Roztomilý člověk

Oldryč Nófy sice nebyl žádnej charakterní herec, ale svou škatulku (citlivý fantasta se smyslem pro sebeironii) od jeho dob v české kinematografii nikdo nezvládl lépe. "Roztomilý člověk" je výkladní skříní jeho charismatu. Když se pustí do monologu, vypadá sice, že ho odněkud čte, ale je i se svou pochybnou vizáží a namalovanou hubou k sežrání. Pro mě je snad jen s Marvanem, který naopak v jednom z gagů prezentuje své cholerické kvality, jeden z mála prvorepublikových českých hvězd, která nepůsobí ani po osmdesáti letech narůstajícího cynismu trapně. Zápletka filmu postavená na tradici ztřeštěné veselohry a saturninovské premise nevinné lži se strašlivým dopadem (+ zbytný morál ovšem) je pak jen svižně vedenou záminkou pro prezentaci skvělých hereckých výkonů. Radost pohledět! (01.01.2012)

Výborné spojení Oldřicha Nového a Ladislava Peška, které nebylo časté. Bohužel, řeklo by se, neboť jim to perfektně klapalo. Komedie skvěle paroduje drby, pomluvy a fake. Nevím zda v té době už existoval bulvár, ale dnes by se herečtí představitelé asi divili. I v práci se asi každý z nás potkal s tím,kdy se drby rychle rozšíří, přestože každý slíbí, že bude mlčet. Oldřich Nový se do nich zaplete a nás všechny skvěle pobaví. A Nataša Gollová, to prostě byla rozená komediální herečka a jedna pro mě z nejsympatičtějších hereček první republiky. (05.01.2021)

Střeštěná komedie o prolhaném redaktorovi V.Bláhovi ,kterému ,ale zdatně sekunduje Polda ,samozřejmě si jí nakonec vezme jenže jim to nikdo nevěří a na svatbu nikdo až na babičku nepřijdou. Ta jim taky nevěří ,ale vyšlo jí to v kartách a karty nelžou. Nataša tu má neskutečnou výřečnost. Naopak otřesná je tu ta nevěsta . (23.12.2007)

Překvapilo mě při čtení místních komentářů, kolik lidí vůbec nepochopilo, že Nového a Gollové bájení neznamenalo únik z nešťastné doby protektorátu, "analgetikum" (mimochodem, teď mě napadlo, tenhle prostředek by se neměl užívat ústy, přeci anal-get... tý brďo, to mi to dnes ale pááálí), ale naopak základní způsob existence absolutně nezávislý na jakémkoli politickém zřízení. Nic nepobaví člověka tak, když si z někoho vystřelí a ten druhý mu na to naletí. Proto to dělal třeba Hašek ve svém reálném životě, proto to dělám i já už od dětství. Třeba si vzpomínám, jak jsem v deseti namluvil své mladší sestře, že když sní tři talíře mlíkový polívky, vyroste a bude z ní voják jako malovaný. Cheché, a ona tomu věřila...........tak ne, to vlastně bylo jinak: nenamluvil jsem to já sestře, naopak mě o tom přesvědčila babička. A dobře jí tak, za to lhaní byla moc pěkně odměněna, jsem pak šel ven se třema polívkama v sobě a mezi dveřma se chtěla ta třetí (nebo možná i druhá) přesvědčit na vlastní oka, jak pěkně má babička vymalované zápraží. A povedlo se jí to. No a takhle to šlo dál, jednou se mi podařil majstrštyk, když jsem spolužákovi namluvil, že včera bylo pěkné haló v Praze, jak tam lupič vyloupil banku a nevěda jak prchnout, vletěl do první tramvaje, nechal vystoupit lidi i řidiče a unesl jí. Policajti byli bezradní, proti mnohatunovému železnému kolosu jejich zábrany nemají šanci a lehnout si na koleje za ten plat nikdo nepůjde. Dokonce nebyl úspěšný ani pokus o prostřílení pneumatik. Takže se Prahou řítil gangstér v tomhle (pro únos) nezvyklém dopravním prostředku a nikdo nevěděl co s tím. Až jedna chytrá policajtská hlava přišla na výborný nápad, vhodným nastavením výhybek vehnali tramvaj na kulaťák. Tam pak tramvaj kroužila dokola do doby, než jí došla šťáva a lupiči nezbylo než se vzdát. (18.01.2014)

Max Braun, tedy Viktor Bláha, vlastně Oldřich Nový mi dokázal, že na klavír, promiňte, křídlo, lze zahrát aniž byste si k němu předtím kdykoli sedli. Což jsem na jednom nekonformním srazu učinil a dlouho se mě potom někteří známí ptali, kde své dekadentně moderní umění budu předvádět na úrovni veřejné. Nataša Gollová a její slovní palba kadence dobře promazaného kulometu, skvěle fabulující Oldřich Nový s noblesním nadhledem a zoufalý Ladislav Pešek, který už místy skutečně netuší, co je pravda a co ne. Ostatně on to kolikrát už netuší ani divák - a proto se možná tak dobře baví. Nechci to srovnávat s ostatními komediálními drahokamy, jen musím podotknout, že i tady se dokázala najít maximálně vtipná poloha a využila se do posledního milimetru. Tady k té páté hvězdičce chybí opravdu více než pověstný ždibíček. (09.06.2008)