Dvojí život Veroniky

Nemôžem sa zbaviť dojmu, že sa Kieślowski týmto filmom snažil si to po spoločensky nonkonformnom Dekalógu a spriaznených filmoch (najmä Krótki film o zabijaniu) u divákov trochu vyžehliť. Kombináciou krásnych obrazov, nebeskej hudby a Irène Jacob v enigmatickej dvojroli so záhadným príbehom vytvoril nepreniknuteľné dielo plné šifier a symbolov, ktoré mi však svojou konštrukciou príde zostrojené len pre potechu oka a ucha diváka, považujúceho sa za milovníka európskeho klubového filmu. Popravde ako mnohí ďalší tiež neviem, o čo tam vlastne šlo a či je tento spôsob podania nezbytný (to snáď ozrejmí opakovanie niekedy v budúcnosti). O nakladaní s mizanscénou a montáži by šlo písať diplomové práce, u mňa však len zaháňali nudu, ktorá sa našťastie nezmenila v utrpenie. Ak bola Veronika anjelom, rád by som ju mal po svojom boku. Ale to je všetko. 55% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (03.05.2015)

Dvakrát dvě hvězdičky... ;-) No nevím... I když Veronika(qe) byla půvabná až k pláči... Dobrý nápad a silné téma, rozmazané ovšem zbytečně přílišnými hereckými kreacemi... - - - P.S. Každopádně - ten dramaturgický tah čétédvojky - Resnais a Kieslowski - jeden den a za sebou - to je dvojí projekce o život... (06.12.2007)

Mystický příběh o dvou dívkách ze dvou různých zemí, jednou se zahlédly možná. Spřízněné jménem, gesty, talentem ke zpěvu a stejným tušením. „Mám zvláštní pocit.Cítím jako bych nebyla sama.“ A loutkáři, který zrovna píše knihu o dvou dívkách ze dvou různých zemí. „....Když byly obě dva roky staré a už uměly chodit......jedna z nich si spálila ruku na plotně.O pár dní později......druhá z nich sahala na kamna.....ale v poslední chvíli ruku odtáhla.Ačkoli nemohla vědět, že by se také spálila.“ Ta jedna z nich je jakoby nadpřirozenou silou varována před omyly té druhé. A dál si netroufám k této tajuplné nádheře doplněné stejně nádhernou hudbou nic dodat, snad jen, že Krzysztof Kieslowski těžko mohl vybrat lepší představitelku obou Veronik než Iréne Jacob. (09.10.2005)

Dívám se a cítím takové jemné, neobyčejné okouzlení kouzelně vyladěnými filmovými obrazy, krásnou hudbou, půvabnou herečkou, drobnými střípky vlastně všedního života i velkými emocemi... jak to ve svých filmech dokáže nabídnout právě Krzysztof Kieślowski. Nepostřehl jsem napoprvé jistě všechny detaily, které by mi umožnily vnímat veškerá propojení příběhů národnostně odlišných hudebních umělkyň, jmenovkyň i dvojic Veronik – nebo snad přímo dvou paralelních verzí osudu jedné Veroniky? Nicméně nechával jsem se vést atmosférou, procítěnými okamžiky, událostmi a zásadními rozhodnutími, až do zajímavě prolínajících se motivů v obou životních osudech a snad nejmysterióznějšího vyústění v závěru. Dvojí život Veroniky je pro mě jeden z filmů, kde cítím, že na konci možná nechápu úplně vše, ale s procitnutím v spleti možných paralelních světů se cítím být povznesen z pobytu na onom místě, kde spolu pomyslně mluví pouze divák, režisér, herci a samotný film. Kieślowski to opět dokázal a dává tady již znát, jaké zážitky (pro mě však ve dvou ze tří případů ještě silnější) nabídne následně v rovněž skvělých Třech barvách. [85%] (03.05.2024)

Skutočne úžasný zážitok. Forma nezaostáva v ničom za obsahom a obraz spolu s nádhernou hudbou oškriabali nánosy zo všetkých kútov mojej duše. Maryla vystihla najzákladnejší pocit z toho kotla, ktorý preteká. Každí z nás občas umiera a zároveň dostáva druhú šancu. Je škoda si to neuvedomiť. A tiež vraždí, čo tu hlavným mottom nie je, napriek tomu to spomína inde. Myslím , že smútok duše režiséra je pozbieraný z mnohých životov a aj tak ešte nechal pre mňa, či pre Teba. Milujem jeho ohľaduplný žiaľ, pozbavený nánosu teatrálnosti, tak skutočný a trvácny, ako len melanchólia môže byť. Ďakujem. (06.07.2006)