Hamburger Hill

Vypadalo to na ambiciozní válečný film, ale na to se dá po zhlédnutí zapomenout. S herci jsem problém neměl, ale se zhola průměrnou, místy zmatenou a nijak nápaditou režií Johna Irvina, ano. Bojovým scénám se vyhýbal a v dialogových scénách to bylo na ručník. Film se nepříjemně vlekl a nějaké peklo nebo vřavu jsem pociťoval tak maximálně u sebe. Závěrečné titulky byly pro mě vysvobozením. A bylo mně jedno, jestli hrdinní američtí vojáci bojovali proti žlutému, modrému, nebo fialovému nepříteli. Tento slabý odvar válečného filmu si už stejně nikdy nepustím. Jednoznačně kategorie B a níže. 40% (19.02.2011)

Je to sice už hodně dlouho, co můj zrak spočinul na kopci přezdívaném po výrobku z mletého masa, ale pamatuju si, že na mě docela dost zapůsobil, nebyl umělecký ani přestylizovaný, zkrátka jen směs hlíny a krve. Osobně mám tenhle přístup radši než jakési umělecké výpovědi od lidí, kteří na vlastní kůži válku nezažili, i kdyby mezi ně patřil můj jinak oblíbený Kubrick. Výše než Olověná vesta a Apokalypsa, skoro jako Četa. (23.12.2008)

Až moc citelně chybí Hamburger Hillu výraznější postava, které by divák mohl fandit nebo ji naopak nenávidět, a taktéž postrádá scénu, která by ho alespoň na okamžik uzemnila . Velká realističnost se filmu sice upřít nedá, ale jinak se jedná o velmi "nemastný, neslaný" snímek jakých se za posledních 30 let natočila velká spousta. Průměr. A to mám pro válku ve Vietnamu ve filmovém podání velikou slabost... (14.02.2010)

(priblblo sa usmievam) Prvý vojnový film s témou vietnamskej vojny čo som videl. Akoby to bolo včera čo sme na to s otcom čumeli na PRO7 a ja som mu prekladal dialógy. Záhul :) A film? Nemá až takú hustú atmosféru ako Čata a v začiatku občas nudí, ale ako náhle dôjde k samotnému dobývaniu kopca idú všetky nedostatky bokom. Surové vietnamské peklo. (17.09.2010)

Zpracování za jedna, ačkoli Četě líže paty jen místy. Emocionálně vás tolik nerozstřílí, nicméně nálož pravé vietnamské depky, kejdy a drámy dostanete. Bitva o cesty a kopce se rozjíždí zvolna, postavy mají čas se představit a pronést několik svých úderných hlášek (víš kdo to je? ..a jak bych ho asi tak měl identifikovat, když mu chybí hlava? Říkal sem ti, že si mají dávat známky do obou bot!) Ještě než se začnete se stoprvní škrábat do kopce, pokropí vás slušné dávky střeliva, rozprskne se nějaký ten napalm a zahyne pár chasníků, na které padne černý Petr. Finální bitva na kopci probíhá dostatečně dramaticky a za chvíli budete mít pocit, že by ti kluci z divize měli větší šanci vydrápat se desetkrát za sebou na boso ve vietnamkách na K2, než se prostřílet skrz ty malé, houževnaté zmrdy z tržnic. Kopec posypaný mrtvolama nakonec dobyt a vy si v návaznosti na závěrečný doslov můžete položit otázku, jestli už lidstvo dospělo do stadia, kdy všechny války bude považovat za šílenství. Pokud ve vás ten film alespoň na chvíli vzbudí pocit, že žehnáte chvíli, kdy se můžete smát, milovat, nebo jen prostě žít, na rozdíl od těch kluků, co na tom kopci a všude jinde ve válkách zůstali, pak splnil svůj účel. (28.07.2012)