Roztomilý člověk

Některé staré české filmy mají jednu - nikoli nepodstatnou - chybku a to naprosto stupidní scénáře. Roztomilý člověk je zrovna ten případ. Oldřich Nový zde tropí spoustu veselých nedorozumnění. "Pamatuj si jednou provždy, že já nikdy nelžu. Lež se mně hnusí. Dělám pouze roztomilé žerty." Třeba když všem nabulíkoval, že Molenda má úchylku, která ho nutí cvičit na gymnastických kruzích a ty mu pak namontoval do ložnice. Óóó to byla moc veselá legrace :-( (16.03.2012)

"Mám rád vzruch! Nemohu vystát lidi s obličejem, který nic nepovídá. Ti mně připadají jako... mrtvý rybník. Znáš takovou pěkně stojící hladinu, která tě láká vzít kámen a hodit jej do vody? Voda se čeří, dělají se kola, vlnky, no zkrátka něco se děje! ...A když vidím takový obličej, tak mám tisíc chutí vzít kámen a..." Pro řadu lidí asi jedna z mnoha vzájemně si podobných pamětnických veseloher. Ale já v ní vidím daleko víc. Je to film o triumfálním vítězství fantazie nad realitou, humoru nad vážností a recese nad tzv. spořádaným životem. V době protektorátu musel Roztomilý člověk působit velmi konejšivě a pro mě je dodnes spolehlivým analgetikem. A vždycky mě potěší potkat někoho, kdo to cítí stejně. Viktor Bláha a Polda Krušinová jsou postavy podle mého gusta. Kde je nuda, zasáhne jeden nebo druhý svým živelným způsobem do konverzace a v tu ránu se ona voda čeří, obočí stoupají ke stropu a brady padají k zemi. Nejsou to žádní podloudní lháři, neklamou okolí za účelem zisku nebo z cynismu, ale z jakési vnitřní povinnosti. :o) Mystifikace je pro ně vášní, filosofií, sebeobranou a způsobem, jak naplno žít. Kdo to nemá, nepochopí. A nejkrásnější je, že přes ddrobná zakolísání se Viktor ani Polda nezačnou napravovat, jak si žádá konvence. Že naopak způsobem, jak čelit přízemnosti světa, se ukáže spojit své samostatné fantasmagorie v jednu společnou. Scénu ve vlakovém kupé, kde se Oldřich Nový a Nataša Gollová - poprvé sami, bez diváků - doplňují a jakoby testují ve vymýšlení historky o šperkovnici, považuju za jednu z nejromantičtějších v českém filmu. Dokonce i ve větě "Už nikdy si nebudeme lhát" jaksi cítíte, že to spíš znamená "Budeme lhát jako tým". :o) Moje nejoblíbenější komedie celé pamětnické éry. 100% (19.09.2006)

Společně s Eva tropí hlouposti a Hotel Modrá hvězda závěrečný snímek volného screwballového triptychu Martina Friče, který se zjevně inspiroval v amerických komediích té doby. Oldřich Nový a Nataša Gollová zde předvádějí jedny ze svých vrcholných hereckých výkonů a další hvězdné osazenstvo jim báječně sekunduje - včetně Karla Hašlera v úvodní scéně, pro kterého byl Roztomilý člověk žel posledním filmem, kde se mohl objevit před kamerou. Scénář je bravurní, snímek bez jakéhokoli zadrhávání jede plnou parou až do vtipného konce a Roztomilý člověk je dalším důkazem, že tvorba Martina Friče (až na pár výjimek) bez problému osloví i dnešního člověka. (30.09.2023)

Lež je jako sněhová koule. Čím déle se valí, tím je větší. Slavný Lutherův výrok by s přehledem mohl simulovat podtitul této brilantní veselohry. Mac Frič samozřejmě nemohl nezachytit rodící se fenomén populární dvojice Nový – Gollová, ale jak se říká, nic netrvá věčně. Rozhodující okamžik, v němž nastalo doslova detektivní pátrání po vhodném námětu pro oba oblíbené herce, nalezl kýžený cíl v takřka pozapomenuté povídce F. X. Svobody s příhodným názvem Kašpárek. Starosvětský příběh a především postavy byly prostřednictvím brilantního scénáře rázem převléknuty do moderních kostýmů, v nichž se vedle titulních představitelů výraznému zastoupení těšily i Stelibského jazzové melodie. Oldřich Nový se tu představuje coby neodolatelný mluvka a mystifikátor, který mimoděčným sahnutím na kravatu spouští lavinu lží a zmatků. Svého důvěřivého kolegu (Ladislav Pešek) posílá na neexistující soudní přelíčení a na svatební hostině se před přítomnými hosty vydává za věhlasného hudebního skladatele Maxe Brauna. Vymyslí si, že měl vážnou známost s novomanželkou Karlou (Lída Chválová), že přítel Molenda (Raoul Schránil) ve skutečnosti pracuje v cirkuse a že žije o jeden den napřed. Události ovšem mají zcela opačný účinek. Vlivem nenadálých okolností je tento nezpochybnitelný potomek slavného prášilovského rodu nucen vydávat se za ženatého, což zákonitě vyvolá novou vlnu lží, kterým zdatně přihrává stejně založená dívka Polda v podání Nataši Gollové. Ta během jediného večera stihne rozvést a následně zase usmířit oba novomanžele, zažehnout v poněkud usedlém pantatínkovi (Theodor Pištěk) dávno vyhaslé milostné naděje a zároveň okouzlit svůj protějšek. Vzájemné oťukávání a sbližování dovede nakonec oba lháře k oltáři, kde si slíbí, že už nikdy nebudou lhát. Nebo právě naopak? A Oldřich Nový? Inu, roztomilý člověk. P. S. Ale vrchol všeho, aby nevyšel ze cviku, tak má doma nad postelí zavěšeny kruhy a najednou v noci zničehonic cvičí. – A ví o tom Karla? – O tom pochybuji, Molenda to úzkostlivě tají. – Ale proč to dělá? – To je taková jeho mánie. Molenda je podivný člověk. Den považuje za noc, noc za den a má nějak popletený kalendář. – I datum si poplete? – Ano, ale zajímavé je, že se vždycky mýlí o jeden den kupředu. – A to celý život? – Ano. – A co když je přestupný rok? – No, to se vždycky jeden den prospí v kruzích. – To je skutečně zvláštní úchylka. – To je prazvláštní, ehm, tedy prominete. (04.10.2008)

Komedií tohoto typu je opravdu mnoho a ještě více divadelních her. Jedna malá mystifikace, která odstartuje lavinu dalších a jejich původce má plné ruce práce, aby se z toho vymotal se zdravou kůží. Roztomilý člověk O.Nový je profesionální "krmič" , tj. krmí lidi nesmysly a baví se tím, jak mu to žerou. Na každé prase se voda nakonec uvaří a tak se i on zamotá do průseru, když vyrazí na svatbu svého přítele, a rozjede to v příliš velkém stylu. Nápad pak už plodí nápad a jízda začíná. Jako nymfa z moře se zde zjeví úchvatná Nataša Gollová, která mu začne přihrávat, jelikož je také profesionální "krmič". V závěru příběh přerůstá ve frašku, ale dobře režijně zvládnutou. Jak titulky na začátku předesílají, jedná se o jednu z nejlepších veseloher, které nám doba Protektorátu přinesla, Nový, Pešek, Gollová jsou skvělí, film sálá energií a svěžestí, jak málokterý z té doby. 85% (24.04.2011)