dřeva smrkového. Zabrousíme hoblíkem, na tušenou hlavu přiklížíme paruku a pro pocit autentičnosti opatříme čepicí." ... Z vánočních pohádek druhého desetiletí ještě jedna z těch koukatelnějších. Má to celkem spád, sem tam jiskru a lobotomizačních momentů je tam pomálu. Bavily mě obě holky na vdávání, trochu i karikaturní macecha a svým způsobem i ten tradičně prkennej Vojtek. Zajímavý bylo sledovat zápletku zamilovaného bratra Noska, kterou páni velkofilmaři sice vymysleli hezky, ale pak nenašli způsob, jak ji dramaturgicky využít nebo alespoň uspokojivě ukončit. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jako každý rok, tak i tenhle rok se těším, až si po štědrovečerní večeři pustím na České televizi novou pohádku. Tentokrát padla volba na Dvanáct měsíčků a já se opravdu těšil. Musím nicméně říct, že výsledek nebyl nejhorší, ale byl to takový slušný průměr. Žilková byla šílená. Vojtek a Majkusová v pohodě. Dvanáct měsíčků bylo naopak to nejlepší, co na pohádce bylo. Jenom škoda, že příběh si kromě základního příběhu ukrad kus z Mrazíka, kus z Popelky a udělal z toho takový všelijaký mišmaš. ()

Reklama

Kimon 

všechny recenze uživatele

Krásná zasněžená romantická krajina, pěkná hudba, známí herci, to vše slibovalo nevšední vánoční pohádkový zážitek. Co jsou však platné spousty sněhu (jsou přece Vánoce !?), když scénář Karla Jandáka na tom sněhu silně ujíždí na dialozích především Měsíčků, ale i jiných postav, připomínajících puberťácké nevkusné poznámky a dokonce v mnohých scénách, dalo by se říci, kopíruje známou pohádku Mrazík. Také vám to tak připadalo? Jen ta "Janákova" Marfuša nelouskala ořechy. To už by bylo asi příliš okaté. A co ten Stonehenge ???!!! Viděl jsem dobře?!! Jsem si naprosto jistý, že tohle ČT1 u mě na Štědrý den 2012 prohrála. O co větší propad u mě zaznamenává Dvanáct měsíčků, o to více boduje následující den Šťastný smolař v režii Jiřího Stracha. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Příšerné paruky, příšerné dialogy, nechutné přehrávání. Navíc vykrádačka Mrazíka a Popelky bez kapky studu. Maruščina debilita by si zasloužila léčení a paní Veronika měla zůstat jen v Tele tele, kam její herectví perfektně zapadlo. Potenciál skrytý v postavách jednotlivých měsíčků zůstal nevytěžen a celá ta parodie zahraná paní Žilkovou mi přišla nechutná. Naopak mě zaujala Ivana Korolová a její Květulilinka. Vtipný byl snad jen rychtář a jeho "Tak už jí ho navleč, Karle". Jenže to na průměrnou pohádku opravdu nestačí. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Přeci jen pohádka, která vybočuje ze štědrovečerního televizního standardu. Žádný křečovitý pokus o humor, žádná Bohdalka, ani zápletky o zakletých či unesených princeznách vzaté přes kopírák. Dvanáct měsíčků si bere průzračně jednoduchý příběh nejklasičtějšího rodu a zachovává k němu střídmý postoj. Snaží se v první řadě o vlastní poetiku a atmosféru, i když se dá určitě namítat, že mix dvou největších vánočních klasik zavání plagiátem nejhrubšího zrna. Na druhou stranu nejde o znásilnění příběhu cizorodými prvky, jelikož situování děje do zimního Valašska, nejvýchodnější výspy naší země s tradiční architekturou, kroji, lidovými zvyky byl ze strany tvůrců prozíravý nápad. Nakonec funguje i humor a ani nadsázka v hereckých výkonech typově vyhovující Žilkové a Ivany Korolové většinou nepřesáhne míru únosnosti. Ostatní postavy v čele s Marií Majkusovou působí velmi příjemným dojmem a díky tomu nás jejich problémy dokáží hlouběji zaujmout, nejde o pouhé scenáristické kličky a konstrukce. Navíc prožitek povznáší i rozhodnutí nenabalovat na zápletku žádné zbytečné vedlejší motivy a postavy a nechat místo toho prostor pro tiché záběry zasněžené krajiny (za doprovodu emotivní hudby Ondřeje Brzobohatého), v nichž plně rezonuje převládající tklivý ráz souznějící s údělem hlavní postavy. Dvanáct měsíčků je tedy poctivě odvyprávěnou pohádkou odehrávající se v osobitém prostředí, která by mohla fungovat i při opakovaných zhlédnutích především díky živým postavám a osobité melancholii, která během svátků vždy spolehlivě zapůsobí. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se ve skanzenu Rožnov pod Radhoštěm a v Beskydech. (M.B)
  • Při natáčení se Romanu Vojtkovi ztrácely paruky, a tak jich vystřídal hned několik. (Aknah)
  • Ota Jirák hraje měsíc duben. V tomto měsíci se narodil, konkrétně 12. dubna 1949. (TomasSlach)

Reklama

Reklama