Brooklyn

Hezký romantický filmík, postava Saoirse Ronan mi byla sympatická a i samotná herečka svou roli zvládla výborně. Příběh je pěkný a dost jsem trnul, když se Eilis vrátila do Irska, jak se nakonec rozhodne, ale naštěstí se rozhodla správně. Mám i jednu výtku, občas se mi u některých scén zdálo, že jsou až moc dlouhé. Ale v souhrnu jde o hezký romantický film. (17.09.2017)

Absolútne netuším, ako som sa k tejto, mne osobne nič nehovoriacej sračke, dostal. Presne to som si hovoril na začiatku po pár minutách. No napriek tomu, že aj keď toto nie je môj štýl a ani neviem poriadne kde je na mape Írsko, celkom ma to bavilo. Veľa zachraňoval strih filmu, kde sme sa furt posúvali vpred a len zriedkavo ostávali na jednom mieste. Príbeh dokopy nič moc, nemá čim poriadne zaujať ani strhnúť, ale ako celkom funguje a výsledný film vďaka Saoirse Ronan, ktorá vyrástla v celkom schopnú herečku nenudí. 75% - 4* (09.04.2016)

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)

Příjemná romantická oddechovka s celkem uvěřitelnou hrdinkou. Eilis je mladá, hezká rozumná irská holka, která se za prací vydá do New Yorku. Nejlepší část filmu je právě to, jak dost nesmělá mladá žena prožívá odtržení od rodiny, nezvyk jednat s lidmi, které nikdy předtím neviděla, a stesk po domově. Pak přijde na řadu setkání s mužem, navštěva matky zpět v Irsku a setkání s druhým mužem. Tahle část už je (s podivem u romantického filmu) slabší. Cukrování Eilis s jejím nápadníkem je bez šťávy a konec dává připomenout, že se stále jedná jenom o červenou knihovnu v jiném balení. (08.08.2016)

Zcela odlišný případ než Carol. V jádru to sice stále není nic objevného, ale s danými proprietami to po celou dobu pracuje sebevědomě a bez zaváhání. Snad jen projev Emoryho Cohena mi chvílemi přišel občas mírně zpomalený a tlačící příliš na italskou pilu, zbytek osazenstva hraje bez jakýchkoliv problémů, ovšem všichni jsou naprosto zatlačeni do zapomnění Eilis v podání Saoirse Ronan. Ta si krade každou scénu, kde se vyskytuje, přímo neuvěřitelně a to zcela jemným, milým, nenásilným způsobem, s hezkým irským přízvukem, který by dokázal ukrást srdce snad každému mladíkovi, nejen tomu nepříliš temperamentnímu Italovi. Překvapilo mě docela velké množství humoru, hlavně scény v dívčím domově se téměř neobešly bez vtipného pošťuchování, film dokáže přeřadit ale i do uvěřitelného dramatu. Vždyť hlavní zápletka se točí kolem vyrovnávání se s opuštěním hnízda a letu do dalekých krajů. Nakonec se děj překlopí hlavně do té romantické zápletky, ale tento podtón tam vydrží až do konce. A občas jde poznat z dialogů, že se muselo oproti předloze dost škrtat a v knize to celé bylo podáno ještě vyrovnaněji. To už tak ale při převádění do časem omezeného média bývá. Technická stránka filmu, dobová atmosféra, Brooklyn samotný - s ničím jsem neměl problém, i když bylo občas poznat, že rozpočet nebyl až tak štědrý. V první části filmu mi snad mírně překáželo jen nadužívání zpomalených záběrů, ve snaze navodit výraznější emoce nebo zdůraznit scény, myslím, že to šlo udělat i méně násilně. Příběh je to ovšem celkově zcela romantizovaný, tak to až tak nevadí. Saoirse by si každopádně toho oscara zasloužila, ale má na to ještě čas a věřím, že se objeví brzy i v nějakém víc akademikům líbivém filmu, i přes to, že tento film byl nominovaný až na nejvyšší ocenění. K tomu bych řekl jen to, že vždycky budou při takovém počtu nominací nominovány i filmy zcela do počtu, podobně získala nominaci jistě i Carol (ta ovšem byla navíc i naprosto průměrný, nudný, nefunkční konstrukt) . Ale asi dlouho nebude mladá irská rodačka hrát tak sympatickou, nevinnou (i když se postupně ukáže, že ne až tak, jak se zprvu zdá - tady má film ale taky problémy kvůli nedostatku prostoru oproti knize) a citlivou hrdinku jako tady. S tak hezkými kostýmy a účesy. 7,7/10 (01.03.2016)