Škola základ života

Klasická veselohra ze studentského života, přesně takové to bylo až do roku 1952. To jsem už maturovala- jako poslední prvorepublikoví studenti. Pak se to změnilo. Změnili se i profesoři a začaly komunistické pitomé JEDENÁCTILETKY. To na některých školách bylo více politiky než odborných předmětů, zrušili cizí jazyky (nahradila je ruština), zmizela latina a řečtina, zmizeli typičtí profesoři jak je znáte z tohoto filmu a zmizel volný a svobodný studentský život. Vím to, moje dvě sestřenice už maturovaly v letech 1958 a 1960 a jejich všeobecné znalosti..... škoda mluvit ! Je to však úžasný film a jsem ráda, že jej mám ve své filmotéce. (28.02.2013)

Viděl jsem i na divadle a tenhle příběh je prostě skvělý. Ona je to komedie a nakonec to má i happy end. Nikdy jsem ale tenhle příběh jako úplnou komedii nechápal, protože ta kritika učitelského systému a toho, jak kantoři k výuce přistupují, je prostě natolik dobrá, že z toho až někdy mrazí. Některé komediální výstupy jsou ale skutečně parádní. (07.02.2015)

Rovnako trefná cesta do hlbín študentskej duše, ako Cesta do hlbín študentovej duše. Znova nechápem, ako môže študent gymnázia nič nevedieť, dostávať jednu guľu za druhou a byť v septime. No je to komédia, čiže film, takže to ide. Mňa potešilo, že sa tentokrát Frič aspoň trochu sústredil aj na jednu vznikajúcu lásku v triede a jednu peknú pani profesorku, ono to akosi k študentskému životi patrí viac, ako všetko okolo. Zasadenie do doby a filozofovanie nad významami z toho vyplývajúcich prenechám odborníkom, z tohoto hľadiska ma film príliš nezaujímal. Bavil ma hlavne preto, že rozdiely medzi študentami vtedajšej doby a tej mojej, respektíve snáď aj tej dnešnej, sú iba kozmetické. Tá drzosť bola, ak film neklame, stále rovnaká:). (29.06.2013)

Pro mě o třídu vtipnější než sesterská Cesta do hlubin, hlavně díky většímu prostoru pro Peškova Čuřila. Desítky vtipů z nerez oceli, výborně podchycená atmosféra střední školy a mnoho nezapomenutelných scén z nichž k nejlepším patří výklad Wolkerovy básně, či zkoušení z němčiny (Ja, Nein, Ja wohl!). Někdy se člověk diví, jak podobný byl středoškolský život náš s tím před sedmdesáti lety. Stále špičková komedie. (03.09.2006)

Na rozdíl od většiny se mi film líbí víc než "Cesta do hlubin študákovy duše" A proč? Druhý díl má sice lidštější rozměr, ale první ho předčí daleko vybroušenějším humorem. Druhý díl je sice filmovější, ale tenhle zase satiričtější a trefnější a to se mi i vzhledem k předloze líbí víc. Scénu na hodině latiny považuji za jednu z nejlepších v rámci české komedie. (30.04.2005)