Oko dravce

[ Na sever severozápadní linkou + Já, robot + Nepřítel státu + Die Hard 4 ] x Shiovo charisma= 70% Tomu, abych syntetickému Orlímu oku složila poklonu coby dokonale funkční letní jízdě, brání dva prvky: přespříliš ztlumený humor, jehož jediným nositelem je vlastně postava B. B. Thorntona, a místy zadrhující se motor akčních scén, což v důsledku zapříčinilo, že ačkoli jsem se nudou nezívala, nepřipadala mi Carusova kompilační jednohubka jako časový kompresor. Shia v další roli kluka od vedle nicméně znovu exceluje. Vypadá to, že se z Boy Next Door stane Man Front Door. :) (11.10.2008)

Popkóóóóóóóóŕn! Naprosto jasný příběh a konec. Naprosto nepříjemná Michelle Monaghan, jenž mi celou dobu připadala jako chlap. Naprosto mrazící myšlenka o onom "Oku dravce", o možnosti sledování všech a ovládnutí života. Originální nápady a akční scény s šíleným střihem. Krásná Rosario Dawson, typický a šedivý Thornton. Vidět a zapomenout. Eagle Eye. (17.02.2009)

Zběsilý mix Nepřítele státu, Terminátora, Minority Report a zhruba dalších dvou desítek známých či neznámých filmů, který uhání dopředu jako nabroušený Temný rytíř a zásadně nekouká do zpětného zrcátka, a to ani v případech, že okolo vybuchuje snad úplně všechno. D.J. Caruso si výrazně půjčuje od talentovanějších kolegů, Shia válí jako obvykle, Michelle Monaghan nikdy nevypadala (a nehrála) líp a Billy Bob Thornton si po čase vzpomněl na své světlejší chvilky. Jen ty rodinné hodnoty od strýčka Spielberga mohli tvůrci nechat za dveřmi. Ačkoliv... jestli tahle oběť zařídila ty parádní triky a vyvedenou vizuální stránku obecně, pak nemám námitky. P.S.: Ano, mozek v hibernaci doporučují čtyři z pěti diváků. ;) (29.09.2008)

Nepřítel státu meets Terminátor meets Matrix meets me... uplynul víc než rok a Shia pořád těžce ruluje. Kupředu ho popohání D.J. Caruso nadopovaný slušným rozpočtem, lišáckým scénářem a spoustou dobrých nápadů. V každé zatáčce se bojíte, že se ten film vyseká, ale je to jako kdyby do sporťáku od Japonců někdo narval technologii od NASA. Všechno sedí, všechno drží a když to akceleruje, tak se vám obličej protahuje do slastného úsměvu. Největší překvapení babího léta. (12.09.2008)

Dokud není odhalena pointa, drží si film perfektní spád a napětí. Poté jsem měla jakési déja vu - protože tohle už tady bylo v podstatně povedenějším "Já, robot" (nemluvě o hlubších kinematografických kořenech). Nicméně Shia je bůh, to už dávno všichni víme - sázka na něj, je sázka na jistotu. Ideální film, když se chcete jít bavit s partou přátel. (17.12.2008)