Reklama

Reklama

Princezna se zlatou hvězdou

  • Československo Princezna se zlatou hvězdou na čele (neoficiální název) (více)
TV spot

Obsahy(1)

Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (443)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dvě třetiny filmu se mluví o jídle, zbytek vyplňuje balet. Šlaka! Kritickým bodem sestupu je Zímovo Prstýnek něžný ("zaduněl hvězdný vodopád" - to by nedal ani Otokar Březina). Pokusy o explicitní humor dosti zoufalé (zvl. Effa či šermující kuchař), což naštěstí vyvažuje solidní nenáročný humor implicitní. Že princezna putuje daleko předaleko, je celkem v pořádku, příhraniční barevná krajina jen zajódlovat je v intencích, ale že mezi oběma zemičkami leží poušť s kaktusy, to už je na mne trochu moc exotiky, podobně všechny ty polobřišní tanečnice svůdné jak ďábel na mikulášským perníku a pocházející zjevně ze zemí existujících převážně na pohlednicích. Právě tak nějak si představuji romanticko-světácký segment českého vkusu postbudovatelské epošky (vzdálené dozvuky cikád v Kairu), takže dokonalost. Atmosféru kde domova mého zachraňuje Kazisvět VI. se svou pomazaností, stylem vyjednávání a samozřejmě státní symbolikou: Kdežto Pyšná zatočila s třídním nepřítelem, Se zlatou hvězdou okázale drtí odvěkého německého vraha (a trapnými momentkami s písařem nenápadně smázne i církev), jak jinak než skrze „všechen lid“ se sudlicemi. (Chůva: „Všichni lidé: čeledíni, nádeníci.“) A když už jsme u toho, nevíte někdo o českém filmu z éry socialismu, v němž by ani jeden z přítomných exponentů německého nacismu nejevil poživačnou zálibu v dekadentní sexualitě? Jak ukazuje noc útěku, tetno film to rozhodně není a je nutno pátrat dál. Kouzlem nechtěného nás však zpráva „na hranicích objevil se znenadání náš soused král Kazisvět“ posouvá nikoli o dvacet let zpět, nýbrž o deset let později, kdy budou reprezentanti Strany a státu šokováni (tedy jak kteří) zprávou o sovětském přepadu („Nový svět“!). Docela by mě zajímala frekvence vysílání této pohádky na přelomu 60. a 70. let. Za pozornost stojí, že jak v Pyšné, tak i zde je princeznin otec (tedy král české koruny) přestárlý slabošský senilní idiot. Ku podivu, že jsem si nikdy dřív neuvědomil totožnost tématu s Popelčiným: námluvní ples prince, co má problém s oženěním, na který proniká šedá myš z kuchyně a bezkonkurenčně vítězí od první vteřiny, což jí ale nestačí: v obou případech uniká, pohrává si s kořistí, ztrácí se a teprve až adepta řádně potrápí, dovoluje mu, aby ji našel a zachránil. Podivuhodně troufalá a pyšná strategie, uvážíme-li, v jak svízelné situaci se Popelka i Lada nacházejí. Na rozdíl od Popelky je ale Lada skutečná princezna, žádná ušmudlaná chudinka, čímž celý modelový příběh nabývá patřičnosti, navíc princezna par excellence, ze všech českých pohádkových princezen ta nejprinceznovatější, dokonalý vzor. Všechny ostatní (včetně dřívější Pyšné) se určují nějakou deviací, rozuměj charakteristickou vlastností, která je odlišuje právě od vzorové Lady. Ladinou charakteristikou totiž není nic jiného než královská modř kolující v jejích žilách (všimni si např., jak usedá na trůn). Apropo balet: Také až teď posledně jsem si všiml, jak náležité je to jméno Lada: ta její tanečně teatrální romantická gesta, jimiž provází své vzletné proslovy, nikterak se nerušící s nevinnou decentní rozpustilostí! Věru není v českých pohádkách princezny, která by ho zasloužila hlouběji než Lada. Říkáte zlatá hvězda? Já říkám blond obočí a zvedám na čtyři. Doporučená četba: Marthos. () (méně) (více)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v červenci 2020. Film Princezna se zlatou hvězdou je rozkošnou koláží z nadýchaných vláken pestrobarevného chvění radosti. Je složená ze zpěvů, pocitových tanců, lekce slušného chování, osvětové propagace zdraví prospěšného mytí rukou, srozumitelného načrtnutí stran dobra i zla a jednohlasného politického provolání, deklarujícího masové lidové odhodlání ochrany státní svrchovanosti před případnou germánskou, a prozápadní, agresí. Pohyb je zkrocen geometrií a choreografickým řádem, smyslné barvy svůdně nakrucují boky, malíř vehementně oslavuje kýč přírody a slova si vědomě budují nejvýhodnější výchozí pozici pro skotačení rýmu, škádlení v ohebnosti i souslednosti a připravenost k pohotovému odrážení útoků. K. M. Walló s Martinem Fričem nezapomínají dodat k té představě Boženy Němcové nadhled, karikaturní ironii a prostořeké provokování, dětem jsou nastíněny základní charaktery lidského chování a je jim nenásilně zdůrazněna závažnost výběru životního partnera pro vnitřně naplňující pocit štěstí. Hrdinkou podstaty pohádky je Lada (velmi příjemná Marie Kyselková), ctná, přestože naivně důvěřivá, princezna. Útěk není pošetilou snahou o ochranu vlasti, ale vzepřením se tradicím a upřednostněním individualismu, byť posláním je vlastenectví. Lidem milovaným hrdinou bez bázně a hany je Radovan (příjemný Josef Zíma), princ, nejspravedlivější mezi spravedlivými, nejmoudřejší mezi moudrými, nejušlechtilejší mezi ušlechtilými. Hrdina, jak má být! Důležitou postavou je Kazisvět VI. (velmi zajímavý Martin Růžek), autoritativní král sousední země a chamtivý chlípník s uchvatitelskými pudy. Růžovoučké mládí je chutnou kořistí. Výraznější postavou je Hostivít (velmi příjemný František Smolík), stařičký král a senilní Ladin otec, který již není schopen čelit neskrývané vnější agresi. K výraznějším komickým postavám zde patří vrchní kuchař (velmi příjemný Stanislav Neumann) prince Radovana. Zdobí ho dobrosrdečnost a zbytečně paniky strachu, neboť absolutistická krutost je v jeho zemi již minulostí. Z dalších rolí: nezištně a s láskou pomáhající chůva princezny Lady (Jarmila Kurandová), bezelstný kuchtík Janek (Josef Vinklář), statut majestátu moci pomalu překračující princův maršálek (Eduard Kohout), starý princův rádce (Theodor Pištěk), ústup jistící Kazisvětův pobočník (Karel Effa), odhodlaná milovnice koní a princezna Florindella z Hyrkánie (Květa Fialová), či dětinská vévodkyně Glorie (Stella Májová). Princezna se zlatou hvězdou patří k nejtradičnějším českým filmovým pohádkám. Její přednost stojí na pestřejším uměleckém záběru, cirkusácké poetice halasného a flitry nazdobeného podbízení a podstavci naprosto srozumitelného úderu blesku. Rozkošně nadnesená a probarvená pohádka. ()

