Černá kočka

Docela jsem s tímhle ekologickým diskem váhal, než jsem ho vsunul do dvd přehrávače, s obavami že půjde o recyklovatelný snímek tak tenký jako samotný disk, jehož jediným pozitivem bude, že ho pěkně strhám v komentáři na čsfd. Ale nakonec jsem byl příjemně překvapen, že se na to dalo dívat. Dobře vybudovaná atmosféra, drsňácká kočka a supr hudba, u Fulciho výjimečně vhodná a vůbec ne ulítlá, z Černé kočky dělají příjemný horůrek. (08.10.2008)

Poslední opravdu dobrý film Lucia Fulciho. Jeho typický fetiš na oči je zde sice dohnán do extrému (nekecám, když napíšu, že je tu dobrých 30 detailních záběrů na oči), ale děj dává poměrně smysl, protože se opírá o dobrou povídku E.A.Poea (s jejíž některými motivy úspěšně koketoval i Roger Corman v 60.letech), některé mordy jsou úsměvně naivní a některé naopak solidně zrealizované a na poměry Fulciho filmů je tu opravdu slušná hudba. Co se týče pro Fulciho tak typického násilí, to tu není tak naturalistické a s krví poměrně šetří, ale celé to kočíruje s přehledem spolehlivého řemeslníka. (08.09.2017)

První setkání s pojmem italský horor nedopadl vůbec špatně, řekl bych. Sám jsem na to byl dost zvědavý. Původní příběh z pera Edgara Allana Poe mi dopomohlo k samotné maturitě, která se pomalu ale jistě blíží, a tak jsem se rozhodl pobavit a trochu přivzdělat příběhu, na kterém se také podílel, jeden z nejúznavanějších italských režisérů, Lucio Fulci, a upravil si to všecko do své vlastní temné podoby. Já na horory zas tolik nejsem, ale když má prvky mystiky, rád se na něj podívám. A E. A. Poe nikdy nezklame. Ani nyní nezklamal. Sice je vidět, že je to všecko staré přes dvacet let, skoro třicet, ale příběh za to rozhodně stojí, nebo spíše povídka, která se po dobu 92 minut pomalu, ale jistě vleče, mrtví přibývají, lidé si nevědí rady a atmosféra neskutečně houstne. Ta mi do celého příběhu dost sedla. Stejně jako samotný příběh. Průser je, že mám rád kočky, a tady kočka je tou sviní, díky které, umírají nepřiměřenou smrtí průměrní lidé. Ale to jsem mohl víceméně vydedukovat už z názvu :D (05.04.2008)

Prave som dopozeral Fulciho Il Gatto Nero ...... Viem, ze fauna zvykne casto vrazdit /krokodily, medvede, vlky, / ale s vrazdiacou mackou som sa stretol az tu. No nic, atmosfera nebola ziadna, zaciatok uplne spatne ...... asi fakt radsej ostanem verny hororom Daria Argenta. Il Gatto Nero bola moja neviemkolka skusenost s Fulcim - a zas dopadla spatne. Este dam jeden film s nim, ak sa mi nebude pacit, tak uz iba Argento ostane : 20 % (07.03.2013)

Čierna kočka -vraždiaca kočka. Už táto prvá veta má naznačiť, že ide o typický brak.Nie, ale o typický Fulciovský brak.Nekorunovaný kráľ prevažne béčkových ,,gore,, hororov sa snažil zatlačiť do filmu kus thrilleru a mysterióznosti. Ale výsledok? Pri pozretí na hercov a počúvaním ich dialógov máte pocit,že scenár je práca amatéra alebo študenta ,ktorý slovo naivita vo svojom slovníku nemá. Po režíjnej stránke je to tiež na bodu mrazu.Chaotické sa chovanie postáv, ich výrazov v tvári,očiach, viz. zábery kamery na vystrašené pohľady prítomných protagonistov.Jedinou silnejšou zbraňou Fulciho filmov ,ktoré fungujú aj tu je hudba.Na ľahké nahodenie atmosféry za pomoci pár basovo-mollových tónov k uspokojivému pocitu stačia.Ja sa, ale pýtam myslí to vôbec vážne?Pri krvavom béčku by sa to pochopiť dalo. U tohto filmu je ale otázka na mieste. (24.12.2008)