Černá kočka

“Drzá je, konzervu nežere, nejraděj nakopl bych jí do p….e, potvora škrábe a prská, však kdybych ji vyhodil, hubu mi rozbije Srstka.“ Věru začal jsem zlehka a teď zas trochu přitvrdíme. Černá kočka, stejně tak jako čarodějnice odjakživa ve folklórní symbolice znamená zlo a neštěstí. Tentokráte si vzal legendární předlohu E.A. Poea do svých rukou mistr italského hororového béčka Lucio Fulci a jakpak s ní naložil? Anglický venkov, mlha, ponurá stavení, populární rozpadlé hřbitovy, žádné giallo, žádný slasher, tady se buduje jakési mýtyčno a mystyčno. Sic úvodní titulková sekvence spíš připomíná nabídkové defilé ala Chcete mě (až sem se zatajeným dechem sledoval, odkade vyskočí zlověstná Marta Kubišová), stylistika záběrů, vlastní střih a celková vizuální forma celého filmu je někde úplně jinde než u předchozího City of the Living Dead (1980). Přesto, že Fulci trpí akutním bulvicismem a pro zkondenzování strachu neustále švenkuje kamerou do očí, daří se mu nad poměry slušně budovat jistou znepokojivou atmosféru. Bohužel, pro mě trochu selhává hudební motiv z dílny Pina Donaggia, který by se spíš hodil do dob klasického Universalovského zpracování Černé kočky. A druhý bohužel, samotnou formu a prostředí doplňuje poměrně málo silných dějových motivů (hlavně souboj s číčou a závěrečné minuty). Poe byl mistrem symbolismu a tak vlastně symbolicky v samotném defilé figuruje asi nejznámější motiv z celé předlohy, poctivá venkovská zedničina. Závěrem? I když tady je bez nejmenších pochyb, že hlavní hrdinka je fakt kočka, stejně bych z tý potvory po tej kadenci záběrů nejraděj udělal Whiskas! Z kopky mýtické svázanosti, z archetypální pověrčivosti, z pout zahalených ve věčný závoj mlhy a z pokladnice hororového žánru, dávám [5/10] (24.01.2008)

Fulci je jeden z mála režisérů, který do jednoho filmu dokáže narvat scény, které jsou zajímavé, člověka překvapí, nadchnou a chvíli nad nimi přemýšlí a scény, které buď nudí, nebo se nad nimi člověk pousměje. Tak je tomu i u Černé kočky, dobré a špatné scény se střídají v docela dobrém poměru, zápletka je docela dobře budovaná, venkov hororově ponurý, kočka nádherná (i když doma bych ji mít nechtěl - mluvím samozřejmě o té čtyřnohé!!!!!). Jen těch záběrů na ty ksichty by fakt mohlo být méně. On je to takový nehororový (co se týče atmosféry atd. - i když zazdívání je dost dobrá scéna) horor. Ač je to svým způsobem průměrný film, něčím mě prostě zaujal. (26.02.2009)

Proboha, vraždící kočka? Ještě, že už Lucio Fulci nenatoči žádný film, neboť je ve filmovým nebi. I když, o mrtvých jen v dobrém. Ale na druhou stranu ho chválím, že z kočky neudělal nějaké vraždící monstrum, jak to bylo v jiných případech. Přece jenom, bylo by to divné udělat metrovou kočku, jak to bylo v jiných filmech se zvířaty (žraloci, krokodýli, chobotnice apod.). Tento film jsem myslel že ani neshlédnu celý, ale pak s vypětím všech svých sil jsem to vydržel až do konce, abych ho mohl zhodnotit. Je to můj druhý film, který jsem viděl od tohoto režiséra. První byl Smrtící spona a byla to hrůza. Tento byl o fous lepší a příště při výběru filmu si dám větši pozor na to, kdo ho natočil. (12.07.2008)

Od Fulciho jsem čekal nějaký slabší film,ale on se vyznamenal svým typickým. Nejsou tu žádné dlouhé probodávajíc nebo řezací rány,ale atmosféru tak velkou,že na její rozřezání bych si musel vzít motorovou pilu. Nejdená se o nijak zvláště vyjímečnou filmovou verzi mé oblíbené povídky od mého oblíbeného spisovatele,ale skvěle zapadá i do moderního dějě. (23.03.2007)

Čierna kočka -vraždiaca kočka. Už táto prvá veta má naznačiť, že ide o typický brak.Nie, ale o typický Fulciovský brak.Nekorunovaný kráľ prevažne béčkových ,,gore,, hororov sa snažil zatlačiť do filmu kus thrilleru a mysterióznosti. Ale výsledok? Pri pozretí na hercov a počúvaním ich dialógov máte pocit,že scenár je práca amatéra alebo študenta ,ktorý slovo naivita vo svojom slovníku nemá. Po režíjnej stránke je to tiež na bodu mrazu.Chaotické sa chovanie postáv, ich výrazov v tvári,očiach, viz. zábery kamery na vystrašené pohľady prítomných protagonistov.Jedinou silnejšou zbraňou Fulciho filmov ,ktoré fungujú aj tu je hudba.Na ľahké nahodenie atmosféry za pomoci pár basovo-mollových tónov k uspokojivému pocitu stačia.Ja sa, ale pýtam myslí to vôbec vážne?Pri krvavom béčku by sa to pochopiť dalo. U tohto filmu je ale otázka na mieste. (24.12.2008)