Valentin Dobrotivý

Válka pokračovala, nacisté nebrali ohled na nic a na nikoho a s příchodem obávaného Heydricha do Prahy se začala stahovat mračna i nad českou kulturou, dosud přežívající také díky určité benevolenci Heydrichova předchůdce, barona von Neuratha. Po osudovém atentátu na zastupujícího říšského protektora se perzekuce dotkla i mnohých osobností z řad české inteligence. Byla to zlá doba. Setkání Martina Friče s Oldřichem Novým nad scénářem jejich nového filmu lze proto do jisté míry chápat jako vstřícné gesto vyjadřující vzdor právě probíhajícím tragickým okamžikům, ať už jde o vypálení Lidic nebo zatčení herečky Anny Letenské. Nic z toho film naštěstí nezaznamenal, naopak přinesl do potemnělých českých biografů další vítaný příděl smíchu a humorného rozptýlení. Oldřich Nový v roli důvěřivého úředníka pyšnícího se precizním inventářem veškerých výdajů, i těch docela bezvýznamných, tak trochu alternoval svého předchůdce Aloise Nováka – s tím rozdílem, že tady Valentinovi otevírá možnost stát se, byť v poněkud skromnější a už ne tak okouzlující formě, znovu Kristianem, člověkem z jako by jiného světa, až rafinovaný podvod s loterijním losem. Důležité, co do významu, jsou víc než kde jinde všechny vedlejší figurky, vesměs groteskní exempláře lidské poťouchlosti, falše a přetvářky. V nanejvýš přiléhavém hereckém provedení Jaroslava Marvana, Ladislava Peška, Emana Fialy, Pištěka, Baldové, Šlemrové a dalších se navíc tito apoštolové oportunismu stávají autentickými, zcela přirozenými lidmi, kteří jednají, jak jim káže jejich chameleonská fasáda. Pro Hanu Vítovou, která mezitím vyzrála ve vynikající charakterní herečku, znamenal Fričův film vůbec první setkání s Oldřichem Novým před kamerou a nutno dodat, že jim to spolu ladí dokonale. Valentin a některé další paralelně vznikající snímky zosobňují takřka ocelovou výdrž českých filmařů v nejtěžším válečném období a už poněkolikáté tím potvrzují nepsanou skutečnost, že kvalitní humor vyvěrá v těch nejtragičtějších chvílích. P. S. Kde jinde narazíte na POŽURŽIL? (04.10.2008)

Narozdíl od jiných filmů Oldřicha Nového jsem kvality Valentina Dobrotivého docenil relativně pozdě. Nenápadný úředník to v konkurenci s Kristiánem či roztomilým člověkem celkem logicky prohrává. Navíc ani Hana Vítová nemá vnitřní kouzlo, vnější půvab a přirozenost Adiny Mandlové či Nataši Gollové. Ovšem ve srovnání s Haasovým Mazlíčkem, kde je nepraktičnost hlavního hrdiny dotažena do důsledků, vytváří Oldřich Nový realistickou a sympatickou postavu. I když milionářské scény (auto, vila, zahradník, přízeň nadřízených) jsou místy křečovité, je to stále ON. Za nejlepší pokládám prvních 30 minut a potom některé špílce v příběhu - paní Dousková posílá kostým, Maruško, kam jsem dal ty zlaté hodinky, zvoňte dvakrát a silně. Ačkoliv se neutrální divákův vztah k hlavní dvojici postupně změní, mají v tomto filmu snad víc než, kde jinde, důležitou úlohu vedlejší postavy, které vytvářejí příhodný kolorit - Jaroslav Marvan (lepší než podobná role v Katakombách), Baldová, Pištěk, Průcha, Pešek, Fiala, Řepa. Na rozdíl od jiných komedií těch let se do sebe snaží absorbovat i jiné prvky. Nechce vychovávat, ale ukázat, co dokáží udělat žert a peníze. Nutno říct, že si s tím poradila velmi dobře. "Takže včerejší položku škrtám a k dnešnímu datu zaneseme chléb třicet haléřů." (18.03.2004)

Není pochyb o tom, že tento film, legitimní potomek jiné veselohry - EVA TROPÍ HLOUPOSTI - patří k zlatému fondu české filnové veselohry. Nápaditý příběh, hraný všemi protagonisty s viditelnou chutí, byl svým způsobem jako šit na míru své době. Právě ve dnech jeho premiéry a následného uvádění do kin vrcholily totiž jak tzv. druhá heydrichiáda, tak nacistická ofenzíva na východní i africké frontě. Stalingrad a El-Alamein patřily určitě k často vyslovovaným pojmům v tehdejší veřejnosti. Víra v charakternost a slušnost, propojená s činorodým pozitivním optimismem, zahalená do půvabného závoje třeštících gagů úředníků jedné soukromé pojišťovny, byla nakažlivá. A vítězství nevzdávajícího se dobra určitě také. Vždyť dobrý nemusí být ani zdaleka totožné s jiným, méně oblíbeným výrazem - naivní, hloupý, napáleníhodný. VALENTIN patří v rozsáhlé Fričově i Nového filmografii nepochybně k tomu nejlepšímu. K tomu skutečně nadčasovému. (20.10.2007)

Peniazom sa často a radi ľudia koria podobne ako Indovia posvätnej krave. V momente ich zacítenia sú okamžite schopní neuveriteľne pružne meniť názory a správanie. Tieto poznatky dokonale využili tvorcovia vydarenej protektorátnej komédie o jednom kanadskom žartíku spáchanom na dobromyseľnom kolegovi - úradníkovi. Navyše pri sledovaní filmu sa dozviete, čo znamená slovo POŽURŽIL. (22.03.2005)

Jedna z nejzdařilejších okupačních "únikových" komedií na vděčné téma nečekaného zbohatnutí, které mění postoje okolí i vlastní rozhodnutí. Na svou dobu kvalitní scénář a především obsazení v čele s Oldřichem Novým dělají ještě dnes zz Valentina Dobrotivého víc než přijatelnou záležitost. Celkový dojem: 70 %. (19.01.2008)