Život Adèle

Adéle několikrát zmiňuje, že nechce, aby cizí lidé viděli do jejího nitra, nechce zveřejnit své deníkové zápisky ani ukazovat ostatním na obdiv svůj vlastní životní příběh. Přesto se její postava před divákem zcela obnaží a odloží veškeré zábrany. Režisér Kechiche na poli tří hodinového celovečerního filmu nerozehrává jen neobyčejně obyčejný příběh jedné dívky, on dává možnost divákovi okusit skutečnost. Z hlediska stírání rozdílu mezi realitou a filmem se jedná o cosi zcela nového a přelomového. Až do této chvíle byl totiž zprostředkovatelem co nejvyšší míry autentičnosti tzv. dokumentaristický styl, který však stále ukazoval realitu reprodukovanou formou televizní obrazovky, případně zůstávaly kvůli spoustě zábran někde v půlce cesty. Tolik diskutované prostříhání by v konečném důsledku snímku pouze ublížilo. Odstranění explicitních scén by jen kladlo zábrany a ze Života Adéle by se stal jen Film o Adéle. V konečném důsledku jsou právě ony vyvrcholením ukazování všech těch tekoucích hlenů, mastných pokožek a pomlaskávání při jedení špaget. To všechno spolu jsou prvky, které bez diskuze patří k Adélinu životnímu příběhu, a nelze je jen tak odstřihnout. (17.11.2013)

Realisticky vykreslený vztah dvou méně či více tápajících duší, který urval vítězství na posledním ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Stačí jedno otočení hlavy a jeden pohled na modré vrabčí hnízdo, který protočí směr sexuálního probuzení mladé francouzské studentky. La Vie d'Adèle je ideálním příkladem toho, že když se k látce přistupuje s citem, i mnohokrát viděný příběh nabídne emociálně tepající dílo. Intimní realismus, zakořeněný konzervatismus a zobrazování jinakosti v plné „nahotě“. Přerod dívky v ženu hledající vlastní identitu sice vezme tři hodinky života, litovat však nebudete. Vzplanutí mezi sofistikovanou umělkyní a na první pohled obyčejnou studentkou nabízí silné poselství těm, kteří v něm neuvidí pouze explicitnost sexuálních scén. Ostatně tvůrci nám to neusnadňují ani v případě běžných dialogových scén, kdy si kamera ani náhodou nedrží odstup, lpí na velkých detailech i dlouhých sekvencích bez střihu. A mladistvou krásu záměrně plácá přes prsty. Hlavní hrdinku tak sledujeme, jak nevábně spí s otevřenou pusou, jak jí neustále něco teče z nosu, jak se jí na tvář lepí prameny vlasů, jak se cpe špagetami. Ale je to nesmírně obyčejné, civilní, nepřikrášlené, přirozené. Stejně jako přirozeně působí na plátně homosexuální vztah. Se všemi vrcholy i pády. 80% (07.02.2014)

Film z kolekce "život - jaký je". A tato kolekce začíná být velmi fajn, počítá mezi sebe totiž stejně jako Adèle i první díl Nymfomanky. Tyto hrdinky je potřeba milovat. A projít si s nimi kus vlastního života. Na opačném konci spektra stojí pak apel života vyplývající z mládí hrdinů Klipu. Je nepodstatné odkud tito hrdinové jsou, ale čím nám nastavují zrcadlo. A i kdyby nic jiného, oblíbený problém vášnivých vztahů vždycky bude o tom, co s načatým večerem, když se nám naše polovička dostatečně nevěnuje? Stojí nám to zahýbání a rozchody za ty chvilkové pocity uspokojené marnivosti? Zároveň musím dodat, že mě velmi mile překvapil i původní comics, který se dá přečíst v anglickém překladu jako Blue Is the Warmest Color. Předloha je něžnější a zároveň chmurnější, Adèle má jiné jméno a filmový přepis se vědomě vzdal některých detailů a motivů z jejího života. Toto zrcadlení ale velmi přirozeně ponechalo comics žít si svůj vlastní svébytný život a pokud vás tedy filmový Život Adèle byť jen trochu oslovil, přečtěte si jeho předobraz, stojí to za to. (29.08.2014)

Je to dosť dobrá romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o dievčati, ktoré začína spoznávať samu seba, ale na rozdiel od svojich priateliek ju spoločnosť opačného pohlavia moc neuspokojuje a postupne si uvedomuje, že k dievčatám má bližšie. Čoskoro sa zoznamuje s temperamentným dievčaťom, ktoré má úplne odlišnú povahu, ale aj tak sa priťahujú, začne medzi nimi vášnivý vzťah a tak sa konečne cíti skutočne šťastná. Spracovanie sa mi páči, síce tu chýba nejaká výraznejšia zápletka, ale dlhší čas mi to vôbec neprekážalo, keďže aj tak sa tu je na čo pozerať. Samotné spoznávanie samej seba je tu výborne podané, rovnako aj vzťah medzi hlavnou hrdinkou a jej novou priateľkou, nájde sa tu viacero vydarených scén, napríklad večere u rodičov oboch dievčat, kde ma zaujal ten kontrast medzi nimi a oceňujem, že sa to dlhší čas odohráva v školskom prostredí, takže to má to správne čaro. V druhej polovici ma už síce tá chýbajúca výraznejšia zápletka trochu začala mrzieť, keďže už cítiť, že to nič výnimočné alebo odlišné neprinesie, navyše mi už viacero scén prišlo aj celkom nadbytočných, takže to už funguje skôr zo zotrvačnosti, ale aj tak som sa nenudil, stále sa na to pozerá dobre a bol som zvedavý, ako to s dievčatami dopadne. Čiastočným prekvapením sú aj erotické scény, je ich tu pomerne dosť a na pomery seriózneho filmu mi prišli až mimoriadne odvážne a dlhé a síce na mňa pôsobili dosť samoúčelne, keby tu neboli, tak by mi to ani trochu neprekážalo, ale zase mi ani nevadili. Herecké obsadenie je celkom slušné, hlavná hrdinka ma herecky až tak nepresvedčila, ale zase pre tento typ postavy sa to aj celkom hodilo a bavila ma, jej priateľka bola úplne bez problémov a okrem nich tu už vlastne nikto nemá až tak moc priestoru, skôr sa jedná o také epizódne postavy, ale ani tie nesklamú. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, príjemná vizuálna stránka, páčila sa mi atmosféra, oceňujem aj to realitické prevedenie, až na pár zanedbateľných detailov tu nemám problém. Síce som čakal ešte o trochu viac, keďže tie ohlasy z festivalov boli predsa len až príliš dobré, ale aj tak nemám dôvod hodnotiť horšie, dosť ma to bavilo, hlavne prvá polovica a tie tri hodiny mi prešli celkom rýchlo. 73% (28.01.2014)