Roztomilý člověk

Neprávem opomíjený film naší hvězdné předválečné filmové éry. Ale proč?! To nepochopím. Četla jsem i knižní předlohu F.X. Šaldy a musím říci, že ta filmová podoba se trochu liší. Ne však kvalitativně. Snad i proto, že sám Šalda prý dojížděl na natáčení filmu a pozorně dohlížel na scénař... Ve filmu, který alespoň na chvíli dal zapomenout návštěvníkům kina na tehdejší nelehkou dobu, se objeví mnoho nej. Nejlepší filmový lhář Viktor Bláha v podání Oldřicha Nového, nejšarmantnější lhářka Polda alias Nataša Gollová, "nejvyčuranější" příbuzný František Filipovský, nejvíce lží vůbec a tak by se dalo pokračovat dlouho... Filmu vážně nelze vytknout nic podstatného, vše je tak, jak má být. Zkrátka povedený film, který párkrát do roka neuškodí. A - pozor na lidi, co si začnou nenápadně upravovat kravatu:) (17.01.2008)

Když postava Jaroslava Marvana pronese při přípitku na svatební hostině Prosit, zavane náhle svým mrazivým dechem duch doby. Je logické, že v hrůzném roce 1941 se z podstaty věci točily tyhle uměle pozitivní veselohry, národ prostě potřeboval unikat z neveselé protektorátní reality, v kontextu doby jistě pochopitelný film, z pohledu dnešního diváka ale tahle uměle veselá crazy komedie nepřináší vůbec nic zajímavého... Naivita je zakódována nejen u čtenářek červené knihovny, ale i u milovníků estetiky prvorepublikových a protektorátních komedií...a podle vysokého hodnocení tohoto filmu je zřejmé, že i dnes existuje velká potřeba někam unikat... (05.01.2014)

Ďalšia super komédia z vojnového obdobia a už tretí film, kde som videl spolu ústrednú dvojicu Nataša Gollová - Oldřich Nový. Oldřich hrá típka ktorý si z každého robí prdel, vymýšla si rôzne historky, ľudia mu to baštia aj s navijákom, problém však je že tieto historky si vymýšľa aj na svadbe na ktorú je pozvaný a takto takmer rozoštve od seba mladomanželov. Najlepšia časť prichádza potom jak sa objaví na scéne Nataša, ktorá je podobne potrhlá ako Oldřich a vo vymýšľaní lživých historiek je Oldřichovi viac ako vyrovnanou partnerkou. (31.10.2016)

Jeden z nejpříjemnějších filmů Oldřicha Nového. Vždycky se rád zasměju u všech těch neuvěřitelně roztomilých scén. Vtip je tu podáván s precozní českou elegancí, kterou bohužel dnešní generace tuzemských filmařů naprosto postrádá. Snad je to kouzlem černobílého filmu, nebo jistou naivitou, s kterou byly tehdejší komedie točeny. Ať tak či onak, výsledek je v dnešní době nenapodobitelný. (16.06.2007)

Za nejlepší Nového filmy považuji vedle Valentina Dobrotivého a Kristiána právě tento snímek, natočený podle předlohy komedie F. X. Svobody Kašpárek. Je skutečně s podivem, kolik scén z tohoto filmu utkví v paměti. Kruhy nad postelí, scéna v posunovaném vagónu, prázdný kostel při závěrečné scéně, oholený vous T. Pištěka... V plejádě skvělých herců nelze zapomenout na E. Nollovou v roli babičky, temperament N. Gollové, ale i drobnější postavy - Z. Baldovou, S. Svozilovou. Vedle standardu R. Schránila se mi zdá, že se umělecky trošku ztrácel L. Pešek, kdežto hladový abstinent Filipovský je taky ve svých scénách nezapomenutelný. Nejde o obsah, sám příběh byl primitivní, ale režijně fričovsky mistrně zvládnutý... (16.09.2014)