Newsroom

Zjevnou slabinou Newsroomu je dle mého patetismus a přehnaný patriotismus (ve smyslu neustálého omýlání a připomínání, což nechápu, neboli pokud to tak cítí většina, proč jim to neustále servírovat). Z toho ovšem vychází základní koncepce seriálu - o stanici a týmu, který se rozhodne dělat zprávy zajímavě a nikoli povrchně. Takže si začnou diváky vychovávat, aby nad jejich pořadem a vůbec zpravami, jež se dozvídají, přemýšleli (a tyk probouzet onen patriotismus).__Velkou předností je zde komplexní příběh s neustálým vývojem událostí a postav. Jednotlivé charaktery jsou ovšem problematičtější proto, že navenek působí homogenně, jakoby odlité z jedné formy. Vesměs jsou všichni profesionálně schopní, chytří a sociálně nepoužitelní. Drobné rozdíly tvoří jejich osobní peripetie. Tady je Newsroom vyjímečný v tom, jak např. dokáže transformovat protivnou postavu v sympatickou (Don) nebo sympatickou proměnit v mrchu a poté v oběť (Maggie). __Newsroom jsem si hodně oblíbila díky výborným zpravodajským příběhům s vynikajícími dialogy, ale nejvíc si mě získal sympatickými osobními mikropříběhy. Oblíbenci - Jim Harper, Sloan Sabbith. (20.09.2013)

Pilot: Inteligentní dialogový seriál, který stojí na výborném obsazení a kvalitním scénáři. Jeff Daniels do role negativistického moderátora skvěle padne a jeho tým taky vypadá zatím velmi slibně. O tom proč by se měli dělat kvalitní zprávy, místo těch sraček co chodí třeba Nově, se tady toho napovídá hodně. O tom že lidi jsou blbci anebo líní bastardi se tady taky dovíte, stejně jako to proč Amerika není "nejlepší zemí" na světě. A ještě tady stihneme rozvířit kolegiální nevraživost a soutěživost. To všechno teprve v prvním díle. Co přinesou další? PRVNÍ ŘADA: Perfektní, inteligentní dialogy a přesvědčiví herci. Téma, které tne do živého. Událostí je tu dost. Od ekologické pohromy po reakce ameriky na zabití Bin Ládina. Do toho prolhaní nebo hloupí politici. Otázkou je jestli média mají dostatečnou moc na to něco změnit? Možná ne, ale mohli by se snažit. Když se chci něco dozvědět pustím si zprávy, když se chci bavit pustím si seriál... odkdy to platí naopak? NEWSROOM vám udělá radost. Nejdřív vás naštve, znechutí tím co se ve světě děje, ale nakonec opravdu máte radost. Protože lidi jsou vážně blbci, ale někteří se snaží s tím něco dělat. (09.07.2012)

Sénář, děj, herci, to všechno má grády a skutečně se cejtim jako ve studiu a připadám si šťastná a důležitá, že toho můžu bejt součástí, ale pak nastoupí ta úděsná kamera, která z toho všeho nadělá amatérskou reality show, do toho občas až příliš emotivní scény, který tak trochu shazujou genialitu a potenciál celýho seriálu. (21.03.2013)

Idealistické inteligentní zamyšlení nad úlohou a úrovní současného zpravodajství zajímavě demonstrované na řadě skutečných událostí, které ještě nedávno hýbaly Amerikou potažmo celým světem. Allymcbealovské pojetí s chytrými a vtipnými kulometnými dialogy mezi více či méně sympaticky hysterčícími postavami odlehčuje a polidšťuje jinak náročnou podívanou o politice, ekonomice a hlavně etice a pravdě, i když občas se na tu romantiku a humor tlačí příliš a leckdo by vyčetl i přítomný patos, vůči kterému jsem naštěstí celoživotně rezistentní, nikde mi nevadí a tak kvůli němu nepotápím hodnocení filmů a seriálů. Velmi dobře napsané, obsazené a zahrané ústřední postavy Willa a Mackenzie. Po Emily Mortimer jsem v různých filmech pokukoval už dřív a tady je naprosto k sežrání. První a třetí série nemají chybu, druhá trochu pokulhává, ale všechny mají parádní finále. (15.10.2013)

Úvodní Danielsův proslov mě navnadil jak už dlouho nic a i když se pak serál stočil směrem, kterého jsem se trochu obával, patří nakonec Newsroom k těm projektům, u kterých je člověk naštvaný, že už nebudou dál pokračovat. Samotný začátek sliboval sžíravou satiru, při níž budou Sorkin a spol. pálit do řřad novinářů i politického systému a ačkoliv to místy tak vypadá, v celkovém kontextu to vyznívá tak, že Amerika je i přes své mouchy tou nejlepší zemí na světě a novináři z ACN jsou do jednoho partou, která se nám snaží podat informace takové, jakými skutečně jsou. Prostě trošku černobílé. Všechno ovšem vyvažují herci. V tomto případě se nedá říct, že by někdo vyčníval. Všichni do jednoho byli jednoduše boží, pokud tedy nepočítám Alison Pill. Ta je divná. No a další devízou jsou vybroušené slovní přestřelky, za které by někdo zasloužil Nobelovu cenu za slovní přestřelky. Nevzpomenu si, že by se mi někdy něco tak ukecaného tolik líbilo. Jedním slovem paráda. 90% (10.07.2014)