Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (443)
V rámci české, potažmo československé pohádkové tvorbě se jedná o vysoký nadprůměr, jež je nedílnou součástí každých Vánoc. Je to totiž nádherně staromilská veršovaná záležitost, jaká se dnes již bohužel netočí. Skvělá práce! „To vám, milý princi, nemohu a nesmím říci. Myslete si, že jsem třeba u vás v zámku služebnicí.“ ()
Klasický pohádka, která je ještě naivnější než většina ostatních, ale kouzlo rýmovaných dialogů s písněmi, které se vám vryjí do paměti, prostě funguje. Vizuálně je na filmu vidět, že barvy jsou hodně stylizované, což může být dáno spíš technicolorovými barvami než nutně záměrem filmařů. Princezna Lada vypadá o něco lépe v myším kožíšku než bez kapuce, protože barva jejích vlasů celkem negativně dotváří její obličej. Pořád je to pro mě jedna z hezčích pohádek, co mohou o vánocích běžet v televizi. ()
Krále Kazisvěta jsem považovala za jednoho z řady polských panovníků (Kazisvět, Kazimír, všechno je to jedna famílie). Nechápala jsem, kdo mohl mít tak šílený nápad a šít kožich z myšek, zvrhlé a pracné. Dodnes nechápu, jak se princezně udržela na čele ta hvězda a to nemluvím o tom, jak se jí tam asi mohla dostat. Kuchař není žádný neřád, však je samý řád za to jak je vzorný a laskavý. ()
Tak bez téhle pohádky si osobně snad ani nedokážu Štědrovečerní podvečer představit. Každý rok se celá rodina rádi sesedneme a užíváme si mladého fešáckého prince Pepíčka Zímu (ano, už je to vážně dávno..), krále Kazisvěta VI. s jeho pravou rukou (Růžek + Effa), jednorázovou překrásnou princeznu Ladu (Kyselková) nebo zmateného kuchaře (Neumann), který během necelé hodiny nafasuje dokonce 3 různé řády :o) Vyprávění formou rýmů se mi v tomto případě líbilo a rovněž účinkování panů Pištěka, Smolíka, Kohouta a Vinkláře je pro mě víc než velké plus. Princeznu Florindellu bych i dneska bral všema deseti (všechna čest tehdejší kráse Květy Fialové). Zkrátka pokud bych si měl vybrat jednu jedinou pohádku a označit jí jako tu NEJ, byla by to určitě tahle. ()
Ačkoliv pro mnohé je tahle pohádka kýčem, pro mně je nádherným příkladem, jak se dá natočit veršovaná pohádka, aniž by působila trapně. Co scéna, to perla, na Kazisvěta si snad hrál každý, kdo pohádku viděl. A mladý Josef Zíma, to je opravdový princ. Pro mně se tahle pohádka řadí mezi Pyšnou princeznu a Byl jednou jeden král. Hudba: Bohuslav Sedláček ()
Galerie (22)
Zajímavosti (26)
- Josef Zíma (Radovan) mal na konci šermovania zlomiť meč, ktorý bol z jednej strany napílený, ale zlomil ho z opačnej strany a rozrezal si kožu na stehne. (Raccoon.city)
- Princeznu Ladu měla původně hrát herečka Miriam Hynková, která krátce před natáčením vážně onemocněla. Režisér Martin Frič proto na poslední chvíli místo ní obsadil Marii Kyselkovou, která přišla na casting jako taneční komparzistka. (cariada)
- K jednej scéne bol pripravený veľký hrniec šľahačky a starí maškrtní páni Theodor Pištěk (princův pobočník), Eduard Kohout (maršálek) a Stanislav Neumann (vrchní kuchař) si dávali tak dlho do nosa, až im musel režisér Martin Frič vynadať, inak by im šľahačka na nakrúcanie nezostala. (Raccoon.city)
Reklama