Na druhé straně kopců

Mungiu v této zajímavé variaci na téma "Cesta do pekla jest dlážděna dobrými úmysly" stylisticky navazuje na svůj předchozí film. Opět velmi dlouhé vycizelované záběry s propracovanou mizanscénou. Ač většinu stopáže vyplňují dialogy, film nesklouzne ke statičnosti a rozhlasové hře. Jen mi zde scházela tíživost a gradace atmosféry jako u 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Na druhé straně kopců mě nechalo trochu netečným. (01.07.2012)

Ještě, že došlo na vymítání. Člověk si u tohohle exkurzu za horským vzduchem a cíkrevními obyčeji může v rozličně dlouhých časových intervalech bez obav řešit, zda se drží správné linky a taky vnitřně přehodnocovat, na co má vlastně cenu se soustředit. Škoda, že to na tak naducané stopáži, i při přistoupení na dokumentrání popisnost, není natolik stimulující, aby se samotná cesta stala cílem. Rumunské cestovky budou tenhle film milovat. (30.06.2012)

Uf,to je znepokojivé drama. Podle skutečné události z roku 2005. Takřka celých 150 minut se odehrává v malém ženském monastýru. Pětadvacetiletá dívka Alina se vrací z Německa, kde pracuje, za svou přítelkyní Vojčitou, která se stala mniškou v rumunském klášteře. Mniška se od vztahu s přítelkyní oprostila a nachází svou cestu s Bohem, naproti tomu Alina se stále upíná na Vojčitu. Ústředním motivem filmu je posedlost Aliny, která se v klášteře začne projevovat. Poté, co ji lékař doporučí místo nemocnice pobyt v klášteře, se její stav zhoršuje a nakonec dojde k exorcismu. Ten zde však není ukazován (jako v jiných filmech) pro atraktivitu, ale je tu postaven jako veliký otazník na konec. Současná společnost vlastně není na podobné případy vůbec připravena. Silná scéna je např. když přivezou Alinu z kláštera do nemocnice, jak s řeholnicemi mluví lékařka. Tento film nechává na samotném divákovi interpretaci příběhu. Není jednoznačný, zato je neúprosně realistický, až dokumentární - a hlavně znepokojivý. Rumunská dramata rozhodně mají svou kvalitu. Podotkněme, že pravoslavné prostředí chudičkého kláštera bude působit na naši "západní" povahu spíše zaostale a bigotně, to ale nic nemění na velkém otazníku, který na závěr naskakuje....Přesněji 3,5 až 4. - Přínosný komentář např. Traffic. Jak vidno, režisér Mungiu není žádný břídil. Je autorem vynikajícího dramatu o potratu s názvem 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny http://www.csfd.cz/film/231418-4-mesice-3-tydny-a-2-dny/prehled/. (21.12.2015)

K nejsilnějším pasážím filmu patří neuvěřitelná církevní zaostalost. Pochmurné pomalé tempo a postupný děj s hořkým koncem se vzpírá zdravému rozumu. Nabízí se otázka, proč náboženská společenství křesťanů nezmodernizují konečně přístup k lidem a nejdou s dobou? Když člověk vidí něco takového, že se věci takto dějí, tak není proto divu, že církev lidi naštve a lidi tíhnou k ateismu. Je třeba pojmenovat věci pravými jmény. V jistém smyslu se dá říci kategorická otázka, mohl by Bůh vytvářet zlo? Proč by to dělal? Samozřejmě, že ne. Vezmu-li v úvahu i tento případ, je nanejvýše opět jisté, že to dělá koneckonců vždycky jen a jen člověk, který ve jménu pouček katechismu způsobuje utrpení. Komu poté svítí možná jasné světlo betlémské? Posuďte však sami. (20.10.2013)

Snímek Rumunska, jak jen tušíme, že by mohlo vypadat. Z našeho pohledu neuvěřitelné reálie, o to strašlivější, že se příběh tak nějak podobně skutečně odehrál. Vyprávění končí do značné míry otevřeným koncem, což člověku zprvu namíchne, ale posléze uzná, že každý jiný konec by byl méně pravděpodobný. (22.07.2018)