U snědeného krámu

Nepříliš veselý příběh podle námětu Ignáta Hermana. František Smolík skvěle zahrál postavu pracovitého dobráka Žemly, zničeného ženskou rafinovaností. Výborně mu sekundují jeho herecké partnerky i Vlasta Burian v poněkud netypické roli. Staří mládenci, třikrát si to rozmyslete, než se oženíte. Nebo se na to raději... (15.07.2007)

"Ten dobrý člověk má všechno...." Martin Žemla v podání Františka Smolíka je až příliš dobrý člověk a tak dlouho nevidí, jak ho jeho okolí ( především pak jeho žena) zneužívá. Když to konečně pochopí, je už na nápravu pozdě a tak jen zoufale křičí "nevěstka, je to nevěstka". Pohled do jeho smutných očích v tu chvíli je vskutku děsivý. Škoda, že tomuto vrcholu snímku předchází řada scén, v nichž "hlavní housle" hraje postava upovídaného a věčně opitého rytmistra Kyllijána v podání Vlasty Buriana. Ten sice hraje a místy i zpívá ze všech sil, ale nějak mi to do tohoto jinak spíše smutného příběhu o zneužití člověčí důvěry moc nesedělo. Asi hlavně kvůli tomu nemohu dát víc než tři hvězdičky, byť třeba způsob, jakým je film natočen (snímání herců z různých úhlů a poloh), je jasným důkazem mistrovských kvalit Fričovy režie. Možná bych i proto své hodnocení ještě přehodnotil. Ale otrávilo mě, že film končí veselým popěvkem rytmistra Kyllijána, což mi vůbec nesedělo do atmosféry závěrečných chvíl snímku, kde jinak jako jakési memento zní stesk Žemlovy posluhovačky Randové "všechno tady snědli". Škoda. Tahle snaha kombinovat psychologické drama s komedií mi fakt nesedla. Byť chápu, že to je asi pro tehdejší filmovou tvorbu u nás docela typické. (10.07.2017)

Známý herecký experimentátor Martin Frič se rozhodl postavit do hlavních rolí vedle sebe herce, kteří nejen že spolu do té doby nehráli (kromě němé Falešné kočičky), ale jednalo se o naprosto rozdílné herecké naturely. Trhlý Burian, uplakaná Nedošinská a divadelní herec Smolík. Navíc každý z herců dostal roli, do které se zdánlivě vůbec nehodil. A tak jako obyčejně to Fričovi vyšlo. Nedošinská tentokrát ani nepřehrávala, negativní role jí sedla. Smolík sice občas ulítnul do svého typického divadelního patosu, ale jinak předvedl naprosto vyrovnaný filmový herecký výkon. A Burian? Takhle herecky vyrovnaného a mírného Buriana jsem dosud v žádném filmu neviděl, ani v Revizorovi. Frič dokázal zkrotit nejen jeho temperament a geniální smysl pro improvizaci, ale i sám Burian evidentně pochopil, že sem se to prostě nehodí. Zkrátka všichni tři herci si navzájem sedli, aniž by převyšovali jeden druhého. Těmto hercům zdárně sekundovala Ella Nollová v roli posluhovačky Randové, která mě film od filmu přesvědčuje o svých nesporných hereckých kvalitách a o tom, jaká je škoda, že nedostávala větší příležitosti. Měla totiž nejen úžasný smysl pro humor a satiru, ale i potenciál dramatické herečky, což se dá říci o velmi malém množství jejích vrstevnic. Obsazení neskutečně netalentované Ely Poznerové do role Pavlíny Šustrové bylo tak jediným chybným krokem Martina Friče. To jediné mi brání dát plný počet. Naše televize opomíjí tenhle film snad nejvíce ze všech meziválečných filmů Vlasty Buriana. Pradoxně zrovna v tomhle filmu ukázal Burian, že je také herec, ne jen komik. Takové paradoxy jsou možné snad jen u nás. (26.12.2008)

pražské příběhy z téhle doby jsou mé oblíbené,ale tenhle....nemám ráda filmy s Vlastou Burianem,jeho role namazaných obzvlášť ne - (nechápu,jak se někdo může tomu pitvoření smát),mimochodem,to byl pěkně hnusný moment,kdy smazal dluhy....takže i když hlavní postava byl pan Žemla,negativní pocity u mne převážily (06.08.2017)

Tento film ve mne spouští násilnické choutky. Je tak dobře natočen, že polovině postav bych s chutí rozrazil hlavu krumpáčem. Vyžírkové, vychcánkové a ochlastové, pseudoštětky a tyranské matky, zkrátka lidé. Ten nejhorší obraz zkázy nám ale Martin Frič podal v tom blbci, na kterém se dalo dříví štípat, v podobě obchodníka Žemly (Smolík). Tento "starý dobrý vůl" místo aby všechny pobudy vypakoval ze svého krámku, nechal se opít rohlíkem a sám zničit. Na které straně je vina? Na obou. A proto je tento film varováním, abychom se dobře rozhlíželi kolem sebe, dovedli v základu roztřídit zrno od plev a nenechali se zatáhnout do vyložených průserů. Pokud to ovšem jde odhadnout. Nechtěl bych si díky své vlastní blbosti strouhat sirky do piva...70% (30.06.2012)