Tetička

Dr. Jaroslav Tumlíř (1902 – 1977), významný dramaturg pražských i mimopražských scén a také dlouholetý knihovník, věnoval veškerý svůj volný čas vlastní autorské práci, především tvorbě divadelních her. Z jeho repertoáru do dnešních dnů přežila jen jediná, Strašidelná tetička, která se v období nacistické okupace stala vhodnou kořistí pro vyhladovělý barrandovský tým Maca Friče. Ten se po úspěšné sérii bláznivých veseloher, v nichž excelovala především populární dvojice Gollová – Nový, rozhodl nabídnout příležitost významné charakterní herečce a člence činohry pražského Národního divadla Růženě Naskové. Teta Berta už v sobě sice nemá ani zatrpklou duši, ani nadšení pro moderní život mladých, jako měla její předchůdkyně v Cikánově komedii Příklady táhnou, nicméně podivně nostalgický stesk po promarněných šancích života nabídl Naskové mnohem hlubší rozměr, s nímž charakterizuje svou důstojnou tetičku. Smolík s Pištěkem se tu obloukem vracejí ke svým pionýrským filmovým létům, ale přece jen je každý z jejich seniorských milovníků jiný. Naproti tomu Lída Chválová a Jiří Dohnal představují dvojici mladých lidí, kteří teprve ve vzájemné lásce naleznou správný poměr k životu. To vše je potom v dokonalém kontrastu s charaktery chamtivých příbuzných v brilantním hereckém provedení Baldové, Šlemrové, Marvana, Nedbala i Kreuzmanna. Trojským koněm tohoto filmu je ovšem precizně vyvedená figurka věrného majordoma, zahraná anglicky neanglickým způsobem mistrovským Ferencem Futuristou. Je-li zpočátku osudový vztah pozorného starého lékaře a životem zklamané tety jen jakýmsi sentimentálním zastavením v běhu času, charakterizovaným ještě ukolébávající písní Bláhové mládí v osobité Smolíkově interpretaci, pak jeho závěr neodvratně směřuje k žádané proměně, k novému poslání. Strašidelný zámek, bouřka, duch zemřelé tetičky a spiritistická seance pak dokreslují patřičnou atmosféru, která má zejména v časech podzimních plískanic své neopakovatelné kouzlo. (04.10.2008)

Skvělá, satirická komedie s jemnějším černým humorem od mistra Friče. Růžena Nasková ve své nejlepší filmové roli a s plejádou výtečných herců si film dokonale užívají (scenárista totiž obdařil některé postavy i zajímavým podtextem-nejsou to jen šablonovité figurky jako u většiny naších veseloher z tehdejší tvorby). Tetička dokáže dobře pobavit jak tehdy, tak i dnes. Snad jen ten konec mohl být lépěji dopracován. (20.06.2007)

Musim rict, ze postava a cele ztvarneni Berty v podani Ruzeny Naskove me malem dohnala k slzam. Vyborny herecky a hlavne lidsky vykon! Pak je zde neskutecny Ferenc Futurista, ktery se sve role zhostil temer Oscarove. Film ma sice pomalejsi rozjezd, po prijezdu rodin na zamek se ale staneme svedky neskutecne podivane. Vyvolavani ducha u stolu a boure, to jsou veci, ktere si pamatuji od detstvi... Vzhledem k ne zrovna privetivym dejinam se ceskym filmarum povedlo nekolik vybornych filmu v roce 1941. (30.05.2009)

Tak si udělejme menší inventuru. "Vždyť já jsem vdaná" (Služebná Futurisovi na jeho oznámení, že bude dělat médium). "Co tu chcete bílit, od toho jsme tu my". (Kreuzman Smolíkovi). "Vždyť já nejsem zvědavý, to víš z domova" (Marvan Šlemrové na její požadavek, ať se jde podívat, co se děje). "Já, komerční rada?" (Nedbal Baldové na její příkaz Jdi tam!). "Tím se Felixovi chlubit nemůžou." (Šlemrová při vyzdvihování Dohnalových předností). Jinak Futurista bohužel opět nedostal moc velký prostor, co se týče vtipů, Dohnal mě překvapil svým svěžím zjevem, na 36 let nevypadal, zvlášť v porovnání se svým filmovým otcem Marvanem, který byl o pouhé 4 roky starší, nemluvě pak vůbec o jeho filmovém skorotchánovi Nedbalovi, který byl o celý jeden rok mladší. Nasková se na svou roli hodila perfektně, neboť svým tradičním poněkud neživotným výkonem vystihla polomrtvou tetičku dokonale. Abych se přiznal, zezačátku mi byla celkem protivná, jak pořád fňukala, že je sama v tom svém velkém zámku, a přitom to byla pouze její vina. Kdo nechce být sám, kdo chce mít kolem sebe spoustu lidí, musí pro to něco udělat, a né dvacet let jen pasivně vzdychat před obrazem své dávné lásky. Naštěstí to na konci pochopila. Dohnal mě taky naštval, ačkoli ve vztahu k ženám a vzhledu a chování jsme na tom podobně, jeho uháněly a mě dosud né! (02.01.2013)

Vynikající film, který nemá z hlediska své skladby a struktury vyprávění, v meziválečné a protektorátní veselohře obdoby. Kouzelně sentimentální atmosféru doplňuje starý strašidelný zámek s personálem, který hned tak někde nenajdete ("Víchová má mísu v ruce a půjde otvírat"), Ferenc Futurista dominuje a plně ukazuje rozsah svých možností. Na velké lidské ploše hrající Růžena Nasková a František Smolík tvoří příjemnou paralelu k hamižným příbuzným v neodolatelném a přitom jemně odstíněném podání, pro každý typ rozdílném. A pochopitelně tu nesmí chybět zmoudření a nalezení životního cíle. Martin Frič si osvojil prostředky soudobé režie a dokázal je přiměřeně a hlavně smysluplně používat. Místy snad trochu nepřiměřeně staromilské, ale to už tak nějak patří k věci. Velmi dobrý hudební motiv. Na Tetičku - nedám dopustit. (28.05.2004)