Ten třetí

Ten obsah výše naznačený je asi jediné, co se o tomto filmu dá napsat. A ještě taky to, že všechny páry mají jedno společné- třetí osobu, která tahá za nitky a komplikuje jim život. Především je to ale film o lidech, kteří jsou naprosto v hajzlu, psychicky na dně, pokřivené až patologické charaktery, zoufalci. Sledování je nepříjemné, zdlouhavé, nic člověku nejen nedává, ale naopak ubírá- energii. Poučení žádné, pocity nepříjemné, závěr nijaký, dobrá kamera a forma. Zbytečný film. 50% (05.12.2014)

Príjemný film, potácajúci sa niekde medzi komerčným a artovým prístupom, až sa môže stať, že neulahodí ani jednej „strane“. Alebo naopak. Mňa si získal a patrí k tým na ktoré po pozretí nezabudnem a to je vždy dobre. Výhoda je v tom, že je napriek dlhej minutáži pekne natočený, v lákavých prostrediach a so známymi hercami, takže sa je na čo pozerať a film nepadá na hubu, čo by sa mohlo stať keby šlo o nezávislú produkciu, natočenú za pár šupov s neznámym osadenstvom. Vtedy by to už možno nezachránila ani tá pôsobivá finálna pointa, ktorú tu už niektorí vyspoilerovali, ale keďže sa mnohým nebude chcieť čítať také prehnane vyčerpávajúce slohy – prichádza MEGA SPOILER pre tých, čo im to v závere nedocvaklo: /!!! nečítať pred pozretím !!!/ reálny je iba Neeson, jeho žena a vydavateľ – zvyšok sú len príbehy, ktoré podáva a ktorými sa vyrovnáva so stratou syna, keďže ako sám napovedá – dokáže cítiť už len cez svoje postavy. Čo zároveň vysvetľuje aj ostatné nelogickosti a občasné prehnané správanie postáv :) (23.09.2014)

Další ambiciózní projekt Paula Haggise, který to měl nejen u mě po vykalkulovaném hyperkorektním dramatu Crash lehce nahnuté, se znovu drží tradičních vzorců. Není okázalý ani výstřední, není ani polopatický. Na druhou stranu výtečně vede herce a nemůžeme mu upírat řemeslnou zručnost. Pod rouškou „klasického“ vyprávění představí několik zajímavých hrdinů, kteří se divákovi postupně dostávají pod kůži. Ten s přibývajícími minutami totiž víc prahne po tom, dozvědět se o nich další informace. Atmosféra houstne, Haggis se nebojí překvapení. V jistém okamžiku vyprávění se začneme těšit na to, jak se jednotlivé linie propojí; zda to udělal Haggis sofistikovaně, nechám na divácích. Sdělil vše tak, jak jsem pochopil, ptají se. Nebudu prozrazovat, ale je jasné, že fiktivní svět se s tím reálným proplétá velmi často a nadmíru rád. Určitě leckomu dojde, že Mila Kunis dělá housekeeping v New Yorku, zatímco k její zásadní ztrátě papírku s adresou dochází v Paříži, kde se odehrává příběh Liama Neesona a Olivie Wilde. A leccos dojde i beze slov, což je o to cennější. Je asi zřejmé, že Haggis na to mohl jít s mnohem jasnější formou, nešel, jeho záměrná volba, holt nemůžeme mít všechno na zlatém podnose (i tak si myslím, že závěr měl být lépe dramaturgicky uchopený). O důvěře, vině nebo odpuštění se toho dozvíme docela dost. Navrch si užijeme změny nálad Olivie Wilde, netradiční romantiku v podání Adriena Brodyho nebo půvab na hereckém poli začínající Loan Chabanol. (21.10.2014)

Podle mě vzájemná podobnost příběhů není vodítkem k jejich spojení, nýbrž prostředek k matení diváka. Někdo se prostě rád nimrá ve věcech, které na oko musí mít nějaké vysvětlení. Všichni známe Lynche, ale od jiných tohle trpět nebudu. Pokud se snad najde někdo, kdo mi to racionálně vysvětlí, pak budu klidně za čůráka. (22.09.2014)

Hranice mezi autorovým životem a životem postav, které vytváří, někdy bývá velmi tenká a jejich vzájemné spojení často není pouze imaginární.. Spisovatelský mindfuck s hvězdným obsazením a skvělými hereckými výkony, které z části zachraňují míst velmi stručnou charakteristiku jednotlivých postav. Dostala mě především dvojice Liam Neeson a Olivia Wilde, mezi kterými byla ta chemie skutečně znát. Schválně, kdo z vás bude mít po skončení filmu jasno. Já se přiznám, že byl trochu na vážkách a svůj názor si ověřil až zde v komentářích. 4* (12.10.2014)