Newsroom

Novinářský idealismus a boj za jeho čistší morálku, je ve své ‚dušínovské‘ poloze na hranici úsměvnosti, což bohudík vrací do vod reality osobní polohy zúčastněných, kteří prostě jednají a mluví jako obyčejní lidé. Kdybych chtěl psát příběhy, chtěl bych to umět jako Aaron Sorkin. Vzdělávací lekce v oblasti americké politiky jako bonus. Seriálová událost roku (která mě málem díky své relativně tiché kampani minula). (09.09.2012)

Velmi chytlavý seriál, který sází na nanejvýš neokoukané a zajímavé prostředí (velmi originální a vděčné), přesné a sympatické herce (ano, úmyslně přehrávající) a často velmi vtipné, kulometně rychlé dialogy/monology (u kterých člověku nevadí si je přehrát znovu…i když nejednou mi kvůli kadenci slov nějaká ta povedená ironická výměna napoprvé unikla). Pokud jsem po první sérii žehral na jistou míru přehnané „proamerickosti“ (přestože první díl naznačuje opak), ale hlavně „převztahovanosti“ projevující se častým přetřásáním intimního života hrdinů přímo na pracovišti během plného nasazení (zvláště ony typické výstupy uprostřed haly chytající až sebeparodující charakter), musím po dalších zhlédnutých dílech tvůrce pochválit. Druhá série mi přišla oproti té předchozí výrazně vyzrálejší. Vztahy se sice i dál přetřásaly na schůzích, ale už ne tak často a divadelně, okatě a s mírnou dávkou trapnosti jako předtím (i když sem tam na ně přece jenom dojde…na druhou stranu se tak děje ve chvílích, kdy je za to divák vlastně i rád). USA už zdaleka nejsou brány za nejlepší místo na planetě, zprávy zas nabraly větší důležitosti, a to i s příchodem týmu právníků, kteří pálili ostrými. Dalo se na odiv, že nikdo není dokonalý a zpravodajský tým si může lehce sám zlomit vaz, a to i přestože jde o profesionály, což jen podtrhlo jejich lidskost. A právě díky oné nastoupivší „ větší vyzrálosti“ jsem si seriál začal užívat mnohem víc. Škoda ovšem, že třetí série si úroveň druhé nedokázala udržet a krapet klesla. Z části tomu napomohlo degradování linky se „zdrojem“, protože vše, co souviselo s FBI, bylo dost groteskní, a to i přes nadsázku, o kterou se Newsroom opírá. A také se na tom podepsal fakt, že tvůrci věděli o blížícím se konci, tudíž (zas) přitlačili na vztahovost, dojímavost a seriál částečně ztratil tu dynamičnost, kterou předtím disponoval. Objektivně si tak už Newsroom plný počet příliš nezaslouží, já mu ho však čistě z toho důvodu, že mi i přes zmíněné nedostatky za ty 3 řady opravdu hodně přirostl k srdci, stejně ponechám. A kdo ví, třeba to není úplný konec (na který to zatím vypadá) a tvůrci v čele se Sorkinem dají časem do kupy další díly (a asi si nepamatuju seriál či film, kde by se v titulcích tak moc kladl důraz na scenáristu, nutno ovšem dodat, že zřejmě oprávněně). „Před 14 měsíci jste odvysílali reportáž, ve které jste Tea Party nazval americkým Tálibánem.“ – „Ano.“ – „A?“- „Tálibánu se to nelíbilo.“ (17.02.2013)

