Ten třetí

Haggis si tu odkusol príliš veľké sústo. Neviem sa rozhodnúť, či to je super festivalovka alebo autorsky nezvládnutý regulérny film. Ale to je jedno. Výsledok zodpovedá obom prípadom. Tú celkovú zmätenosť, režijné aj scenáristické zakopnutia a necitlivý strih bohato vynahradzujú vynikajúco zahrané postavy, super hudba a do jedného parádne fungujúce emočné vrcholy . A to mi občas stačí. Škoda záveru, ktorý síce má v sebe silu ale absolútne nebol pripravený a oberie na pôsobivosti pri potenciálnych opakovaných zhliadnutiach. Do dokonalosti Magnólie, Crashu, Lásky nebeskej alebo ďalších kvalitných mozaikových filmov to má síce veľmi ďaleko ale aj tak spokojných, no veľmi subjektívnych 7/10. (26.04.2016)

Prověřený a provařený scénáristický fígl zvaný „Bobby Ewing ve sprše“ není žádným velkým třeskem originality, v tomto případě je ale cesta natolik pestrá a poutavá, že vás cíl nijak nezklame. Napoprvé jsem se trochu ztrácela, napodruhé jsem si ale film vychutnala a nadšeně objevovala všechny stopy vedoucí k pointě. Za mě ANO nejen tomu třetímu, ale i prvním druhým a hlavně Třináctce. ;) (31.08.2016)

Nejhorší na sledování filmů je to, když narazíte na film, u kterého si nejste jisti jestli se vám líbil opravdu hodně a nebo jen průměrně a to je právě tenhle případ. Na začátku nás režisér seznámí se všemi postavami a pak je postupem filmu poznáváme a snažíme se přijít na to, proč jsou jejich příběhy tak důležité, že byli vybráni pro tenhle film, ale to nejlepší na celém filmu jsou konce příběhů. Je to opravdu psychicky neuvěřitelně silné, hlavně s Milou Kunis a Jamesem Francem, ale i tak mě to asi neuchvátilo natolik, abych tomu dala čtyři hvězdy. (18.03.2016)

Priznávam, že mi dokonca nedošlo o čo tam šlo. Za pomoci kvalitných hercov, dve hodiny Haggis šponuje vaše nervy, až na záver nepríde katarzia, ale jeden veľký odrb. To nemení nič na veci, že som mu to opäť hltal, a že tie jeho údajné" ploché charaktery", nejak stále nevidím. Čo je vlastne fajn, asi tam nie sú. Zato jeho trademark sa po Údolí Elah vrátil; kobercová scéna legendary (28.09.2014)

Já to pochopil a přesto budu hodnotit poměrně nízko. Čím to? I přes velké množství tváří známých z americké dílny jde totiž o snímek s výraznou evropskou příchutí. A tu já nerad, já radši třeba pistáciovou. Ale zpátky na vážnou notu. Díky již zmíněným povědomým obličejům dokáže divák udržovat pozornost i navzdory bohaté stopáži a vláčnému tempu. Jenže po závěrečných titulcích to pro mě osobně skončilo, ohodnotím, okomentuju a film vypustím z hlavy. V tom by se mnou spousta lidí nesouhlasila, ale jak jsem již uvedl dříve- bude to tím, že jde o made in Europe. 50 % Oblíbená část- vrácení županu (24.06.2015)