Komorník

Takovej černošskej Forrest Gump, jen ve vyčítavém podání na úkor tehdejší "bílé" společnosti. Líbily se mi scény v Bílém domě, kdy se tam střídali prezidenti (jako největší sympaťák z nich vyjde Kennedy, těžko uvěřit po skvělém výkonu Jamese Marsdena, že ve skutečnosti to byl pěknej pervert), nebo když zaměstnanci pokecávali někde v kuchyni. Taky je tam zajímavej ten jeho vztah se synem, kterej mi ze začátku lezl na nervy, ale pak sem se toho taky chytl (někdy ve chvíli kdy tam začali na vejšce trénovat výdrž a pak nabíhali do restaurací pro bílý, kde si s kamennym ksichtem nechávali dávat do držky, polejvat si ksicht kečupem, zatímco jeho otec to v práci musel sledovat v televizi a zachovat chladnou hlavu atd.). Scény s manželkou mě tolik nebraly. Je to celkemj pěknej, vyčítavej film, ale v rámci mezí, pořád taková ta sázka na jistotu.....v souboji s podobně zaměřeným snímkem 12 let v řetězech bych se asi raději kouknul podruhý na řetězy, ale je to vítězství jen o chlup. (23.01.2014)

Životní zkušenost Afroameričana ve 20. století v kostce. Postavy spíš než živí (a životní) lidé fungovaly spíš jako nosiče tezí a postojů. A aby bylo nějak zužitkováno povolání té hlavní, museli ještě dostat prostor známí herci v rolích amerických prezidentů. Přes občas zajímavé obsazení a některé zvraty v životě komorníkova staršího syna mi většina filmu přesně zapadala do škatulky „ušlechtilá nuda“. (16.12.2016)

Kdo nechodí do kina pravidelně, ten snad ani nemohl zaregistrovat, že se jím nějaký Komorník prohnal. Trošku jsem doufal, že to zachrání ČSFD sál, ale nestalo se, a tak jsem kvůli Forestovi musel vstávat před polednem. On ale jakoby to věděl, lišák jeden ušatej, a odměnil mě tím, čemu já říkám příjemná selanka proložená kumštem. Jestli je otázka rasismu ohraná nebo ne se mně zeptejte, až budu černej; vytýkat kvalitnímu bijáku námět je stejná volovina, jako se zlobit na Andreu, že mě dostala na ty stejný kecy jako Nikča. Jednou mě to prostě bavilo a basta fidli. (23.11.2013)

Řemeslně perfektně zvládnutá záležitost, která ale může (a zřejmě i bude) neamerickému divákovi připadat nudná a nezáživná. Daniels nemá problém s dobovou atmosférou, kterou tvoří lusknutím prstu a nabízí i některé opravdu velké scény z různých banketů a zajímavý pohled do zákulisí Bílého domu, o němž se nemluví. Problém je v tom, že děj je dost epizodický a někdy se dost vleče. Procházka dějinami USA je moc fajn, jen možná zbytečně komplikovaná a kusá a sledováním historických etap a rodinného života titulního sluhy si tvůrce ukousl možná moc velké sousto a nevyhýbá se při tom některým rodinným klišé. Whitaker v hlavní roli je fantastický, stejně tak i Oprah Winfrey, u nichž očekávám oscarové nominace. Větší camea několika známých jmen v rolích prezidentů jsou velmi příjemná, i když toho vlastně moc nenabízí. Kolem a kolem vzato jde o velmi pěknou žánrovku, která je na můj vkus moc roztříštěná, ale Američanům se určitě bude dost líbit. 70% (07.11.2013)

Rutina, bez šťávy, nápadů a koulí, která potěší snad jen bohatým hereckým ansámblem především v rolích amerických prezidentů. Komorník je v podstatě jen povrchním, černobílým (sic!) svědectvím, které ukazuje všechny postavy a činy přesně v tom světle, v jakém je čekáte. Nic navíc. A že to celé vede v podstatě k blahořečení Obamy (že by film na objednávku?), to je vám jasné zhruba v polovině. (23.06.2014)