Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

"Zármutek na lačný žaludek je velmi nezdravý." Vydal jsem se po moři k jihoseveru, vzhůru dolů a doplul jsem až do světa úředníka důchodkové kontroly vlastnícího sluhu a mahagonovrej leštěnej telefon. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že ty naprosto vážně pronášený repliky působí idiotsky naprosto úmyslně, ale pak jsem tu hru přijal a skvěle se pobavil. A to až do konce, kterej se parádně vybarvil a jedinečně se vysmál mýmu tak oblíbenýmu romantickýmu kýči.. (30.05.2018)

Naprosto neodolatelná záležitost a dnes už legendární součást kinematografické historie - a filmového vzdělání, protože zcela trefně shrnuje nejenom všechny ty veselohry a dramatičtěji pojaté kusy, které jsme mohli vidět, ale také ty, které jsme už vidět nemohli, ale kterých československá filmová studia vychrlila za první republiky neskutečné množství. Sice je jasné, že je to zadání "strany a vlády", z něhož mám setrvalý pocit pistole u hlavy, ale to nemění nic na tom, že je to kýč a parodie jakým není rovno, a velká a velmi stylová zábava, ve které se později zhlédl třeba Limonádový Joe. Jsem tak rozerván(a)... 80% (24.11.2012)

"Jak bych mohl skolit jelena, na něhož čeká v lesní tišině laň? Jak bych mohl zastřelit srnce a nemyslet při tom na houf opuštěných srn?" "Snad byste mohl lovit jen drobnou zvěř, pane." Ale tak má to svoje chvilky. Třeba když topič přikládá do pece a teskně zpívá (a jde mu blbě rozumět). Na konci své písně ale úplně parádně démonickým šeptem pronese: TOPIČI! (na Slovensku to asi museli předabovat, ne?) Ono celkově s tím zvukem je to špatné - nejhorší při zpěvu, to nerozumím nic. Jinak jak sami tvůrci na konci přiznají - je to hodně naivní blbůstka, kde všechny dějové linky skončí happy endem a že to je nesmysl. Ale ten děj je extrémně rychlý. Tam se toho děje tolik a hned tam a hned to a ono a fofry. Ale na to, že to byl film pro pamětníky, tak docela dobré. Bavil mě i ten Olda nebo třeba Zdeněk Dítě (nevím proč s oholeným obočím), ale nejlepší bylo, když se Hana Vítová šla ožrat a měla účet za 8560,- chch, slušná útrata. "Kéž vám krb nikdy nevyhasne." (27.08.2021)

Když si uvědomím dobu vzniku, je tento celek ještě více půvabnější - jedná se nejen o první českou, ale zároveň i světovou parodii, jak ji známe dnes - téměř deset let před rozhlasovou "Goon Show", přesně dvacet let před Monty Python a více než tři dekády před tehdejší kometou ZAZ, od kterých dnes zase čerpá prakticky každý... Jelikož prvorepublikovým naivním romancím se spíše vyhýbám a když je už náhodou (během sobotního oběda) zahlédnu, tak nanejvýš s úšklebem, tudíž mě k záměru váží sympatie k tomu, že "každému, co jeho jest a co si zaslouží". Ale i bez tohoto musím ocenit herecké podání (místy kamennější než výše zmínění mistři absurdit!) a hlavně úžasně trhlým způsobem otextované písně. Co se týče zde tolik propíraného epilogu, osobně bych jej nechal tam, kde má být - jeho přítomnost dle mě potvrzuje ono průkopnictví v žánru a brilantní smysl pro mystifikaci, co se pánů Friče a Nového týče. Dnes nám to se znalostí mnou výše zmíněného nepřijde, ale můžeme najisto říct, že bychom snímek vnímali před šedesáti lety stejně? 90% (15.03.2011)

Parodie mi chvílemi připomínala opravdu velmi špatný film ze třicátých let a ne nějaké jeho ironické ztvárnění, ale pak začalo přibývat absurdity a vynikajícího filmařského řemesla a například píseň v pochybném baru a napínavé sekvence v závěru daly plně najevo výjimečnost díla u kterého jsem se nezbavil smutku z toho, jak jedna nezapomenutelná éra překotně mizí. A proto mi byl ten dovětek pořádně nesympatický a Nového mi bylo až líto. (24.10.2009)