Andělský podíl

Není všechno surový diamant, co se netřpytí. Pár dobrých vtípků, originální, byť ne povedený amalgám žánrů (sociální drama / komedie / heist), dokumentární styl a anglický ekvivalent toho, čím se hovoří ve „Slovácko sa nesúdí“. Že se některé žánry roubovat nemají (a možná ani dost dobře nedají) kdysi hezky ilustrovala hříčka Woodyho Allena „Melinda & Melinda“. Chyba není v režii ani hereckých výkonech a možná ani námětu, chyba * alespoň pro mě a pro slečnu, která seděla vedle, opilecky zakláněla hlavu a přehazovala nohu přes nohu tak často, že připomínala nůžky * je v mimořádně naivním, tuctovém scénáři a postavách tak nevěrohodných a idealizovaných, že výsledek hraničí s pohádkou. Chvályhodný záměr představit tu světlejší stránku recidivistů, o níž není pochyb, že ji mají, se místy zvrhává až k blbosti – třeba když hlavní hrdina, neštěstím stíhaný příležitostný násilník a dosud-budižkničemu propadá studijní vášni a diváci jsou nuceni cca dvě minuty sledovat, jak si vypisuje z literatury a záložkuje si stránky s rutinou vysokoškolského mazáka těsně před diplomkou, nebo když starý social worker žije těžce profesionálně se svými svěřenci i o víkendech. To devalvuje hlavně dramatickou část. Naneštěstí scénář kromě prvků naivních sytí i neodpustitelné množství klišé. Jeden se diví, že filmaře ještě neomrzelo oblažovat diváky takovými novotami jako „z geniálním nápadem přijde vždy nejpitomější člen bandy“, „miminko jako podnět pro změnu životního stylu“, „buranský Američan v kšiltovce nepozná cihlu od ementálu“. Výsledkem je v podstatě hollywoodská pitomina (což není samo o sobě špatná věc) maskující se nezávisláckou formou, zakládající na podezření nekalého záměru chtít dát festivalovému divákovi to, co má tak rád, aby se před sebou zároveň nemusel stydět. Poměrně vysoké hodnocení filmu napovídá, že to vlastně vyšlo. (20.10.2012)

Sice to trvá zhruba do poloviny filmu, ale když se rozjede "zlodějská" část, tak to baví. Do té doby je to spíš sociální drama než whisky nasáklá komedie. Tvrdý přízvuk, Proclaimers, Irn-Bru a whisky - co víc vlastně od skotského filmu chtít? Pobavil jsem se a před cestováním Skotskem určitě doporučuji k podívání. Film jsem vůbec neznal, ale právě jsem se vrátil z tour v Balblair distillery a tam jsou na něj náležitě pyšní. (04.07.2019)

"Nesprávna motorka ty magor!..." Na hlavného hrdinu sa to valí z každej strany. Väzeniu sa vyhol len tak-tak, s každým naokolo sa iba mláti, jeho dievča mu veľmi neverí a jej otec by ho najradšej zakopal. O takú trosku by vraj nemal záujem ani policajný zbor... Až raz ochutná whisky, uhádne prísady, arómy a zistí, že v tomto biznise by sa možno ako degustátor nestratil. Objavený sud starej a vzácnej whisky v hodnote vyše 1 000 000 libier mu vnukne slušný nápad... Film všetko dávkuje s citom. Nikam sa neponáhľa, humor je príjemný a herci slušne hrajú a príbeh určite zaujme. Aj keď filmári dávajú návod, že krádežou si môžete prilepšiť, je to ok. Taký looser ako Robbie si tú odmenu zaslúži. A čo je to ten anjelský podiel? To sú 2 % vyparenej whisky z pálenice. 80%. (17.11.2013)

Fajn sociální pohádka s krásným levičáckým poselstvím "andělského podílu" jako principu bezbolestného přerozdělení. Loach umí svoje postavy nijak zvlášť neidealizovat, i když zjevně stojí plně na jejich proletářské straně. Pro mě pořád zůstává problémem jeho lpění na "vážných" sociálních scénách, které v celkovém crazy konceptu tak úplně nefungují - prostě jsou to dva způsoby pohledu na věc a úplně k sobě nesedí. Ale jinak jsem se tímhle živelným skotským křupanstvím výtečně bavil. (07.07.2012)

Už dlouho jsem se tak u filmu nezasmála a je mi jedno, jestli tam ty sociální problémy měly být nebo ne. Pro to, aby si člověk film užil, musí přijmout, že skutečnost občas přejde do absurdna a že na konci bude happy end - ať už to pro někoho znamená vysněnou budoucnost nebo pro jiné blažené setrvání v životě, co znají. Ale ty dialogy, ty za to stojí! (30.07.2012)