Dvanáct měsíčků

Než cokoliv napíšu, tak se musím přiznat, že většinu této pohádky jsem vnímal jen okrajově takříkajíc jedním okem, protože druhé oko a vlastně většina mého zájmu směřovalo směrem k vánočním dárkům, které jsem objevil pod stromečkem těsně před začátkem této pohádky. Nicméně z toho, co jsem dokázal z této pohádky pochytit, jsem získal dojem, že se jedná o milou a příjemnou pohádku, která nepostrádá vtip a určitou dávku originality. Velmi mě zaujalo především všech 12 měsíčků, kteří byli pojati vtipně a bylo evidentní, že herci v rolích měsíčků si to maximálně užívají. Obzvláště Ota Jirák jako trochu dětinský měsíček byl okouzlující, ale totéž se dá říci i o Miroslavu Táborském, Pavlovi Křížovi nebo Radoslavu Brzobohatém, který hrál solidního bručouna, ale i přesto byl svým zvláštním způsobem roztomilý. Má pochvala směřuje i k představitelkám záporných rolí, Veronika Žilková s Ivanou Korolovou byly bezchybné a své role zvládly naprosto s přehledem. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako nadprůměrnou a ihned, jak bude příležitost, se na ní rád znovu podívám v klidu a s plnou pozorností. Nyní hodnotím čtyřmi hvězdičkami. (26.12.2012)

Sníh, starosvětská nálada, milý příběh. A velmi dobří herci (třebaže je ústřední dvojice mírně nevýrazná, leccos vynahradí zlá macecha Veronika Žilková a její hýčkaná dcera Ivana Korolová). Tvůrci sice vykrádají, kde mohou, a scénář nijak nepřekvapí, celkově to ovšem i přes absenci nabízejících se (dalších) motivů docela ladí. Bohatý navrátilec z ciziny se stává lovnou zvěří pro všechny vdavekchtivé dívky z vesnice, on však raději vymyslí trojici nesplnitelných úkolů, aby se veselce vyhnul, zatímco se ovšem zamilovává do půvabné Marušky. Na pohádkové klasiky to pochopitelně nemá, ale za mě rozhodně lepší Karel Janák. (28.12.2018)

Příšerné paruky, příšerné dialogy, nechutné přehrávání. Navíc vykrádačka Mrazíka a Popelky bez kapky studu. Maruščina debilita by si zasloužila léčení a paní Veronika měla zůstat jen v Tele tele, kam její herectví perfektně zapadlo. Potenciál skrytý v postavách jednotlivých měsíčků zůstal nevytěžen a celá ta parodie zahraná paní Žilkovou mi přišla nechutná. Naopak mě zaujala Ivana Korolová a její Květulilinka. Vtipný byl snad jen rychtář a jeho "Tak už jí ho navleč, Karle". Jenže to na průměrnou pohádku opravdu nestačí. (25.12.2012)

Panu Janákovi se podařilo natočit českou odpověď na Mrazíka a aby toho nebylo málo, tak přitom vyřešil i jednu z největších záhad na světě. Konečně víme k čemu vlastně sloužil ten slavný a nejrůznějšími tajemstvími opředený Stonehege. Jak prosté je objasnění této záhady. Pohádka to byla opravdu nudná. Ale já jsem chtěla vidět jako to celé dopadne. Na štěstí tu bylo pár postav, které jí držely na svých bedrech, především to byla Macecha a její dcera Květa. Kam se na ty dvě hrabe Macecha s Marfušou z Mrazíka. Květa Marfušu s přehledem strčila do kapsy. Karel při příjezdu do rodné vesničky vypadal jako ruský bohatýr a to jeho vyřvávání bylo docela trapné. Pro mě na tuto pohádku ještě neuzrál ten správný čas. Ale třeba jednou se z tohoto díla stane kult a já na ni změním svůj názor. Ovšem, teď to opravdu není možné. (27.12.2012)

Další veřejnoprávní pohádka, která nevstoupí do zlatého fondu československých filmových pohádek... Nevím přesně, co šéfové z Kavčích hor touhle dramaturgií sledují, ale vypadá to na bojkot čehokoliv trvalejšího. Dejte už konečně peníze na pohádku otci a synovi Svěrákovic a nebo nechte točit Stracha! Kdo se má na tyhle Janákoviny dívat?! (Nebo že by to po loňské primitivně alegorické Bambitce měla být další podařená alegorie současného stavu Česka? Ve velkém se vykrádají peníze z obecních a státních rozpočtů i z evropských fondů, tak necháme symbolicky Karla Janáka vykrást Mrazíka a Tři oříšky pro Popelku? Že by vedení ČT uvažovalo takhle rafinovaně...?) (24.12.2012)