Život je pes

Tak to opravdu je, o tom se moc dobře přesvědčil výborný Hugo Haas, když se neustále převlékal za strýčka a synovce. Snažil se tím vyřešit problémy, ale místo toho se jen dostával do dalších. Dokonce tu jeho postava měla takovou smůlu, že když se chtěl otrávit plynem, tak zjistil, že byl odpojen kvůli dlužné částce. Nelíbila se mi scéna s padělatelem peněz. Ten zkoušel kvalitu svých vyrobených peněz na Hugo Haasovi. Nějak sem nezapadla. No, možná to byl jen můj dojem. (30.09.2009)

Haas udělal dobře, že Mandlové nabídl roli v tomhle filmu. Měl k tomu, pravda, i pragmatické důvody, protože si Mandlovou na debaty o filmu nastěhoval k sobě domů, kde spolu s Fričem projížděli přes den scénář. No,a na noc Mandlová už zůstala. Život je pes byl ohromný kasovní úspěch a posunul Haase mezi filmové hvězdy. I po těch letech vidíme proč - Haasovo herectví neuráží ani dnes a film je tak roztomilou komedií s Haasovou samomluvou a přeskakováním mezi rolemi skladatele a jeho imaginárního strýčka, že je člověku po jeho skončení tak nějak příjemně připitoměle veselo. (22.10.2012)

Kvalitní komedie od Friče a Haase potěší každého milovníka prvorepublikové kvality. Jednoduchý námět (v rukou méně skušených tvůrců by asi vznikl maximálně průměrná oddychovka). Haas je ve své dvojroli skvělý. Ti starci mu šli na jedničku, že zastiňuje i sám sebe v roli svého vlastního synovce. Navíc Adina Mandlová byla ještě neokoukaná a mladá, na druhou stranu zase velice neskušená. Ale hrozně jí to tady sluší. (10.04.2007)

Vkusná čirá zábava bez filmařských efektů. 1) Jistě, že je to fajn film. Zábavný scénář téměř bez slepých míst, poměrně svižná režie, výborné herecké ztvárnění._____ 2) To, co mě fascinuje, není skutečnost, že o třičtvrtě století později se u filmu příjemně bavím (to se bavím i u antické dva tisíce let staré literatury), ale že tento film stejně jako mnohé další z období raného zvuku názorně ukazuje, že do kina resp. dnes více k obrazovce usedáme mnozí ne proto, abychom viděli smyslné či nesmyslné honičky, přestřelky, krev a násilí, ale abychom chvilku pobyli v přítomnosti Paní Pohody. Pobyl jsem a cítím se lépe. (10.03.2009)

Hugo Haas byl nesporným komediálním talentem a já jeho tvorbu nemám vůbec zmapovanou. Po vynikajících filmech Ať žije nebožtík a Tři muži ve sněhu je tohle další Haasova vydařená komedie, kterou jsem viděl, i když mám pocit, že nedosahuje kvalit výše jmenovaných. Tohle je vskutku lehčí žánr, na který příliš netrpím, jelikož málokdy snesu takové ty bezproblémové, veselé a nekomplikované charaktery postav, jimiž se to v komediích tohoto druhu jen hemží. Na druhou stranu Hugo Haas si mne brzy získal a Adinu začínám nepokrytě obdivovat jako herečku mnoha tváří (v každém filmu co jsem viděl je úplně jiná). Pištěkova otcovská dobrota je již klasikou a tak výsledkem nemůže být nic jiného než velmi slušná zábava. 70% (21.04.2011)