Roztomilý člověk

Oldřich Nový a Nataša Gollová byli očividně ve svém živlu, když si mohli zahrát tak roztomilé sedmilháře, mystifikátory a fantasty, navíc pod spolehlivou taktovkou Martina Friče. Obzvlášť se mi líbí, že zatímco v jiných snímcích se hrdina, jenž cvrknutím do jednoho prolhaného kamínku spustí hotovou lavinu lží, postupem času dobrovolně či nedobrovolně napraví, tady ne. Tady najde člověka, který se s ním tou lavinou nechá unášet, protože je to zkrátka prima. Z obsazení bych kromě už jmenovaných rád vyzdvihl i novomanželku Lídu Chválovou, která mě kromě toho, že je hezká, velmi zaujala také přirozeným, rázným a snad by se dalo říci i současným hereckým projevem - žádné "och", "ach", "jéje" a podobně. (21.02.2016)

Viktor Bláha působí jako velice roztomilý člověk. Ve skutečnosti je však chronickým lhářem, který se baví tím, že rozsévá kolem sebe dezinformace. Své pozvání na svatbu dávného přítele si hodlá v tomto směru náležitě vychutnat... Scénáristicky zajímavě zpracované dílo s nepřeberným množstvím příjemných dialogů. Z herců exceluje především "roztomilý" Oldřich Nový a Nataša Gollová jako Polda krušinová, která Viktorovi v jeho hře výmyslů a polopravd zdárně sekunduje. Skvělá zábava. 85%. (02.05.2016)

,,Nazdáreček!'' ,,Co prosím? Saze! Patrně z lokomotívy!'' ,,Tady se totiž všeobecně povídá, že jsi nervózní a cvičíš v kruzích. Je to pravda?'' ,,To je skutečně zvláštní úchylka.'' ,,Cožpak já někdy lžu? Dělám pouze roztomilé žerty... To se nedoporučuje!'' ,,A cvičí v prádle?'' ,,To když jsem se já vdávala, to byla ostuda!'' ,,Nebýval váš manžel sokol?'' ,,To se vám nedivím a víte, že je to roztomilý člověk?'' ,,Ať improvizuje, ale z hlavy!'' (02.01.2012)

Ač fanda Oldřicha Nového, tak tento snímek mi vůbec nesedl. Režisér to s těmi vtípky a vylhanými příběhy kapánek přehnal. Je pravda, že český divák je potěšen a rád se pobaví na cizím neštěstí, ale co je moc, je moc. Tento snímek jsem viděl kdysi dávno. Pak jsem si ho s odstupem času (víc než 20 let) koupil na DVD, jako téměř všechny staré české filmy, které na DVD vyšly. Poté jsem ho shlédl ještě jednou a zřejmě i naposled. Založil jsem ho do své filmotéky a už se k němu vracet nebudu. (19.04.2012)

Když postava Jaroslava Marvana pronese při přípitku na svatební hostině Prosit, zavane náhle svým mrazivým dechem duch doby. Je logické, že v hrůzném roce 1941 se z podstaty věci točily tyhle uměle pozitivní veselohry, národ prostě potřeboval unikat z neveselé protektorátní reality, v kontextu doby jistě pochopitelný film, z pohledu dnešního diváka ale tahle uměle veselá crazy komedie nepřináší vůbec nic zajímavého... Naivita je zakódována nejen u čtenářek červené knihovny, ale i u milovníků estetiky prvorepublikových a protektorátních komedií...a podle vysokého hodnocení tohoto filmu je zřejmé, že i dnes existuje velká potřeba někam unikat... (05.01.2014)