Revizor

Niekde som čítal, že Martina Friča museli prehovárať, aby do úlohy Chlesťakova obsadil Vlastu Buriana. Obával sa jeho nezvládnuteľného temperamentu a sebastrednosti. Nakoniec sa to ukázalo byť veľmi dobrou voľbou. Burian sa disciplinovane podriadil charakteru diela a svoju úlohu nakoniec zvládol tak, ako by bola písaná pre neho. Skromné kulisy, krátku stopáž a figúrkovitý charakter ostatných postáv vysvetľuje rok vzniku filmu a vrcholiaca hospodárska kríza. (27.01.2011)

Dobrá predvojnová filmová adaptácia známej Gogoľovej hry stavia hlavne na hereckých výkonoch a vtipnosti námetu. Prekvapivo tu nedominuje Vlasta Burian a hereckým nasadením ho prekonávajú aj predstavitelia menej významných postav a nie len výborný Jaroslav Marvan v úlohe hejtmana. Produkcia je dobrá ale celkovo sa jej nepodarilo vyťažiť z potenciálu predlohy a hereckého obsadenia maximum a výsledok zostal niekde na pol ceste. Prekvapením je, že listy sú písané v angličtine a nie v češtine. 70% (23.10.2023)

Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám. (30.07.2008)

Revizor je klasické dílo světové literatury a my jsme ho povinně louskali i k maturitě. Rozhodně toho nelituji, protože ono gogolovské "Nehubuj na zrcadlo, máš-li hubu křivou!" platí stále. Úředník, který vyzraje na městskou správu a dokonale ji zesměšní, když mu dovolí vydávat se za revizora z hlavního města, to je postava, v níž Burian mohl prokázat něco poněkud jiného, než v lehčích komediích, kde uplatňoval svůj smysl pro improvizaci. Zde ho trochu ta klasika svazovala a já to přece jen cítil. I exteriéry (ulice) byly natáčeny ve studiu, a to mi taky trochu vadilo. Rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi, nakonec z toho vyšly lepší tři hvězdičky - hlavně za některé filmařské finty, jimiž byl zdůrazňovány charakterové vlastnosti postav. A miluji Josefa Rovenského a Trudu Grosslichtovou! (15.04.2015)

Jelikož jde o klasiku, nesoustředil jsem se na příběh, ale na herce a režijní vedení. A mám pár výhrad, které ovšem u takřka devadesátiletého filmu nepřekvapí. Nejvíc se mi nelíbilo to expresivní vyjádření pocitů a dějů těmi optickými filtry (zděšení, šíření drbů...), ale chápu, že tehdy se to takhle ještě dělalo. Na druhou stranu se mi hodně líbilo to rychlé tempo navazování scének souběžného děje. Kdyby to nebyla komedie, hodně by mě děsilo, jak je to pořád úplně stejné... (22.04.2021)