Tři barvy: Červená

Moje prvé stretnutie s tým to velikánom poľského filmu.Triviálny, jednoduchý príbeh ale neskutočné krásne spracované. Mámivá a anjelský pekná Irène Jacob ktorú skvelé dopĺňa zádumčivý J.L.Trintignant. Excelentná práca kameramana a artificialná, úchvatná hudba. Vynikajúce bolo aj miesto natáčania a to chladné a daždivé Švajčiarsko (Geneva). Tento film na mne zanechal ohromný dojem. Dojímavé, nezemské. (15.06.2012)

Z "třibarevné" trilogie mě tato poslední část oslovila určitě nejvíce. Opět je tempo filmu velice pomalé a láska je zde jen v náznacích ale tento příběh bývalého soudce, který rád odposlouchává cizí telefonáty a mladé modelky, která mu přejede psa mě opravdu zaujal. Herci opět výborní a konečné spojení všech tří dílů této trilogie mi přišlo úžasné. (04.03.2009)

Z celej trilógie farieb , podotýkam geniálnych farieb asi najlepšia. Samostatný film je tak isto ako predošlý sofistikovanejší a opäť v nás prebúdza otázky na ktoré asi každý hľadá odpovede a ako to už býva tak pomocou symbolizmou a poetiky farieb. Vzťah medzi Valentine a starca je krásne vybudovaný, s prvého zoznámenia si vás hneď starec získal a vy už sledujete spleť udalostí, ktoré vyvrcholia vo finále, ktoré je krásnym prepojeným začiatku a konca a predzvesťou niečoho nového. Zaťiaľ čo prvý film sa zaoberal túžbou začať od znova s kombináciou tvorby umenia a druhý o tej pravej láske a jej dostupnosti a potrebnosti tento diel je o komunikácií medzi ľudmi , ktorá je tak dôležitá. Dokazuje to úvodná scéna keď sledujeme telefónny kábel a počujeme rozhovory ale tiež aj záber s kultovou babičkou čo sa cez všetky tri filmy pokúšala strčiť sklenenú flašu do kontajnera ale nikdy sa jej to tak úplne nepodarilo a každý s hrdinou túto babičku ignoroval ale Valentine jej pomohla. Veľmi dobré boli spravené scény so psom a hlavne koniec, ktorý je pre mňa vrcholom poetiky a dokazuje že Kieslowski ako tvorca sa môže radiť k najväčším umelcom art filmu ako je Kurosawa, Almodóvar a ďalší. (28.05.2008)

Osamělý a navždy citově raněný muž (skvělý Jean-Louis Trintignat) potká podivnou náhodou jednu dívku a ta v něm probudí city, které vypadaly jako dávno beznadějně mrtvé a pomalu mezi nimi vznikne velmi silné pouto. Velmi zvláštní a velmi dobře natočený příběh s překrásným závěrem. Jen málokdy se mi stane, že se na konci filmu nadšeně pousměju a v duchu si řeknu, jak je to geniální konec. (20.01.2006)

Podle mě, jednoznačně nejlepší část z celé trilogie. Náhodné seznámení modelky Valentine s cynickým soudcem, jehož zálibou je pohrávat si a posuzovat lidi prostřednictvím vyslechnutých důvěrných informací z telefonních rozhovorů..„Tady aspoň vím, co se doopravdy děje. Můj pohled na věc je lepší než v soudní síni.“ Valentine je tak, nejprve proti své vůli, vtažena do nejintimnějších tajemství, strachů, bolestí a pokrytectví, co jich jen lidský život má. (14.08.2005)