Good Vibrations

(MFF KV 2012) je to příjemný film o lásce k hudbě, rebelii a radosti ze života i tam, kde to není úplně lehké. má to dobré tempo, vtípky, spolehlivě to pobaví a to i přes přesah k dramatizujícím momentům vyplývajících z doby, ve které se film odehrává. a právě tento přesah je do jisté míry ukazuje, že Terri Hooley prostě byl buď naprosto hudbě oddaný snílek nebo naopak naprostý hlupák neschopný si uvědomit, že k životu a k rodině je potřeba i něco jiného... (08.07.2012)

Poctivá biografie (řádně zdramatizovaná) nejen jednoho života jedné legendy, ale i celé jedné éry. "Když přijde punk, New York má číra, Londýn nohavice, ale Belfast...má DŮVOD! Good Vibrations není obchod s deskami. Není to label. Je to způsob života." Dormer je ve své roli usazený vynikajícím způsobem, celý film má nádech nostalgie a fajn pocitů, a ještě se celkem dobře poslouchá. (Taky jsem si zavzpomínal na své začátky coby součásti "hudebního" tělesa.) (15.10.2013)

Nemůžu nevzpomenout na nedávno viděný CBGB. Terri Hooley sice neznamenal pro punkovou scénu to samé, co Hilly Kristal a ani nemohl, ale přesto se jejich příběhy v základu podobají, protože oba popisují hudbymilovné losery, kteří díky své lásce k muzice vstoupili do dějin. Nicméně zpracování CBGB mi bylo bližší, než je tomu u Good Vibrations. Nebylo to ani tak kvůli obsazení, protože Richard Dormer byl trefou do černého a i ostaní herci mi sedli. Spíš mi vadila ta dramatická struna, na kterou se občas hrálo a která absolutně neladila s těmi odlehčenými tóny. Chápu, že prostředí Severního Irska v 70tých letech nebylo žádnou procházkou růžovým sadem, ale myslím si, že tvůrci se měli rozhodnout buď pro hudební drama, nebo pro hudební komedii. Každopádně muzika, jak už to tak u punku bývá, byla parádní, s a dýchla z ní na mě nostalgie, tudíž nebudu v hodnocení tak docela objektivní. 80% (01.10.2014)

"Good Vibrations není obchod s deskama, není to label... je to životní styl!" Pro filmy s kapelama mám slabost už jen proto, že taky v jedné působím a i když jsem tady našel spoustu mušek velkých i menších, které z toho dělají vlastně průměrné dílo, ty 4* jsem tomu dal. Důvodů je hned několk - je to v Irsku, je to o punku a je to strašně dobře zahraný ze strany Richarda Dormera. Samozřejmě by se dalo namítat, že celej dobu do nás tvůrci sází jedno filmařské klišé za druhým, že je ten konec moc americkej happyend, nebo že příběh sám o sobě je dost nereálnej tím způsobem, jak je nám podávanej. Ale na druhou stranu Good Vibrations je oddechovka, která si na žádné životopisné veledílo nehraje. Představuje zakladatele scény, která tak trochu zůstala ve stínu svého britského sourozence, tou nejsrozumitelnější formou a divák se tu bude primárně bavit. Fanoušci punku pak budou nadšeni! **** (01.03.2018)

Obchod s vinyly, Belfast, obchod s vinyly, dřevní punk, obchod s vinyly, Dylan Moran, obchod s vinyly, člověk, pro kterého punk nebylo jenom slovo. Zapoměl jsem ještě na něco? Ach ano, obchod s vinyly :-) I kdybych sebevíc chtěl, aby se mi tenhle film nelíbil, tak to prostě nejde, ta atmosféra, to prostředí, ten sen otevřít si, ehm, obchod s vinyly, v ulici, kde nikdy nevíte, jestli nemáte v autě pod sedačkou bombu (a pokud jí tam nemáte vy, auto vedle vás určitě ano), vše navíc natočeno s nadhledem a s láskou k tématu... Myslím, že jsem narazil na další snímek, který si své místo v mém srdci vydobyl už napořád. Zajímavý náhled na problematiku IRA a dobové irské nepokoje, silné 4* (04.10.2013)