Čtyři dohody

Že z toho dvouhodinového monologu protagonistovi nebolí huba. Čekal jsem ezoterické hloupnutí a oblbování, dočkal jsem se zábavných přirovnání a podobenství. Dušek to dokáže srozumitelně a vtipně pojmenovat a zformulovat. Prostě je to o tom, jak by to všechno MĚLO být, nikoliv o tom, jak to skutečně na světě JE a bude... (20.04.2014)

Jaroslav Dušek a jeho hra s myšlenkou a slovem. V tomhle je to skvělý, baví to, je potřeba to brát s humorem a ne jako 100% poučky a životní styl. Pravdou je, že hudební vsuvky jsou trochu zbytečný a navíc, ale naopak ty myšlenkový pochody jsou fakt perfektní. Já jsem se bavil a nutno uznat, že kromě toho humoru a nadsázky tam je i dost té životní "pravdy" - rozuměj zkušenosti (ne návod na život). To, co tam zazní, jsme asi všichni někdy nějak zažili... (23.10.2017)

Po pádu reálného socialismu jsem si říkal, že nás po dlouhých dekádách cenzury čeká záplava špičkových literárních děl, ale v knihkupectvích se vedle tvrdého bulváru dařilo nejvíc knihám o okultismu, léčitelství, ezoterice, případně spikleneckých teoriích. Vždycky mě zajímala víc věda než mystika a před zástupem šamanů dychtících odhalit mi tajemství všehomíra dám bez váhání přednost jedinému skeptikovi ze spolku Sisyfos. Vzhledem k duchovnímu založení Jaroslava Duška jsem měl vědět, do čeho jdu, leč byl jsem nepřipraven a po úvodní čtvrthodince plné meditativních frází, indických bohů, karmy a zenů jsem to viděl na čistokrevný odpad. Naštěstí přišly slovní hříčky, které bych si sice zbavené duchovního balastu vyslechl mnohem raději z úst Wericha nebo Horníčka, ale i tak si u mě Dušek částečně napravil reputaci. Poté přišel šok v podobně půlhodinové přestávky po absolvování školení o jediné ze Čtyř dohod a zatímco se ostatní občerstvovali v kinokavárně, já vyděšeně počítal, za kolik hodin se dostanu do postele, pokud bude Dušek stejně rozvláčný jako dosud a šéf kina bude chtít dál nabízet své kavárenské služby. Dušek se naštěstí buď unavil, nebo ho všichni bohové a duchové světa osvítili, takže ostatní dohody se nesly v poněkud úspornějším duchu. Nemůžu se nicméně zbavit dojmu, že Duškovo vystoupení je, diplomaticky řečeno, příliš rozevláté, obsahově banální a jakkoliv je v jeho názorech pravdivý fundament, kterýkoliv psycholog by dokázal totéž podat mnohem věcněji, střízlivěji a kompaktněji. Celkový dojem: se zamhouřenýma očima 50 %. (21.02.2014)

Jaroslav Dušek dokázal velmi zvláštní věc. Vytvořil pásmo, v němž spojil dokonalé vystižení tragických omylů velkého počtu rodičů, a i nás samých, pokud jde o přístup k lidem okolo nás - omylů, které jsou dokonale popsány i v laikům jako jsem já přívětivých publikacích na téma psychologie a komunikace - s naprostým dnem komerčního new age bullshitu, ze kterého si jistá nezanedbatelná skupina udělala životní filozofii. Čtyři dohody jako takové jsou soubor čtyř postulátů dejme tomu osobního nastavení přístupu k životu, proti kterému se dá těžko něco namítat. Ale od tohohle je ke sluníčkovému objímání našich druhých já asi tak daleko jako od připuštění toho, že existují zákonitosti, které věda nedokáže ani rozeznat, natož aby s nimi nějak pracovala, k přesvědčení sebe sama o tom, že šaman dokáže změnit vaši DNA a obdařit vás třeba ve čtyřiceti vlohami ke studiu cizích jazyků. Jako filmový záznam divadelního představení nemá Čtyři dohody vůbec smysl hodnotit, prostě se střídají záběry několika kamer na to, co Jaroslav Dušek a spol. předvádějí na pódiu. A samotná inscenace trpí tím, co jsem napsal - prokládá jednoduché psychologické pravdy, které bychom si měli ve vlastním zájmu osvojit, s naprosto haluzovými úlety, vzešlými z mozku někoho, kdo příliš často usrkával ayahuascu, a pak tomu začal říkat filozofie a mimo jiné na tom založil vynikající byznys. Byznys s potřebou prostých lidiček "hledat sebe sama a činit se lepšími". Takže za mě raději neutrálních 50%. (14.11.2015)

Jedním slovem "nádherné" :) Tento film/představení možná spoustu lidem nic neřekne nebo ho z fleku odsoudí. Nicméně stále více přibývá lidí, kteří ho naprosto docení. Není to podbízivé, není to kritizující, je to jen pohled člověka "pozorovatele" na život. A čím více život pozorujeme, tím více v tom uvidíme tu pravdu :) Člověk se stále vyvíjí, sám bych to možná před 5ti lety po pár minutách vypnul a odsoudil, takže pokud je to i váš případ, nic si z toho nedělejte. Třeba za pár let to uvidíte zase jinak. A třeba ne, a taky se nic neděje :) (16.02.2014)