Kouzlo přítomného okamžiku

Známe to dobře. Nečekaná láska, nějaká ta překážka, často v podobě nešťastných nedorozumění. A často vycucaných z prstu. Spectacular Now je trochu jiné. Ona je neposkvrněnou květinkou, která má sny a plány, on lehkovážným hošanem, který žije přítomností a mezi vrstevníky má několik škraloupů. Hlavně coby sebevědomý naháněč sukní a tak trochu alkoholik. Dají se dohromady a jak už to tak v podobných případech bývá, oba musí svést nějaký ten boj, aby svůj vztah obhájili. Ona ví a chce, on se hledá. A to dodává tomu všemu kolem dramatický oblouk. Právě ale jeho chování určitě ubírá výslednému dojmu body. I když nějakou zásadní psychologickou hloubku rozhodně nečekejte. Přesto tahle nenápadná látka není tuctová, charaktery se neokoukají a výsledný dojem nesplyne se stovkami podobných romantických dramat pro mladší ročníky. Mezi nepřikrášlenou ústřední dvojicí to navíc přirozeně jiskří, hlavní hrdinové se letos potkali také v dobrodružné sci-fi Divergent a jak Miles Teller, tak i Shailene Woodley se o svou hereckou budoucnost rozhodně nemusejí obávat!! Velmi slušné tři hvězdy.. (05.07.2014)

Naprosto bezproblémový, takřka nekonfliktí a pohodový film ze života dnešních dospívajících, kterému se dá díky přirozenému chování postav snadno uvěřit. Jasně, i tady jsou mládežníkům vkládány do úst fráze, které by v životě nevypustili, ale z mého pohledu je to lepší, než kdyby výhradně řešili jen to, do kterých kalhotek či trenek se dostat, případně kde se večer zjet a zhulit. Shailene Woodley jsem si tímto umístil do topky a potěšil i mě ne moc známý Miles Teller. Tohle mi na nedělní poobědovou dobu vyloženě sedlo. 75% (17.01.2015)

Pri sledovaní som si uvedomil, že sú dve typy tínedžerských/coming-of-age filmov: 1. primárne tínedžerské, ktoré sú určené pre vekovú skupinu, o ktorej sú; 2. primárne coming-of-age, ktorú sú síce o tínedžeroch, ale točia ich ľudia s komplexom Petra Pana pre podobných ľudí. Prvá polovica, je hrozne ubíjajúca tínedžerská báchorka a je určená hlavne pre násťročných. Dokonalým príkladom je strašne klišé postava Aimee, čoby utiahnutej nie príliš peknej knihomoľky, ktorej v jeden deň na dvore zaspí ožratý hlavný hrdina = hviezda strednej školy. Oh dear! Chvalabohu druhá polovica to výrazne ťahá nahor a na 60% to u mňa vytiahol skvelo nejednoznačný posledný záber. Každopádne viac by sa tomu hodila forma knihy, keďže mnohé scény si doslova pýtajú o zachytenie myšlienok hlavného hrdinu a nie je ani tak dôležité, čo sa deje ako to, ako to on vníma. 60-% (10.08.2014)

snímek o dospívání, který prostřednictvím hlavního hrdiny v podání (mně vcelku nesympatického) Milese Tellera naznačuje, že si všichni dřív nebo později musíme ujasnit, co si počít se životem, ať se nám to líbí, anebo ne.. k tomu je tu pár životních mouder a příjemná Shailene Woodley, takže z toho vychází jisté, i když trochu slabší 4*.. (04.01.2014)

Nejlepší letošní coming-of-age film a to při pořádně silné konkurenci (1, 2, 3). K hrdinům jsem si musel chvíli hledat cestu, protože ani jeden z nich mi zprvu nebyl přirozeně sympatický, ale nakonec si mě získali. Tím, že jejich trápení / touhy / traumata jsou hodně realistická, hmatatelná, povědomá (v porovnání třeba s loňským tak-trochu-hipster The Perks of Being a Wallflower). Jinak určitě nečekejte nějakou přehnanou dávku vtipu, romantiky a sluníčka, stojí to hlavně na těch dramatických liniích. A po delší době zase film, u něhož se při závěrečných titulcích můžete zaposlouchat do hezké písně a přemýšlet, jaký význam nesl ten poslední záběr. Já jsem pesimista. It’s fine to just live in the now. But the best part of the now is there‘s another one tomorrow. (17.12.2013)