Když utichly trumpety

Nízkorozpočtové "Trumpety" jsou filmem s příběhem z málo zobrazovaných okamžiků druhé světové války. Jde o boj na belgicko-německé hranici, tedy v době, kdy je již válka prohraná, ale Němci dál ustupují a houževnatě se brání. Překvapí už jen hlavní postava, která jak vzhledově (Eldard se typově hodí spíše na prohnilé padouchy) tak charakterem rozhodně žádné sympatie nezískává. Není obvyklé zvolit za hlavní hrdinu antihrdinu. Eldard hraje vojína, který jediný přežije ze své čety. Je povýšen na seržanta a dostává na starost četu nováčků. Ze svého povýšení však není vůbec nadšen a podle toho vypadá i jeho velení... Jsem za tuto tématiku rád; člověk se už časem Stalingradu, Afrikakorpsu a Bitvy o Anglii přejí, takže není rozhodně na škodu zabrouzdat ve 2. světové válce někam jinam. Nevím ale, jak moc věrně jsou tyto okamžiky zachyceny. Němci jsou tu na jedné straně líčeni takřka nepřemožitelně, kdy s jednou "osmaosmdesátkou" a pár tanky bezproblémově brání daný úsek fronty (spojenecká letadla nejsou schopna je najít, a tak pod jejich palbou umírají stovky Spojenců - což nepůsobí příliš reálně), na druhou stranu jsou při boji zblízka zcela neschopní a padají jako hrušky. Kde je pravda, nevím. Za shlédnutí Trumpety rozhodně stojí, kvůli hlavnímu "hrdinovi" a zmíněmým rozporuplnostem však nejdu příliš vysoko... 70% (17.09.2009)

Je to zvláštní, ale drahé monumentální velkofilmy Zachraňte vojína Ryana a Tenká červená linie rozsekává na hadry tento malý TV film z produkce HBO. Svým stylem má hodně blízko k Bratrstvu neohrožených, je ovšem ještě o něco cyničtější. Za celých 90 minut se ani na chvíli nezastaví a servíruje nám jednu výtečnou scénu za druhou (úvodní záchrana, zastřelení plamenometčíka či závěrečná záchrana). Neokoukaní herci jsou všichni dokonale přesvědčiví, nejvíce za zmínku stojí Zak Orth a Ron Eldart. John Irvin má na svém kontě již jeden podobný válečný film - Hamburger Hill. Ani v jednom z nich není místo na vlastenectví, filozofování či hrdinství. Jen krev, bláto, sníh, smrt, ranění, mrtví a jediný cíl - přežít. 95%. (09.09.2009)

Žádné velké ideály, žádní kladní hrdinové, žádné dojemné projevy a hrdé mávání americkou vlajkou, jen krutost, špína a šílenství války. Hlavní postava Manning má jedinou ambici - přežít, tomu podřizuje vše, na ostatní příliš nehledí a nijak se to nesnaží skrývat. Podobný egoistický přístup spolubojovníkům - podřízeným i nadřízeným - není po chuti. Může se z takového jedince stát hrdina? Dojem z filmu poněkud sráží slabá hudba, jinak nemám co vytknout. Syrový, uvěřitelný a překvapivě dobrý válečný film. 75% (02.02.2009)

"Jak víte, že zaútočíme? Horké žrádlo, kafe, cigára........Zaútočíme, to je jistý". Asi jsem moc válečných filmů neviděla a ani nejsem kompetentní posuzovat dění na takových bojištích, ale já těm klukům věřila úplně všechno, tu hrůzu a děs v očích Sandyho, jeho nechuť k jídlu. Davidovi jeho rebelii a chuť vypadnout a místo toho chudák získával raketovým tempem vyšší a vyšší hodnost. Od první minuty jsem měla strach a nervy nadranc snad větší než oni a už vůbec si nedovedu představit reál. Ačkoliv se tady kdekdo ohání televizním zpracováním, tak mně je to úplně jedno, protože tak výborný válečný film, který jsem oproti jiným prožívala naopak velmi intenzivně, si z mé strany určitě zaslouží plné hodnocení. (26.10.2013)

bang, booooom, baaaaang, booooom !!!!!! Toto sú najčastejšie zvukové kulisy tohoto filmu. Zobrazuje realisticky špinu a blato vojenského bojového prostredia niekde v lese na pomedzí Belgicka a Nemecka. Ale až príliš naturalisticky sa na obrazovke zobrazujú rôzne drastické vojenské zranenia - popálené tváre, odtrhnuté končatiny, bezvládne telá letiace vzduchom, priestrely tváre, hektolitre krvi, atď. atď..... Nemyslím si, že práve takýmto naturalizmom mohli zabodovať u divákov a dvojnásobne bola hudba k tomuto filmu nie zlá, ale priam katastrofálna. (11.02.2004)