Reklama

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Tak bez téhle pohádky si osobně snad ani nedokážu Štědrovečerní podvečer představit. Každý rok se celá rodina rádi sesedneme a užíváme si mladého fešáckého prince Pepíčka Zímu (ano, už je to vážně dávno..), krále Kazisvěta VI. s jeho pravou rukou (Růžek + Effa), jednorázovou překrásnou princeznu Ladu (Kyselková) nebo zmateného kuchaře (Neumann), který během necelé hodiny nafasuje dokonce 3 různé řády :o) Vyprávění formou rýmů se mi v tomto případě líbilo a rovněž účinkování panů Pištěka, Smolíka, Kohouta a Vinkláře je pro mě víc než velké plus. Princeznu Florindellu bych i dneska bral všema deseti (všechna čest tehdejší kráse Květy Fialové). Zkrátka pokud bych si měl vybrat jednu jedinou pohádku a označit jí jako tu NEJ, byla by to určitě tahle. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

"Princezná so zlatou hviezdou", no dobre budiž. Pokiaľ to nebude princezná so šesťcípou Davidovou hviezdou alebo nedaj bože s červenou komunistickou, tak to vždy nejak prežijem. Táto stará česká filmová rozprávka sa pravideľne reprízuje v čase okolo vianočných sviatkov už dlhé roky. Nikdy som si ju nijak zvlášť neobľúbil, nikdy ma moc nezaujala, veľmi málo ma pobavila. Avšak tie jej nekonečné televízne reprízy mi vôbec nevadia. Nech to kľudne stále púšťajú. Sú Vianoce, tak je v telke ako obvykle "Princezná so zlatou hviezdou". *** ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Aj ked som ignorant Ceskoslovenskych filmov a fakt neznasam, ked film obsahuje veršovane dialogy, tak toto je jedna z mala vynimiek, ktoru akceptujem a aj dnes som to v TV dopozeral do konca. Niezeby som ten film miloval, ale neustalymi reprizami som si na neho zvykol a nejak sa mi dostal pod kožu, takze dokazem viacere dialogy odcitovat a niektore obcas zo srandy pouzivam. Neviem presne cim, si ma ziskala prave tato rozpravka, kedze vsetky ostatne typu Tri orechy pre Popolušku a spol. uz roky ignorujem. Mozno pojatim, ktore je natolko naivne az pôsobi ako komedia. Vlastne hlavna linia ma az tak nezaujima, ale vedlajsie postavy su super. Stary kral, dalej Kazisvět šestý, z Boží vůle král a hlava pomazaná a moja najoblubenejsia postava je kuchar, ktoreho hra Josef Vinklář. Takze raz do roka sa to da vydrzat a bez toho filmu by Vianocne sviatky neboli kompletne. 8/10. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (26)

  • Předlohou scénáře je stejnojmenná pohádka od Boženy Němcové. Bratři Grimmové roku 1810 napsali pohádku "Prinzessin Mäusehaut", kde se v myším kožíšku ukrývá nejmladší dcera se zlatými vlasy, která ohodnotí lásku ke králi cenou soli jako v další pohádce Boženy Němcové "Sůl nad zlato". (Mylan)

Související novinky

Zemřela herečka Marie Kyselková

Zemřela herečka Marie Kyselková

22.01.2019

Ve věku 83 let zemřela česká herečka Marie Kyselková, kterou diváci mohou nejlépe znát jako princeznu Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Herečka byla dlouhodobě vážně nemocná a v poslední… (více)

Reklama

Reklama