Babovřesky

Gratuluji všem, kteří obětovali nekřesťanský peníz za návštěvu kina a pak se jim to nelíbilo. Ono to totiž chce mimořádně bystrý mozek k rozpoznání toho, že když Zdeněk Troška natočí film o venkovských drbnách, tak to patrně nebude největší filmová událost tohoto tisíciletí. Nerad se chlubím, ale mám úžasnou inteligenci o rozměrech 32x24x18 mm a patrně proto jsem se nenechal napálit a na Babovřesky jsem nespěchal do kina na 3D, ale mrknul jsem se na plochý obraz v kostele po kázání. Nic pěkného to skutečně nebylo, ale k odpadovému davu se nemohu připojit. Jednak si musím nechat hodnotící rezervu pro avizovaná pokračování a jednak jsem skutečně viděl celkem dost filmů, které o hodnocení odpadem žádají s větší naléhavostí. (22.11.2013)

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

Tak trochu v duchu Slunce, seno, když vystříháte všechno vtipný co bylo ve Slunce, seno. Zdeňkovi asi nějakej milenec natrhnul prdel až k lopatkám a při orálu mu zajel ptákem až do mozku, kterej mu kompletně pocákal mrdkou. Výsledkem takto poškozeného mozku je tato "komedie" a toho spermohlta rejžu ode dneška nazývám jménem Zdeněk TROSKA. (02.09.2016)

Zvěsti nelhaly. A co víc, navíc jsme v partě lidí na projekci proměnili bílé víno v červené. Tím, jak nám do něj kanuly krvavé slzy. Tohle není lidová zábava, tohle je tupost, která nemá s humorem nic společného, protože tomu chybí základní znak filmového díla – souvislý děj. Víc jak dvě hodiny utopené v herecké trapnosti a bezbřehé tvůrčí debilitě. Ty prachy měli dát na charitu, idioti! (14.10.2013)

Tak to byla síla! Slovní spojení "amaterský herecký výkon" dostalo úplně nový rozměr. V první půlce mi přišlo, že herci dostali za úkol při rozhovorech improvizovat, ale dařilo se jim to, asi jak dětem na prvním stupni základní školy. V druhé půlce jsem si na to už asi zvykl. Vždycky když už jsem začínal mít pocit, že bych nemusel dát odpad, přišlo něco naprosto neuvěřitelného, například ten Troškův předčasný konec. 10% (24.03.2014)