Roztomilý člověk

Jeden ze skvostů nejen válečné kinematografie. Příběh o dvou notorických lhářích, kteří nelžou pro lež, ale pro to, aby pobavili své posluchače. Nový a Gollová k sobě náramně pasují, skvěle se doplňují a vedou úžasné dialogy. Film se dá vidět několikrát a vždy pobaví. Ačkoliv je pro pamětníky, zasměje se při něm snad každý. (17.08.2005)

Viktor Bláha alias Max Braun je přesně typem člověka podle mého gusta, skvěle doplňovaný Poldou v podání Nataši Gollové rozehrává kolotoč zamotaných situací, v nichž si utahuje z malého ducha maloměšťácké smetánky. Roztomilý člověk patří podle mě k nejzdařilejším českým komediím ze čtyřicátých let dvacátého století. (28.12.2010)

Max Braun, Molenda a la artista v kruzích, manželka s fobií ze zrcadel.....dokonalá postava sedmilháře Viktora Bláhy a ještě lepší kontrující postava Poldy Krušinové v okouzlujícím podání Nataši Gollové...kolotoč událostí, který na sebe nabaluje lži jako sněhová koule, je neskutečně barevný, rychlý a nenudí. (30.09.2007)

Klasická veselohra s Oldřichem Novým natočená za protektorátu. Je znát, že tvůrci filmu, v čele s režisérem Martinem Fričem, autorem slavných komedií, sázeli v těžké době na jednoduchý humor, který ovšem skvěle funguje i dnes. Postava povedeného Viktora Bláhy v podání výtečného Oldřicha Nového se jen tak nevidí. Ta když se objeví na pozvání novomanželů na jejich svatbě, nastane poprask. Jeho nevinné lži způsobí pozdvižení mezi všemi hosty a opravdová zábava může začít. Navíc, když se den po svatbě zčistajasna ukáže kamarádka nevěsty upovídaná Poldička, jenž hraje oslnivá hvězda Nataša Gollová, dodá svou výřečností snímku ještě větší grády. A to jsem ještě nezmínil další herecká esa, která ve filmu vystupují jako např. Ladislav Pešek, Theodor Pištěk, Ella Nollová, Jaroslav Marvan nebo František Filipovský. Velice vtipná a milá záležitost, která velice dobře pobaví. (29.08.2021)

Nevím, zda by mě redaktor Lokálního hlasatele Viktor Bláha připadal jako roztomilý člověk i ve skutečnosti. Spíš ne. Ale život této postavy na plátně nemá chybu. Patří k těm komediím, kdy se náš kritický zrak (daný současnou rozmanitostí televizní a filmové tvorby) postupně otupuje, až v jeho sítnici zůstanou pouze dvě barvy - černá a bílá. Postupně se pak můžeme unášet skvěle vyfabulovaným příběhem, mistrnými konverzačními dialogy, plynulým tempem vyprávění a neopakovatelným kouzlem Viktora Bláhy a Poldy Krušinové. Upřímně řečeno si nepamatuji na žádný filmový příběh, kde bych čekal až z hlavního hrdiny vypadne nějaká lež (možná je to dáno tím popotáhnutím kravaty) - Max Braun u nás sice není tak známý, ale v Jižní Americe, tam má velkou popularitu. Když je přestupný rok, tak se jeden den prospí v kruzích. A prosím Vás to cvičí v prádle? Pak ovšem přichází objekt, který je schopen Viktoru Bláhovi konkurovat - a tu skříňku mám teď já, k zasnoubení bohužel nedošlo, a ten závěr - měli jsme si vybrat větší kostel, dej pozor, ať mi neomdlíš, miláčku. Ze všech filmů dvojice Nový-Gollová považuji tenhle za nejlepší ve smyslu jejich rovnocenného partnerství, zatím co v jiných filmech zářil jeden z nich vždy o něco víc, zde je jejich hvězdný třpyt stejný a navíc vychází ze stejného zdroje. Neméně skvělí - Pešek (prosím neurážej moji sestru), Pištěk (tím jsem odstranil tu překážku), Filipovský (na svatbu se chodí přece hlavně kvůli jídlu), Baldová (naše Emilka včera sedla ke klavíru a přehrávala Vaši skladbu, to dítě má úžasný hudební talent). V tomto případě neznám jiné hodnocení. (11.03.2004)