Reklama

Reklama

Čtyři dohody

(divadelní záznam)
Trailer

Obsahy(1)

Úspěšné divadelní představení Jaroslava Duška na motivy stejnojmenného bestselleru "Čtyři dohody" zaznamenala dokumentaristka Olga Špátová a kreativně ho doplnila o soukromé rodinné filmové archivy. Duškova hra inspirovaná nadčasovou toltéckou moudrostí knihy Dona Miguela Ruize provedla za devět let více než 150.000 diváků v cestě za osobní svobodou a štěstím. Slovem, tělem, hudbou a srdcem hrají Alan Vitouš, Pjér La Šé´z a Jaroslav Dušek. (Verbascum Imago)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (223)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Kudy budu chodit, tudy budu tohle divadelní představení, nebo alespoň jeho záznam doporučovat. Ono to ani jinak nejde. Při sledování jsem měl pocity srovnatelné s četbou Malého prince. Jaroslav Dušek hovoří o běžných situacích v životě a jejich efektivním řešením se samozřejmostí, která se samozřejmosti Saint-Exupéryho vyprávění může s klidem rovnat. Několikrát se mi málem vlétnuly slzy do očí. Je krásný pocit slyšet, když někdo říká nahlas, co si myslíte. Jaroslava Duška jsem viděl pouze v pár filmech, ale v každém byl absolutně geniální. Tímto dílem mi potvrdil, že je naprosto senzační herec a je škoda, že neměl v životě větší štěstí na filmy, ve kterých hrál. Samotné představení se slovy špatně popisuje. Ono je mnohem snadnější něco zkritizovat. Jsem přeplněn tolika pocity a vypsat se z nich nedovedu. Ruizova kniha je aplikována na život v ČR, i když je jistě aplikovatelná globálně. V situacích, které mistr Dušek zmiňuje se jistě pozná každý, taky proto tu svítí 96 %. Vřelo to ve mně neskutečně. Střídaly se ve mně pocity dojetí s výbuchy smíchu, což se mi v životě nepřihodilo mockrát. Spíše než nástroj smíchu jsou v mých očích Čtyři dohody záležitostí, která učí lidi, jak správně žít. Respektive rekapituluje, jak by bylo vhodné žít, což není na škodu, protože to spousta lidí netuší a ostatní to často zapomínají. Tam kde se lidé hromadně smějí, si já spíše uvědomuji, jakou moudrost právě slyším. To, že je to ke všemu řečeno tak, že to je navíc vtipné je třešnička na dortu. Jsem hrdý na sebe i na své okolí, že mohu s čistým svědomím prohlásit, že mám nastavené životní hodnoty takovým způsobem, že se danými dohodami prozatím řídím. Samozřejmě jsem mladý a spousta situací mě teprve čeká a je pouze ve hvězdách, zda si svůj postoj k životu udržím. Představení je napráskáno tolika strašně jednoduchými a přesto tak neuvěřitelně krásnými myšlenkami, že každý kdo toto představení neviděl, tak jeho život hodně strádá. Vytknout si troufám pouze extrémně rušivé černobílé vsuvky. Ty jsou ovšem vzhledem ke geniálnímu zbytku absolutně zanedbatelné. Ano, takhle je to skvělé. Jsem skutečně okouzlen a jistě ještě velmi dlouho budu. Maximální hodnocení si schovávám právě pro podobné záležitosti, ale v tomhle případě je i maximální hodnocení nedostatečné a dost by se hodilo zavedení 6. hvězdičky. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Za Duškovou genialitu plnou palbu :)Nejsem si jist zda ilustrační dokumenty podpořili sdělení.Myslím že dnešní záznam by diváky šetřil méně jsou totiž mnohem dál...(viděl jsme pátou dohodu v divadle) Je tam ten ON a je tam ONA, pak je tam ON jak ho vidí ONA a ONA jak ji vidí ON a pokračuje to tím jak ON si myslí že ho vidí ONA a jak ONA si myslí že ji vidí ON to už je šest lidí... A tahle ta parta většinu času řeší, kdo s kým vlastně mluví :-) Štěstí = счастье=být s časem...(2018) ()

