Dvanáct měsíčků

Ok, deti javili známky spokojnosti, ale starší, hlavne tí s lepším zrakom a pamäťou určite neprehliadnu prílišnú až okatú snahu o napodobeninu ruského Mrázika. (Macocha a Květa) Občas vtipné, občas trápne, ale rozhodne to malo na viac a v peniazoch to nebolo. Květa nebola zas tak škaredá ako by mala byť, jej povahe som akosi neveril, ale to je nepresvedčivým herectvom. Dobrá rozprávka sa u nás už dlho nevydarila, ale toto je celkom pozerateľný priemer. 60%. (26.12.2014)

Zvláštní mix měsíčků, Popelky a Mrazíka, jak tu bylo už nespočetněkrát naznačeno. Jednoduchá pohádka s trochu bláznivou adaptací půjčující si kdeco, od Stonehenge po bílého králíka z Alenky v říši divů. Rozhodně mě ale zaujal casting, klaďasové byli dostatečně kladní a záporáci se divím, že se v jejich variaci na TV Nova neobjevila reportáž: Mladá žena zabila nevlastní matku a nevlastní dceru. Sousedé zabraňují vyšetřování, tvrdí, že si to obě zasloužily. Jejich šikana je skutečně "turned up to eleven" slovy Spinal Tapu, ale naštěstí se jako v každé správné dobré pohádce vše v dobré obrátí, tedy asi kromě Noska, na kterého se nevěsta nedostala, ale očividně z toho nějak smutný nebyl. Nejvíce jsem se bavil asi u očarované Květulililililililinky, kterak se začala chovat jako ještě šílenější spratek a shodila nějakou náhodnou kolemjdoucí do sněhu, po druhých zase hodila sněhovou kouli. Nemuselo to tam být, ale bylo, a bylo to fajn. Celkově jsem ale už viděl dvě hezčí adaptace a tak až na některé momenty pro mě tato zůstavá průměrným, tříhvězdičkovým počinem, ale pokud poběží v TV, možná si ji znovu pustím. (23.12.2014)

Na hodnocení štědrovečerní pohádky se dá lehce poznat kdy jaký dostal dárky. Ty odpadový a jednohvězdičkový dostaly hovno a tak se vybíjej na pohádce. Za sebe můžu říct, že to bylo v pohodě, fandil jsem dobru a fakoval na zlo líp už si pohádku užít ani nejde. A už chápu proč mě uživatelka Květula dává fialky, Květulililililinka. (25.12.2012)

Když smícháte Popelku s Mrazíkem tak dostanete Dvanáct měsíčků. Pohádku, která sama o sobě není špatná míchanice, ale… taky si v restauraci dáte raději dva samostatné chody, než nějaký jejich výtažek, ne? Co téhle pohádce ale neupřu, je, že se na ni dá koukat bez újmy na zdraví. A přehrávání Žilkové mě vcelku bavilo. Na jedno podívaní takhle na Vánoce, proč ne, ale z tohohle klasika nekouká… 60 %. (08.01.2013)

K jedné věci mě tahle pohádka-nepohádka inspirovala, a sice vymyslet si na režiséra taky jeden úkol: hybaj, Karle Janáku přetočit konec a nevracej se, dokud nebude vypilovaný! Jedno, a to mnohem podstatnější, ti upřít nelze a sice tvůj zcela originální režijní rukopis, inovativní, i když poněkud svérázný přístup ke klasické látce troufale zabalené do postmoderny a navrch přidané prvky velmi rázovité frašky, ve které se jinak obvykle zcela nepohádková slova, jako jsou "trubka" a "rajda", říkají a zapadají do ní. Bohatý mládenec Karel se po dlouhé době vrací z ciziny a všechny děvy z vesnice po něm šílí, ale jemu se do ženění ještě nechce. Vymyslí si proto za tím účelem tři zdánlivě nesplnitelné úkoly, a která dívka je splní, stane se jeho ženou. Jenže i sebeabsurdnější úkol se dá splnit, když je při ruce dvanáct měsíčků (ne, opravdu se nejedná o ženskou periodu, zajít tak daleko si scénář přece jenom netroufl), řeč je o hodných a laskavých "strýčcích" v hábitech, kteří jsou ztělesněním kalendářních měsíců v roce a ovládají nejedno kouzlo. Tím pádem není problém v lednu z lesa přinést fialky, jahody anebo zařídit, aby stará, uschlá jabloň se v mrazu obsypala jablky. Janákovi ani tak nešlo o věrné převedení klasické pohádky, a hned po prvních minutách je patrný sympatický ironický odklon. A aby té volnější inspirace nebylo málo, tak se ještě nad to jeho počin nebere příliš vážně. To se hodně odráží na hereckých výkonech. Zatímco Roman Vojtek jako mládenec Karel a Marie Majkusová jako Maruška své role pojali v mezích serioznosti, u dalších postav už tomu tak docela není. Macecha s dcerou Květou, neboli bezvadné záporačky Veronika Žilková a Ivana Korolová spustily lavinu balancující na hranici fraškoidního pojetí svých postav, což mě jako diváka hodně bavilo. Ve stejném duchu pokračoval, ačkoliv už se nejednalo o negativní postavu, také Jan Komínek coby Karlův mladší bratr a také mezi skupinkou Měsíčků se našel nejeden náznak či přímo delikátní antiseriozní uchopení charakteru jednotlivých postav. Všechno vtipně a neotřele šlapalo až na dvě věci: lásku mezi Karlem a Maruškou jsem jim vlivem nezanedbatelných okolností a jistého upozadění této dějové linie až tak nevěřil a zdegenerovaný konec s nekvalitním vytrestáním obou záporných postav se měl ze scénáře bez milosti vyškrtnout, anebo celkově předělat. V mnoha ohledech by tenhle pohádkový příběh snesl i velké plátno, ale na televizních obrazovkách se cítí evidentně jistější v kramflecích. Originálně sympaticky přidrzlý režisér Karel Janák ukazuje po všech těch bludných současných "pohádkářích" Zelencích, Macharáčkách, Karasech a jim podobných, že k pohádkové látce se dá přistoupit se svérázným espritem, bez laciné komiky a s ryzím odhodláním divákovi naservírovat něco, co se za nějakou dobu bude řadit k vyhledávaným kouskům, které nahradí až tak notoricky obehrané pohádkové evergreeny. 80% (29.12.2013)