Prstýnek

Otomar Korbelář a Vlasta Fabiánová.....kouzelná dvojka. Příběh nerovné dvojice, příběh o moudrosti a toleranci, příběh veskrze smyšlený a utopistický. Přesto je  jedinečný, vtipný a krásný. Spousta scén mi uvízla v hlavě. Ať už nářez opaskem, nebo snězené cukroví v zámku, či moudrý kněz.... Nikdy nezapomenu na jeho překvapený výraz v očích, když zjistil jak to bylo se zázrakem narození mladého pana hraběte.  Natož, když mladý pan hrabě přijel na návštěvu bez paní matky. Je to odpočinkový film, plný humoru a co je hlavní ....... končí dobře. O to přece někdy jde. Jako v pohádce. O klid na duši a úsměv na rtu :-)) (26.10.2011)

No, v případě mých prvotních pocitů z Prstýnku, které se se mnou táhly až do konce filmu, je nutné osvěžit si znovu a pro dobro celé mé obrovitánské lásky k filmům od Martina Friče fakt, že tohle romantické melodrama opravdu není pro každého. Je to pomalejší, samozřejmě romantičtější a celkově utahanější. Samozřejmě, profi režie Martina Friče to táhne vcelku vzhůru, ale můj celkový pocit lehounkého zklamání se jednoduše nevytratil. Nechci však říct, že je to špatné, ba naopak, je to dobré, ale pomalejší a rozhodně ne pro každého, hlavně pokud očekáváte další crazy komedii, které šly vždy Fričovi nejlépe. 3/5 (23.01.2023)

Ha-ha, vy skutečně věříte tomu, že by se nějaká šlechtična spustila s vesnickým chasníkem??? Nenechte se vysmát - tento film, i když je jinak kvalitně zahraný, natočený v krásné přírodě, je "Červená knihovna" po česku. Vím, že byl točen v těžké době, ale pro subjektivní hodnocení nemohu dát více než 2. (07.07.2010)

Film Prstýnek mě pobavil především tím, že se sice jedná o romantický film, ale přitom i o dobrou komedii. Navíc snímek celkem přesně vystihuje dobové vztahy mezi poddanými a panstvem. Výborné herecké obsazení a záživný film u kterého jsem se nenudil. Nicméně i přesto všechno je vcelku překvapivé, že zrovna tento snímek byl tak úspěšný, byť po válce se lidé potřebovali bavit. (05.01.2021)

Doslova stokrát omletá komedie především na komerečních stanicích, ale stále stejně zábavná a stále stejně svěží i po těch letech, krásně rozvinutý příběh, se zajímavou zápletkou a s trochu nečekaným koncem..Původně podle námětu od levicového spisovatele Ivana Olbrachta, jako drobná, ale méně známá próza někde z dvacátých let. Herecké výkony tu byli nezapomenutelné, stejně tak jako scéna svádění chasníka Sochora, kněžnou v podání Vlasty Fabiánové a stejně tak jako svérázný humor téměř všech postav. Knežna-Fabianová, kníže-hypochondr-Smolík, chasník Sochor-Korbelář, doktor-Plachta ale i mladý kníže Robert-Dítě. Když jsem to viděl poprvé, jak já jsem jenom přál tomu Sochorovi aby nakonec zůstal s paní kněžnou po jednom boku-bohužel nestalo se a jediným dá-li se říct poutem mezi nimi tak zůstalo jen to řemenem převychované dítě mladý kníže pan Robert...Zajímavosti: jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945. (26.08.2007)