Reklama

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Pokud jde o vlastní filmový záznam, ten není příliš nápaditý; o jisté nápaditosti se snad dá hovořit pouze co se týče výběru archivních filmů, na které autoři místy prostřihávají, aby ilustrovali výklad. Zaznamenávaná vlastní hra je ovšem v nejlepší duškovské (polo)improvizační tradici ve stylu Cavemana i dadaistických hříček divadla Vizita. Ve hře předestírané teze jsou velmi sympatické a osvěžující ve své (zdánlivé) naivitě, přednes Jaroslava Duška je pak svižný a tradičně plný slovních hříček a nečekaných přirovnání, za které by se nemuselo stydět ani Osvobozené divadlo. Pokud jde o toltéckou či vůbec indiánskou životní moudrost, kterou hra propaguje, kladl jsem si při odchodu z kina jenom otázku, zda náhodou vše, co zde bylo řečeno, neznaznělo už mnohokrát v dějinách (byť třeba trochu jinými slovy) i z úst celé řady dalších nábožsko-etických vůdců, včetně "našeho" Ježíše Krista. Mám tím na mysli ponaučení ve stylu "miluj svého nepřítele jako sebe samého", "jaktože vidíš třísku v oku bratra svého a nevidíš trám ve svém oku?", "déšt padá stejně na hlavy spravedlivých i nespravedlivých", "kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou" atd.: Neříkají "čtyři dohody" vlastně totéž? - Nebo jinak: Potřebovali jsme skutečně až staré Toltéky, abychom začali v praxi uskutečňovat to, co nám vlastně bylo na teoretické rovině vštěpováno už od pradávna? Spadne snad konečně alespoň toltécký humanismus na úrodnou půdu? ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, kolik lidí to opravdu pochopilo, a kolik z nich se těmi pravdami nakonec řídí. Samozřejmě nebudu předstírat, že jsem nějaký uvědomělý a všechno jsem vzal za své (to podle mě ani nejde), ale vidět tak krásně shrnuto tolik mouder, byla vážně radost sledovat. Přál bych si pokračování, ale to asi nevznikne. 95% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Než přejdu k hodnocení tohoto díla, chci podotknout, že bych se zdráhal to označit za divadlo. Je to spíš přednáška, kde je divadelnosti strašně málo a po první dohodě kompletně vymizí, kromě úplného závěru. To je ale jen takový dodatek, který nevím, kam bych v později v komentáři zařadil. Co tedy říct k Čtyřem dohodám? Měl jsem je v plánu už dlouho, pouze na základu zdejších žánrových zařazení (které je prostě neskutečně lákavé), jenže pak jsem viděl pár Duškových přednášek, zjistil, že jsme názorově oba někde úplně jinde a tuhle prý neskutečně filozofickou věc, která mi má údajně úplně změnit život, jsem odložil na neurčitou... dokud mi jedna známá o Čtyřech dohodách nezačala vyprávět jako o něčem naprosto geniálním (k čemuž při naší debatě došlo přirozeně, neptal jsem se jí na to), já jí na to neměl co říct a tak jsem si řekl, že asi nastal čas, abych tomu šanci konečně dal. Jak to u mě dopadlo? Celkem blbě. Opět jsem se přesvědčil, že jsem názory na život úplně jinde než Dušek a když už se objevilo místo, kdy jsem si řekl, že bych s ním i souhlasil, shodil to nějakou ezoterikou nebo new age tématem. Co ale musím přiznat je to, že se vůbec nedivím, že z toho jsou někteří nadšení, našli v tom to, co chtěli a že jim čtyři dohody dost dávali nebo stále dávají do života. Když si jejich poselství vztáhneme čistě individuálně, pouze na nás a pro sebe, tak na tom vlastně není nic špatně. Ano, ty myšlenky nejsou nijak objevné, do jisté míry krátkozraké a bez důvodu JAK takového smýšlení docílit, ale i tak jsou spíš k dobru věci než naopak. Jen mi teda přijde vtipné, že je zde Dušek vysvětluje hrozně rozsáhle, aby je fakt pochopil každý (a každý, komu docvaknou rychle, se musí pronudit celým zbylým vysvětlováním oné dohody, jen aby si několikrát vyslechl úplně to samé, jen v jiném podání), ale způsob, jak takového přístupu k životu dosáhnout a jak se ho naučit, vůbec neřekne. Ze závěru každé dohody přitom Duškovo vyprávění vyznívá takovým způsobem, jako by to mělo jít jednoduše, jako lusknutím prstu. Zpátky ale k tomu hlavnímu. Když si poselství Čtyř dohod vezmeme globálně - a že se to s přibývajícími minutami snaží vypovídat hlavně globálně - vypadne z toho typický new ageistický blábol. Kult Duška a new ageisté by mohli tvrdit, že nejsem na takovém stupni vědění, abych to chápal, ale tak to podle mě není. Čtyři dohody požadují radikální změnu společnosti, která ji transformuje do