Režie:
Martin FričScénář:
Václav WassermanKamera:
Václav VíchHrají:
František Smolík, Vlasta Burian, Antonie Nedošinská, Ela Poznerová, Alexander Třebovský, Ella Nollová, Čeněk Šlégl, Gustav Hilmar, Vladimír Smíchovský (více)Obsahy(1)
Staropražský příběh o neuváženém sňatku... Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil Ignát Herrmann řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román "U snědeného krámu" o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu Václava Wassermana, kameramana Václava Vícha, spoluautora hudby Karla Hašlera a režiséra Martina Friče. Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje František Smolík, vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru Antonie Nedošinská s Elou Poznerovou, vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i Vlasta Burian v roli alkoholického rytmistra Kylliana. (Česká televize)
(více)Recenze (59)
František Smolík může hrát jakkoliv dobře – a samozřejmě hraje, o tom není pochyb, jenže veškerou pozornost na sebe stejně strhává Burianův vyžírka, a to zaslouženě. Postavu totiž vystihl naprosto přesně a diváci se zákonitě musejí divit, jak jim ten strýc, který neustále uráží všechny kolem sebe kromě těch, z nichž něco má, leze víc a víc na nervy. ()
Na svou dobu velmi výjimečný snímek, pohrávající si s několika žánry najednou. Opět zde chybí komedie, ale i tak se zde dočkáme klasických nadčasových hlášek Vlasty Buriana, který to zde okoření německým dialektem. Film, jenž se lehce přibližuje dramatu Vlčí jáma, obracený o 180 °. Životem proškolený charakter dobrého člověka s poctivými úmysly, naráží na povrchnost a falešnost soudobé společnosti. Perfektní čeština, precizní režie a celkově skvostně se vyvíjející atmosféra. ()
Táhlé, ale skvěle zahrané a hlavně netradiční. Hlavně Vlasta Burian ve vedlejší roli, která má sice komické prvky, ale jinak je skrz na skrz... ožrala. František Smolík exceluje na výbornou a ani ostatní herci se nedrží pozadu. Skoro až mám chuť napsat, že tento snímek předběhl svou dobu. Nebýt té místy zdlouhavosti, určitě bych šel o hvězdičku výše. 75% ()
Vlasta Burian se ve své roli rytmistra Kylliana přímo vyžíval. Překvapilo mě, že jeho role není nijak bláznivá, ale patří mezi ty vážnější. Prsil se jako holub a chvílemi to vypadalo, že má místo páteře pravítko. Takové držení těla jsem dlouho neviděla. Pro mě bylo trošku nezvyklé vidět Františka Smolíka s černými ulízlými vlasy. Jeho postava Martin Žemla byla moc velký dobrák. Doplatil na to, že byl poctivý a že si myslel, že všichni lidi jsou stejní jako on. Nemám žádný problém udělit filmu plný počet hvězd. ()
Snímek s poměrně naivním dějem a stejně naivní hlavní postavou. Obchodník Žemla je dobrák a nedokáže nikoho a nic odmítnout, proto jej všichni využívají, což pro něj jednoduše nemůže skončit dobře. Bohužel naivní příběh lze prokouknout již z počátku. To u mě mělo za následek nulové napětí a nudu. Zajímavé proto byly jen herecké výkony a dialogy. Jednotliví herci to zvládli perfektně, jen Smolík byl až moc zastíněn Burianem a jeho komentáři. Z postav se mi nejvíce nakonec líbila Ella Nollová v roli bodré, ale životem protřelé služky, která měla hned ve všem jasno a také to nezapomněla okomentovat. Samotné Buriánovy neustálé průpovídky a urážky jednotlivých nakupujících ženských dokázaly pobavit a z filmu udělaly v první polovině spíše komedii. Následná přeměna na vážnější notu mi moc nesedla, ale úplný závěr dokázal film opět vytáhnout alespoň na slušné tři hvězdy - osud tomu chtěl. ()
Galerie (25)
Photo © Archiv TV Barrandov
Zajímavosti (6)
- Podle představ autora románu Ignáta Herrmana měl titulní roli Martina Žemly hrát Jindřich Plachta. (Mackin)
- Václavská ulice, ve které stojí Žemlův krám, byla vytvořena v ateliéru a je považována za nejnáročnější exteriérovou dekoraci první republiky. V reálu se nachází nedaleko Karlova náměstí na Novém městě v Praze. (sator)
- Václav Wasserman pracoval na scénáři usilovně půl roku, což bylo na tehdejší dobu neobvykle dlouho. (Mackin)
Reklama