Rabaka

„Za každým plotom.. dáme si rabaka“. I kdyby jste byli vyhozeni z loďky uprostřed moře, bez záchranného kruhu a jakýchkoliv informací, toho kluka Rapošovic poznáte i když budete polykat andělíčky. Rádoby dramatické story amatérského scénáře se snad ještě horší režií…..jo a taky musí být nějaká postava muzikant….když jsme komentoval další z „veleděl“ Muzzikanti, tak jsem se otřel o rockové mokré sny Petra „TV Sľágr“ Šišky, ale když si projedu celou Rapošovu filmografii, tak i u něj bude nějaký nesplněný dětský sen. Jediným, co vyloženě stojí za zmínku, jsou samozřejmě nesmrtelné songy z bezPatejdlovského období skupiny Elán (Rabaka, Od Tatier k Dunaju, Čaba neblázni, Van Goghovo ucho, Pretláčanie so životom a další) a překvapivě (tedy pro mne) uvěřitelný herecký projev Jožo Ráže. Jinak klasický Rapoš….a klasický Rapoš, to nechceš. (15.11.2019)

Elán, moje láska. 1) Elánovská nasranost v mezích zákona dostala svůj filmový výraz. Obávám se, že společenské problémy, o které se film lehoučce jako obláček otírá, jsou pro dnešní generaci poněkud nečitelné. 2) Snímek sám o sobě je nevýrazný a plytký, ale vše zachraňuje můj milovaný Elán. (28.06.2011)

Řekněme, že je to lepší než Fontána pre Zuzanu 2, ale ta mě zase baví a fascinuje jako jev svojí dobovostí a přetláskaností...Rabaka je prostě a jednoduše břečka...sice se nerozbíhá do tak velkých žánrových šířek ( jestli ve Fontáně nejsou zastoupeny všechny existující žánr, tak alespoň jejich velká část..), ale dramaturgicky je i tak dost neucelená...působí jako slepenec scén bez systematičtějšího ukotvení a dramatické a narativní výstavby...potenciálně zajímavý vhled do zákulisí dobového hudebního průmyslu se nepovedlo nějak důsledněji vytěžit...co jakž takž funguje, je sledování skupinového hrdiny ( kapely) a jeho osudů........muzikanti v čele s Rážem hrají překvapivě obstojně a přirozeně...celé to asi mělo nebo mohlo být civilnější, dokumentárnější...nebo měl Rapoš zvolit jinou stylizaci, poetiku.........pohádkovost, naivita a důraz na tzv. sociální cítění...Rapoš se opájí hrdiny - snílky, kteří dělají svět lepším, krásnými blázny, kteří jsou nuceni bojovat se společenskou lúzou a odtažitou každodenností...jeho kýčovité, levičácky romantické výjevy typu "mladí milenci krmí kozičku rohlíkem" jsou fakt na přeshubu........vtipné je, že film pojednává o rockové kapele, o rockovém způsobu života a přitom tu není přítomná jediná erotická scéna...fajn, na konci při koncertu v Lucerně si dvě holky sundají podprdy, ale to je všechno...klíčová je scéna, kde se Gabo ( do něhož se scénárista a textař Boris Filan tak umě projektuje) chce pomilovat se svojí přítelkyní, na což ona reaguje lakonickým "nie, spinkať nie..."......oddělení sexu - fyzické lásky a lásky pravé, hodnotné - té, v srdci......film není špatně natočený...jsou tu některé výborné scény...viz. klipovka l písničce "Superuvolněný", kde se - v kontextu dost nesmyslně - hromadí vojenské publikum...nebo scéna přípravy pódia v Lucerně, při níž se zřítí plátno a světelná aparatura...tyhle dvě scény jsou dost esenciální...samy o sobě jsou dobře uchopené a provedené, ale jsou špatně zasazené do celku...jak z hlediska motiviky, tak nějaké dramatické gradace........v určitých aspektech se to podobá Playgirls....prostota a lyrika v kontrapunktu k uspěchané, studené a odcizené době...všichni myslí jenom na prachy a láska se vytrácí...( Páralův ironický osten se přitom v Playgirls zcela vytrácí).....a do toho debilně nasazená hudba...takový ty sladký kulatý klávesky...nebo písničky o labutích, který krásně plujou na rybníčku...to je v píči......o důvod víc, proč si vážit Smyczkových "Pražáků"... (11.03.2012)

"Na to je strašne veĺa ĺudí, ktorý si betálne žijú. Ktorý strašne dobre vedia vysvetliť, prečo sa to nedá. Ale my musíme zistiť, ako sa to dá. Aj keď sa to nedá." Byl jsem připravenej na to, že uvidím příšernej film s písničkami z jednoho ze slabších alb tehdy megapopulárního Elánu. Očekávanej průšvih se však nekonal. Samozřejmě, že se jedná o pokus vytěžit další mrzkej peníz z popularity skupiny. Zcela se to nepovedlo, snímek je pojatej spíš jako lehkej náznak dobovejch problémů, jako je třeba svatba kvůli dovozu mixážního pultu ze zahraničí. Navíc hudebníci byli identifikováni jako herecký dřeva, ale vše zachraňujou s nástroji v ruce a já jsem si s nimi u obrazovky docela slušně zaskřehotal. (10.03.2022)

Určite si tento počin nezaslúži plnohodnotné štyri hviezdy, ale pre mňa je to klasika. Dobrá muzika z čias, kedy sa Elán ešte dal počúvať, celkom vtipný aj keď nie bohvieako originálny príbeh a svojská poetika špiny a smradu a výnimočnej obyčajnosti. A tak trochu aj o tom, že občas treba ísť s hlavou proti múru. RO - ZU - MÍŠ!!! (16.01.2009)