naprosto jiné podoby života. A ta změna může sice znít hezky, ale stejně jako zde řečené myšlenky je opět jen krátkozraká. A hlavně taky naivní. Hodně naivní. Jak chcete svrhnout řád, který zde funguje po staletí? Je to na hodně dlouhé lokte a spousta lidí vaši vidinu společnosti nikdy nebude považovat za dokonalou. Vždycky budou lidé, kteří budou chtít mít moc nad těmi druhými a vždycky budou lidé, pro které je představa ideální fungování společnosti úplně protichudná, než ta vaše - v dobrém i špatném slova smyslu. New Age hnutí vychází z toho, že každý je uvnitř hodný a čistou bytostí - a už jenom to je blbost. Existuje mezi námi spousta sociopatů, perverzních vrahů, pedofilů a podobných existencí a jak ty chcete začleňovat do mírumilovné společnosti, když u nich takový stav smýšlení prostě nemůže nastat? Můžete si přát takový svět, můžete si v něj klidně věřit spolu se světovým mírem a tím, že jsme si všichni rovni a všichni jsme jeden velký celek, ale nikdy nic takového nenastane. Nebo aspoň ne v dohledné době, leda by tu přistál Aštar Šeran a se svými mírumilovnými přáteli začal očistné procesy planety Země, které jsou svým způsobem genocidou negativně smýšlejících lidí. Horší mi ale přijde způsob, jakým jsou tyhle myšlenky podávané. Je tu samozřejmě spousta ezoterických šíleností typu děti jsou vždy vyspělejší než dospělí, buďme jako děti, voda je živoucí bytost, které musíš za vše děkovat, lékaři jsou zlo, škola je zlo, i to výše zmíněné všichni jsme jedno, ale Dušek je zde podává způsobem typický i pro Bendu a jeho Vesmírné lidi - na venek to zní všechno krásně a pouze informativně, ale vnitřně je to násilné nucení k jednomu "správnému" názoru. Znát je to už jen z jeho nadřazeného humoru, který se vlastně vysmívá všem jinak smýšlejícím než je on a ti, co vyznávají stejné myšlenky. A bohužel sám vím, že new ageisté nejsou tak tolerantní a mírumilovní, jak je jejich "učení" nabádá. Ono ji totiž taky říká, že jsou automaticky vyšší bytosti než všichni ostatní a ať už to je jakkoli, tenhle vyšší stav bytí zneužívají k tomu, že se na "nezasvěcené" dívají pohrdavě z vrchu. Stejně tak i Čtyři dohody jsou pro ně modla, kterou chápou jen zasvěcení a ten zbytek, co to nedocenil, je prostě hloupý. Samozřejmě ale nemohu soudit zastánce new age myšlenky soudit jako celek, určitě existují i někteří, kteří to nikomu vyloženě necpou a tenhle svůj pohled na svět a život podávají tak, že jsou ke všem laskavější. V tomhle případě nemám problém. Ale většina zastánců, na které jsem měl možnost narazit, svá přesvědčení skutečně používají spíš jako dominantní nástroj. Můžou se před ostatními chlubit: "Podívej se, já vím, jak funguje vesmír, jaký je smysl života, co je údělem lidstva, jsem víc než ty!" A přitom se to už vymyká tomu, co by měli ve svém životě praktikovat. A tak na mě působí nejen New Age hnutí, ale i globální pojetí Čtyř dohod. Může vůbec podle těchto lidí existovat někdo, kdo žije úplně jiným, "neharmonickým" životem, ale při tom je s ním spokojený a na ostatní lidi není zlý? Je to prostě jen směs ezoteriky, blbostí, nadřazenosti, obecných pravd, krátkozrakých myšlenek a sem tam i něčeho skutečně zajímavého, ale nikterak objevného, na co by člověk v průběhu života nepřišel sám. Od představení, které mi má údajně změnit pohled na život, bych čekal něco opravdu komplexního, ale takhle mi toho Čtyři dohody neměly moc co dát (vůbec toho řekly celkem málo) a dost by mě zajímalo, kolik toho daly těm, kteří jsou z toho nadšení a neustále to adorují, resp. nakolik se všemi dohodami řídí dnes. Musím ale uznat, že Dušek má podmanivý hlas, takže se ty dvě hodiny dají zvládnout  bez nějakého výrazného pocitu nudy. A občas se zde něco vtipného najde, nebudu tvrdit že ne, to bych byl sám proti sobě. Plus ten hudební doprovod se do těch témat dobře hodí - akorát když tam zazněl ten obří činel, měl jsem pocit, že jsou všichni na tripu. 2* () (méně) (více)

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • Záznam vznikl z představení uvedených již v květnu 2006. (Zdroj: Verbascum Imago)
  • Knihu "Čtyři dohody" napsal Don Miguel Ruiz jako průvodce životem inspirovaný moudrostí Toltéků. Čtyři dohody jsou: 1) Nehřešme slovem, 2) Neberme si nic osobně, 3) Nevytvářejme si žádné domněnky a 4) Vždy dělejme vše, jak nejlépe dovedeme. (Zdroj: Verbascum Imago)

Reklama

Reklama