Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)

(více)

Recenze (409)

berg.12 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od většiny se mi film líbí víc než "Cesta do hlubin študákovy duše" A proč? Druhý díl má sice lidštější rozměr, ale první ho předčí daleko vybroušenějším humorem. Druhý díl je sice filmovější, ale tenhle zase satiričtější a trefnější a to se mi i vzhledem k předloze líbí víc. Scénu na hodině latiny považuji za jednu z nejlepších v rámci české komedie. ()

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

Mě tenhle film moc nebavil. Je lepší než trapná "Študákova duše", má pár světlejších momentů, herecké výkony některých učitelů jsou rozhodně osobité, nicméně je zde spousta věcí které se mi nelíbily. Například mi přijde dovné, když 30-tiletí herci hrají studenty gymnázia. Navíc, když tito "herci" přehrávají. Není to vtipné, ne v dnešní době. Ztotož%nuji se kupříkladu s komentářem uživatele "Dobytek", i když nikoliv s jeho jednohvězdičkovým hodnocením. Tak špatný film není, jen nudný, divný, naivní, k neuvěření. Ale vidět jsem to musel, když to má takové hodnocení. Mám to za sebou, podruhé už nikdy. ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Jo, je to hezké, autentické, svým způsobem i vtipné, technicky dokonalé, ale zároveň tak moc prošlé a mimo dnešní dobu. Chápu, že starší generace, která na tom vyrůstala, to zbožňuje, ale porevolučním lidem už to vlastně nemůže nabídnout vůbec nic kromě té nostalgie. Objektivně tomu není co vytknout, subjektivně je to o ničem. 75% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Jako cesta za spoznáním čs. kinematografie první republiky určitě ano, jako komedie s hereckými hvězdami téže doby... no budiž, jako vzdělávací snímek o škole a vzdělání, jak ho může řada lidí vidět, NE. Že je škola základem života, jak název napovídá, asi nelze pochybovat. Ale tenhle film je zrovna ne moc šťastnou vizitkou středních škol, kde je i v takové septimě (to jest v předmaturitním ročníku) v centru učení důraz na ,,letopočty, slovíčka a pravidla" a na jejich biflování místo logického myšlení. Chybí prostor pro samostatné myšlení, chybí vědomí mezipředmětových vztahů. Nebyla to pouze záležitost první republiky či později celého minulého režimu, ono to tak na mnohých středních školách, zejména gymnáziích funguje bohužel dodnes. ,,Myslícímu člověku je z toho špatně, ale prosťáček slaví triumf," trefně poznamenává student Benetka v světlejším momentu filmu, byť je za své názory samozřejmě potrestán. Samozřejmě ne jiný systém zobrazuje o rok mladší Cesta do hlubin študákovy duše, kterému jsem udělil plný počet, jenže tam byla myšlenka zcela odlišná a film téměř neustále bavil humorními situacemi a hlášky, zatímco moralistická "Škola" mě až na pár chvílek spíše nudila. Takže kladné hodnocení za Benetkův kritický sloh, případně úvodní "Řev septimy", po němž film alespoň možno brát jako karikaturu na středoškolské profesory. Pár scének, zejména s Ladislavem Peškem coby septimánem Čuřilem na hodině latiny, je zde vtipných a předznamenává i skvělý humor ze zmíněné Cesty do hlubin študákovy duše. 55% ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Kto by to bol vtedy povedal, že aj po sedemdesiatich rokoch bude mať myšlienka, nápady a hlášky také nadčasové znenie a ich zmysel platí prakticky dodnes. A na tú dobu bola prakticky aj dosť odvážna. Ale jednoduchosť a prirodzenosť predčila všetky možné zápletky. A Frič bol fenomén. Však kto kedy dokázal točiť permanentne tri-štyri filmy ročne? 85%. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (29)

  • Jaroslav Průcha, který hraje otce studenta Benetky, je v úvodních titulcích uveden jako „Fr. Průcha“. (milad80)
  • Nápad natočit komedii na základě populárních fejetonů Jaroslava Žáka se setkal s odporem představitelů ministerstva a školské správy. Až autorita Filmového poradního sboru dopomohla k realizaci tohoto projektu. (Teres)
  • Exteriéry školy byly natočeny v ulici U Měšťanských škol v Praze Kobylisích. (xisp)

Reklama

Reklama