Komorník

Komorník je skutočne komorným príbehom jedného černocha, ktorý mal to šťastie, že obsluhoval toľkých amerických prezidentov. Žiaľ, zo zákulisia sa dozvedáme veľmi málo a stále sa rieši len rasizmus, po dvestotridsiaty krát to isté story. Whitaker sa síce snaží, ale ostatní to dávajú dole, predovšetkým jeho neznesiteľná žena. A ešte ako tam hodnú chvíľu riešia, či si môžu medzi sebou hovoriť neger, no doteraz si to navzájom stále hrdo hovoria. Kto má z tých černochov vyjsť? (27.12.2016)

Kdybyste to měli brát jako objektivní zachycen důležitého společenského tématu, tak už se vám dávno nelibostí zvýšil tlak a na čele vám tepe žilka. Avšak příběh jednoho komorníka, je už jedno, že ho sledujete jen z jedné perspektivy, je to hezký. Možná, že mi někdo vytkne, že ten film neberu příliš vážně...neberu. Můj názor na rasismus je velmi negativní, ale tohle byl jen film, ve kterém se mi líbilo sledovat jednu rodinu a docela zajímavé ztvárnění amerických prezidentů. Pokud jsem ho měla brát vážněji, tak se omlouvám. (17.11.2013)

Komorník měl potenciál nadchnout, jenže cestu na výsluní mu zkřížila stokrát ohraná šablona životopisných snímků. Logickým vyústěním je tradičně pojatý příběh o neobyčejné kariéře vcelku obyčejného člověka, který si až na sklonku života uvědomil, že radikální proměna způsobu uvažování o světě je nutnou podmínkou pro kýženou změnu společenských poměrů. To není samozřejmě nic objeveného. Problém však tkví v tom, že každý musí začít sám u sebe, což často není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Forest Whitaker si hlasitě říká o oscarovou nominaci, nicméně Danielsův bojácný styl patrně zapříčiní, že volání nebude vyslyšeno. 7/10! Recenze zde. (19.11.2013)

Začátek docela dobrej, pak už je to ale přecitlivělá strašně důležitě se tvářící ušlechtilá nuda, kde je zajímavé akorát to, kdo bude hrát další karikaturu prezidenta a jak jdou Forestovi oči šejdrem. Posledních 20 minut je pak vyloženě nesnesitelných a Whitakerovy slizičky při zvolení Obamy, kdy se teda ten černošskej rovnoprávní kruh uzavřel, jsem musel ocenit smíchem. (16.01.2014)

Zpočátku jsem se vyděsila, že půjde o další dávku multikulturalismu a politické korektnosti, které média za poslední léta zcela zdiskreditovala. (Dnes v podobných podmínkách a opovržení pracuje mnoho zaměstnanců, bez ohledu na barvu pleti.) Ale děj nabíral na obrátkách a bavil mě. Příběh malého chlapce, který přišel o oba rodiče a postupně se vypracoval až do Bílého domu. O fungování Bílého domu jsem se ledacos dozvěděla, o 7 amerických prezidentech, kteří se vystřídali za 30 let působení Cecila Gainese v roli komorníka, taky. Také o tom, jak vypadá skutečný rasismus a že je dobře, že byl vymýcen. Hodnotím nadprůměrně. (12.01.2014)