Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hudební skladatel Viktor Honzl marně hledá zaměstnání. Chce se otrávit, ale plyn mu byl pro neplacení účtů odpojen. V převlečení za staršího seriózního hudebního vědce získá Viktor práci v hudebním nakladatelství. Aby se mohl ucházet o Evu, dceru nakladatele Durdyse, která se mu velmi líbí, doporučí majiteli zaměstnat i svého synovce. Tím je pochopitelně on sám, ve své civilní podobě. Pro Viktora však nastanou velmi složité situace, když se v obchodě střídavě převléká za strýce a pak zase za synovce Viktora. Naneštěstí v podobě strýce připomíná Evině sestře Heleně profesora hudby Rokose, do něhož je tajně zamilovaná. Pan Durdys souhlasí se sňatkem Evy s Viktorem pouze pod podmínkou, že si zároveň strýc vezme Helenu. (NFA)

(více)

Recenze (88)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Vkusná čirá zábava bez filmařských efektů. 1) Jistě, že je to fajn film. Zábavný scénář téměř bez slepých míst, poměrně svižná režie, výborné herecké ztvárnění._____ 2) To, co mě fascinuje, není skutečnost, že o třičtvrtě století později se u filmu příjemně bavím (to se bavím i u antické dva tisíce let staré literatury), ale že tento film stejně jako mnohé další z období raného zvuku názorně ukazuje, že do kina resp. dnes více k obrazovce usedáme mnozí ne proto, abychom viděli smyslné či nesmyslné honičky, přestřelky, krev a násilí, ale abychom chvilku pobyli v přítomnosti Paní Pohody. Pobyl jsem a cítím se lépe. ()

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Hugo Haas ve skvělé formě. Ve zdánlivé dvojroli mladého hudebníka a svého vlastního strýčka předvádí úžasný výkon; i bez maskování v obou rolích působí neuvěřitelně přesvědčivě, role krásně odlišuje a tak divákovi není zatěžko uvěřit, že mu to rodinka hudebního vydavatele zbaští i s navijákem. Hugo Haas je pro mě z prvorepublikových herců hlavních rolí ten nejlepší. Jeho uštěpačné poznámky jsou neuvěřitelně nadčasové, takže se jim zasměje i dnešní divák, protože jízlivost zkrátka a dobře neumírá. Navíc uměl hrát i vážnější role (holt správný komik), čímž si u mě vysluhuje i on sám plný počet. Do toho si připočtěte vynikajícího Theodora Pištěka, nádhernou Adinu Mandlovou (ačkoliv ani herecky se tady neztrácí) a až neuvěřitelně lehkou režii a máme tu plné hodnocení jak když střelí. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Půvabná komedie, moc pěkně natočená, nápaditá, vtipná, milá, ve svižném tempu odsýpající. Hugo Haas jako mladý, chudý hudebník sršící energií a zároveň jako starší, seriózní "strýček", který působí solidně a rozvážně, tak, aby získal vytouženou práci v hudebním nakladatelství. Adina Mandlová je tu kouzelná a Theodor Pištěk v roli tatínka/zaměstnavatele úžasný, bylo mi potěšením, báječně jsem se bavila. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Huga Haase, který si vystřihl dvojroli v komedii, kde se mladý bezprizorní skladatel vydává i za svého strýčka. Okolnosti ho nutí, vystupovat v obou rolích na jednom místě, což vyústí do několika opravdu povedených scén. Komedie s motivem záměn, nebo dvojích identit byly vždy oblíbené jak mezi diváky, tak mezi herci a tato patří k těm vydařeným. Navíc bylo opět zajímavé sledovat mnoho detailů, ze kterých bylo zřejmé, že naši předci byli i před skoro 100 lety velmi IN. Mít vůz, znamenalo i pro ženu, že ho bude umět opravit....když Mandlová navlékala montérky a soukala se pod auto, koukal jsem jako blázen. Myslím, že mnoho našich představ o předválečné době, neodpovídá skutečnosti. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tak to opravdu je, o tom se moc dobře přesvědčil výborný Hugo Haas, když se neustále převlékal za strýčka a synovce. Snažil se tím vyřešit problémy, ale místo toho se jen dostával do dalších. Dokonce tu jeho postava měla takovou smůlu, že když se chtěl otrávit plynem, tak zjistil, že byl odpojen kvůli dlužné částce. Nelíbila se mi scéna s padělatelem peněz. Ten zkoušel kvalitu svých vyrobených peněz na Hugo Haasovi. Nějak sem nezapadla. No, možná to byl jen můj dojem. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (9)

  • Muž (Jára Kohout), kupující gramodesku, shání skladbu „Nížina“. Jedná se o symfonickou předehru k opeře „Tiefland op. 34“ od německého skladatele Eugena d'Alberta. 11 let před tímto filmem měl premiéru film Tiefland, adaptace stejnojmenné opery. (sator)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Prahe. (dyfur)

Reklama

Reklama