Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Zbigniew Zamachowski, Julie Delpy, Janusz Gajos, Jerzy Stuhr, Grzegorz Warchoł, Jerzy Nowak, Aleksander Bardini, Cezary Harasimowicz, Jerzy Trela (více)Obsahy(1)
Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (160)
Ačkoliv je Modrá nejspíš neslavnějším filmem z Kieślowského Tří barev, nemohl jsem si pomoci, ale mě v té báječné symfonii obraznosti a hudby rušil neustále jakýsi podprahový falešný tón. Podtón určité neuvěřitelnosti a přílišné vyumělkovanosti a to nikoliv v rovině příběhové, ale spíše emocionální (podobný tón, který měl prim v Dvojím životě Veroniky, jež je pro mě zdaleka nejhorším Kieślowského dílem). Ale pojďme k hodnocení Bílé - tato "barva" sice není tak audiovizuálně opulentní jako Modrá, zato je to film mnohem vřelejší a lidštější. Film, který mne absolutně a beze zbytku pohltil a s jehož protagonisty jsem se dokázal zcela sžít. Když se smáli, smál jsem se s nimi, když plakali, měl jsem na krajíčku. Velmi silný příběh o lásce i o životě s naprosto skvělým Zamachowským a neuvěřitelně divukrásnou Julie Delpy. ()
Uz se sice nekona, tak silna vizualni a hudebni orgie jako v prvnim dile trilogie. Pribeh take neni tolik " skutecny " a silny. Naopak zde mame relativne dost vtipnych situaci, pribeh ( sice absurdni, ale velmi poutavy ), ktery nenudi a skvele herecke vykony, at uz Zamachowskeho, Stuhra nebo Gajose. Ocenil jsem take porevolucni polske realie. Velice dobry film, ktery ale modry stin neprekonal... ()
Nejvydařenější část Tří barev. Příběh o lásce a jejím zmaru vyprávěl mistr psychologických dramat Kieslowski s podmanivým zanícením. Ušlápnutý, milující a ponižovaný Karol se mění na zbohatlíka neomezených možností. Jediné, co jej omezuje, jsou jeho city. A láska k bývalé ženě se přetavila v něco dílem krvežíznivého, dílem poťouchlého. Zbigniew Zamachowski je v roli Karola Karola perfektní, ale Janusz Gajos coby tajemný Mikolaj je snad o třídu lepší. Jeho zvláštně uhrančivý pohled hned tak nezapomenu. ()
Kieslowski mal opäť réžiu pevne v rukách, navyše i zaujímavý scenár. Film pekne odsýpal, príbeh o manželke, ktorá muža odkopne ako psa, zaujme bez problémov takmer každého diváka. V závere iste prekvapí pointa, tejto trochu divnej love story a potvrdí sa i stará známa pravda, že poctivou prácou sa k miliónom nedopracuješ. ---Keď som po "Modrej" opäť videl zhrbenú babku, ktorá sa márne snaží hodiť fľašu do kontajnera, tak som už vedel , že toto nebude náhoda a určite sa ako určitý spojovací prvok trilógie objaví i v "Červenej". 80%. ()
Kieslowskeho prostřední část Tří barev je v hodně směrech netypická. Především není tak režisérsky výrazná (méně poetiky) a místy disponuje humorem. Ten je v některých scénách osvěžující, ale jindy působí zbytečně, a to především v kombinaci s podnikatelskou satirou, která mě bohužel neoslovila (právě v těhle místech film začíná působit lehce obyčejně). Naopak se mi líbilo několik nenásilných reminiscencí na první Modrou (už se těším čím mě překvapí Červená). Vezmu-li to kolem a kolem, je pro mě Bílá povedený film, i když možná trochu nenápadný, ostatně jako barva sama. 9/10 ()
Galerie (55)
Photo © MK2 Productions
![Tři barvy: Bílá - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/686/159686285_669d43.jpg)
Zajímavosti (7)
- Juliette Binoche a Florence Pernel, tedy hvězdy Kieslowského filmu Tři barvy: Modrá si oba ve filmu zahráli epizodní roli. (pUnck)
- Téměř každý záběr ve filmu obsahuje alespoň jeden bílý objekt. (pUnck)
-
Podľa titulkov funkciu asistenta scenáristu mala Agnieszka Holland.
(Autogram)
Reklama