Idealistické inteligentní zamyšlení nad úlohou a úrovní současného zpravodajství zajímavě demonstrované na řadě skutečných událostí, které ještě nedávno hýbaly Amerikou potažmo celým světem. Allymcbealovské pojetí s chytrými a vtipnými kulometnými dialogy mezi více či méně sympaticky hysterčícími postavami odlehčuje a polidšťuje jinak náročnou podívanou o politice, ekonomice a hlavně etice a pravdě, i když občas se na tu romantiku a humor tlačí příliš a leckdo by vyčetl i přítomný patos, vůči kterému jsem naštěstí celoživotně rezistentní, nikde mi nevadí a tak kvůli němu nepotápím hodnocení filmů a seriálů. Velmi dobře napsané, obsazené a zahrané ústřední postavy Willa a Mackenzie. Po Emily Mortimer jsem v různých filmech pokukoval už dřív a tady je naprosto k sežrání. První a třetí série nemají chybu, druhá trochu pokulhává, ale všechny mají parádní finále. (15.10.2013)

Ano, jsem ateista. Prostě nejsem schopen věřit v boha tak, jak ho podává většina náboženských autorit na téhle planetě. Nějaké to vědomé universum, které má celý tenhle cirkus kolem nás na triku ale uznávám........ Včera jsem se přesvědčil o tom, že se s největší pravděpodobností nemýlím, protože takhle nadupaný seriál, který při každé příležitosti divákovy nabídne tolik energie, jsem ještě nezažil........! Geniální a naprosto vyvážená kombinace hudby (ano, hudba mě okouzlila jako první), kamery, scénáře( který je místy vtipný, místy dramatický) a hereckých výkonů nemá obdoby. Posílám 5 Supernov a jasných 100% (10.08.2013)

Aaron Sorkin je borec na konec, byť jeho představa zpravodajství nemá s tím naším vezdejším pranic společného, protože u Sorkina chtějí zpravodajci skutečně o něčem informovat (neplést s nezaujatě informovat, protože tady jde o tendenční a předpojaté spíše republikánské zpravodajství "bílého muže" plné vznostných ideálů starého střihu). Prostě klasická sorkinovka se vším všudy; akorát z prostředí zpravodajství. Pokud čekáte nemálo (ne)sympatických postav, které v překotném tempu ani na vteřinu nezmlknou, ale přitom netlachají a mají povětšinou skutečně co říci tak... Čekáte naprosto správně. Ovšem s tím háčkem, že herecky utáhnout sorkinovy "moralizující" kulometné dialogy není lehké a ne každému se je daří prodat tak, aby nevyzněly jako parodie sebe sama. A pak je třeba přijmout prostý fakt, že Sorkin je sice kromobyčejně nadaný a schopný "dialogař/monologař", ale jen průměrný vypravěč a jako již tradičně je tedy od něj dobré očekávat krom vypilovaných dialogů i horší dějovost. A krom toho i absenci moderního kabátu (nemyšleno vizuálně) čili jde spíše o seriál ze staré školy; především pak v nadbytečné, ale vesměs snesitelné, vztahové části. Ve druhé sezóně je vše při starém. Drobné úpravy se samozřejmě najdou. Má to hlavní dějovou linku napříč celou sezónou, která je příjemným oživením a přivádí na scénu výtečné charaktery (aneb spin-off pro Rebeccu Halliday). Ano, v důsledku toho je méně prostoru pro vztahy řešící eskapády a když už na ně přeci jen dojde, tak s mnohem větším vkusem i grácií. Finální třetí sezóna pak nepochopitelně posílá dějově nejlepší (druhá epizoda!) i nejnosnější téma do kopru v (ne)prospěch fanouškovského melodramatického poklonkování se vztahům "ten s tou a ta s tím" (aneb kdo nepřál tu nejpomalejší a nejútrpnější možnou smrt duu Jim/Maggie, tak musí být světec, proti kterému je i Ježíš vzor vší škodolibosti). Navíc i zajímavě nakousnuté téma "stará zapšklá média s ideály versus nová dravá média bez skrupulí, kde obě strany mají stejnou měrou pravdu jako se mýlí" to zazdí skrze osobní výlevy; navíc nedohrané (Reese, Elliot a vlastně i ten Neal). A to tak nějak platí vlastně o celé sérii; potažmo seriálu jako takovém. S1: 4/5 S2: 5/5 S3: 3/5 (02.09.2012)